EU chce škrtat zemědělcům. Hrozí zdražení potravin a ztráta soběstačnosti, říká Martin Pýcha
Výběr redakce
Evropská unie plánuje od roku 2028 snížit rozpočet na zemědělství o pětinu. To podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy může vést nejen k růstu cen potravin, ale i k oslabení evropské potravinové soběstačnosti.
„Celý systém se tady roky vytvářel – na jedné straně ukládáme zemědělcům povinnosti, regulace a zákazy, což zvyšuje náklady, a na druhé straně jim je částečně kompenzujeme. Když ale peníze, které tyto náklady mají pokrýt, najednou seškrtáme – a to v době, kdy náklady obrovsky rostou – logicky to povede k tlaku na růst cen potravin,“ říká Pýcha.
VIDEO
Ceny porostou, konkurence z dovozu zůstane
Podle Pýchy české zemědělce už nyní trápí vysoké ceny vstupů – energií, hnojiv i pohonných hmot – a zároveň sílící konkurence levných dovozů. „My máme nejvyšší cenu energií a pohonných hmot v Evropě, zatímco na trh se pouští levnější potraviny z Latinské Ameriky, Kanady nebo Austrálie. To je pro nás nekalá konkurence, protože naše náklady nemůžeme ekonomicky snížit,“ upozorňuje.
Zastropování dotací může zasáhnout většinu produkce
Zvlášť citlivé je pro české zemědělce plánované zastropování přímých plateb na 100 000 EUR na farmu. „Pro Českou republiku by to znamenalo zásah do 90–95 % produkce potravin. Dotkne se to asi 6000 středních a velkých zemědělců, kteří produkují většinu toho, co máme na českém trhu,“ varuje Pýcha.
Podle něj by tento krok mohl vést ke snížení produkce a dalšímu zvýšení závislosti na dovozu.
Potravinová soběstačnost je otázkou bezpečnosti
Pýcha upozorňuje, že zemědělství není jen ekonomické odvětví, ale strategická součást bezpečnosti státu. „Je fajn mít moderní armády, ale pokud nebudeme schopni uživit vlastní obyvatelstvo, staneme se závislými na dovozu. V případě krize stačí zablokovat několik klíčových dopravních uzlů a Evropa bude bez potravin. Potom budeme muset akceptovat podmínky, které pro nás můžou být nevýhodné,“ varuje.
Možná řešení: méně byrokracie, méně regulací
Podle Pýchy bude nutné hledat rovnováhu mezi environmentálními požadavky a ekonomickou realitou. „Pokud nebudeme schopni vícenáklady kompenzovat, nezbývá než požadavky rozvolnit a byrokracii snížit. Jinak nebudeme konkurenceschopní. Ale to znamená, že bychom museli povolit i přípravky a postupy, které jsou dnes zakázané – geneticky modifikované plodiny, růstové hormony či některé pesticidy. A to je otázka, jestli to jako společnost chceme,“ dodává.
