Ilustrační fotografie Zdroj: pixabay.com
Evropská unie během pandemie onemocnění COVID-19 směřuje k bezhotovostním platbám. V době koronavirové čím dál méně lidí v EU platí hotovostí. Za jednu z priorit označila digitalizaci a bezhotovostní platby také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Informoval o tom web Deutsche Welle.
Například nejpopulárnější německý řetězec pekáren Kamps se v červenci dostal do novinových titulků tím, když nabídl tříprocentní „inovační slevu“ pro zákazníky ochotné platit kartou či chytrým mobilním telefonem, což je podle něj rychlejší a hygieničtější.
Řada společností vybízela zákazníky k bezhotovostním platbám už před pandemií. V Německu utratili lidé poprvé přes platební karty více peněz než v hotovosti před třemi lety. V roce 2020 v zemi dosahovaly obchody prostřednictvím bezkontaktních plateb přibližně 56 procent tržeb.
Některé obchody či bary odmítají hotovost
V zemích jako je Lucembursko, Francie nebo Estonsko platí lidé bezkontaktně ještě častěji. Ve Skandinávii řada hotelů, barů a obchodů odmítá přijímat hotovostní platby. Ve Švédsku nakupuje bezhotovostně zhruba 82 procent lidí.
Za nejvyšší prioritu označila digitalizaci a bezhotovostní platby (ruku v ruce s ochranou klimatu) i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Elektronické platby jsou široce propagovány jako bezpečné a rychle „hygienické opatření“ v boji s koronavirovou nákazou nejen napříč Evropskou unií. Ačkoliv neexistují důkazy o tom, že mince nebo bankovky představují významné riziko v přenosu viru.
„Mnoho lidí si zvyklo na výhody bezhotovostních plateb,“ uvedl expert na platby a otevřené bankovnictví v konzultantské společnosti Accenture Oliver Hommel. „Averze podniků vůči platbám kartou poklesla již před krizí způsobenou koronavirem.“
Regulace EU z roku 2015 vyžaduje od společností vydávajících kreditní karty snížení poplatků, které v rámci svého byznysu vybírají. Podniky tak v důsledku mají co nejméně omezovat transakce platební kartou.
Menší obchodníci mohou tratit
Co se jeví jako výhoda pro zákazníky, může být stále problémem pro menší obchody, kterým operátoři karetních terminálů často účtují poplatek za transakci ve výši 0,25 procenta z celkové ceny na debetních a až 3 procenta na kreditních kartách. Větší obchody a řetězce si pak často u poskytovatelů platebních služeb vyjednají výhodnější podmínky, případně paušální platbu.
V souvislosti s bezhotovostními platbami se logicky objevují obavy o ochranu osobních údajů – zejména když zákazníci platí prostřednictvím chytrých mobilních telefonů, nebo musí zadat své osobní identifikační číslo (PIN).
Mnoho zařízení pro platby kartami používá NFC čtečky (Near field communication). Tyto platby jsou obzvláště populární v Nizozemsku, kde se rok od roku používají častěji než hotovost a karty. Tento vývoj je nicméně problematický z toho důvodu, že „mobilní zařízení nejsou zcela chráněna před útoky hackerů,“ uvedl Hommel a dodal, že taková zařízení rovněž umožňují společnostem sledovat, kde zákazníci nakupují. „Google má již přístup k řadě dat o kreditních kartách a může je použít k cílenější kontrole a vyhodnocení reklamy pro stacionární obchodníky,“ dodal.
