reklama

Evropané žijí průměrně 81 let. Rozdíly mezi západem a východem jsou stále výrazné

Češi se dožívají v průměru 79 let. Mezi postsocialistickými zeměmi jsou tak hned za Slovinci.
Foto: ČTK

Střední délka života neustále roste. Ještě před třiceti lety se Češi dožívali v průměru 71,5 let. V současnosti je to o osm let více. Podobný trend můžeme pozorovat i v dalších postsocialistických zemích. Někdejší rozdělení Evropy železnou oponou na východ a západ je však patrné dodnes. Zatímco ve všech západních zemích Evropské unie se lidé dožívají nejméně 81 let, občané východních států umírají v průměru ještě před osmdesátkou.

reklama

Pokud by si lidé měli vybírat zemi, v níž chtějí žít čistě podle naděje dožití, pak by bylo Španělsko jasnou volbou. Střední délka života ve větším ze dvou států Pyrenejského poloostrova totiž v roce 2018 dosahovala 83,5 roku. Španělky žijí vůbec nejdéle z celé Evropské unie, a to 86 let a čtyři měsíce. S více než 86 lety jsou navíc v evropské sedmadvacítce jediné.

K tématu

Z aktuálních dat Eurostatu o střední délce života je stále patrná ostrá hranice mezi východem a západem. Zatímco všechny západní státy Evropské unie vykazují naději dožití ve výši nejméně 81 let, všechny východní, respektive postsocialistické země s výjimkou Slovinska se vyznačují střední délkou života kratší než osmdesát let. Na druhé straně je třeba říci, že rozdíl mezi východem a západem Evropské unie se v tomto ohledu za posledních třicet let výrazně snížil. V rámci sjednoceného Německa bychom dokonce už ani podstatné rozdíly mezi západními spolkovými zeměmi a bývalou NDR nenašli.

Pro Českou republiku může být dobrou zprávou, že ze zemí bývalého sovětského bloku má druhou nejdelší naději dožití, a to 79,1 roku. V této skupině států je tak pouze za Slovinskem, které se se svými 81,5 lety zařadilo plnohodnotně mezi ekonomicky vyspělé země a ze západních států EU za sebou nechává i Německo, Dánsko nebo Velkou Británii. Česko se také se svou střední délkou života řadí hned za Německo, na které ztrácí necelé dva roky. Nejkratší střední délku života mají v Bulharsku, a to pouhých 75 let.

Češi žijí déle než Slováci

Rozdělení na východ a západ je patrné i v případě, kdy budeme střední délku života zkoumat z hlediska pohlaví. Jak už bylo zmíněno, mezi ženami se nejvyššího věku dožívají Španělky. Za nimi se řadí Francouzky (85,9 roku), Italky (85,6), Kypřanky (84,8) a Lucemburčanky (84,6). Mužům pak v rámci Evropské unie vévodí Italové, kteří se dožívají v průměru 81,2 roku. Následují Kypřané se Švédy (80,9), Španělé (80,7) a Irové (80,5).

Češi mají naději dožití 76,2 roku, zatímco Češky žijí téměř o šest let více. Slovenští muži umírají průměrně o dva roky a čtyři měsíce dříve než čeští, Slovenky pak přibližně o rok dříve než Češky. Vůbec nejkratší život v celé Evropské unii mají Lotyši, kteří umírají průměrně krátce po sedmdesátých narozeninách. Mezi ženami pak nejdříve umírají Bulharky, a to po 78,6 letech života.

Nutno dodat, že střední délka života neboli naděje dožití je udávána jako pravděpodobnost dožití daného věku při narození. Údaje tedy nelze vykládat tak, že Čech narozený v roce 1960 má stejnou naději dožití jako chlapeček, který přišel na svět v roce 2018. Eurostat proto vykazuje střední délky života pro různé věkové skupiny obyvatel. Čeští muži, kterým je dnes například čtyřicet let, mají před sebou ještě v průměru více než 37 let života, padesátníci asi 28 let a pětašedesátníci se mohou těšit ještě přibližně na více než 16 let strávených v důchodu. České seniorky pak mají před sebou v průměru ještě téměř dvacet let.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Domácí

Prahu zřejmě čekají další střety na demonstracích. Připraveny jsou stovky policistů

Prahu zřejmě čekají další střety na demonstracích. Připraveny jsou stovky policistů

Stovky policistů budou dohlížet na demonstrace, které pořadatelé svolali na středu 28. října do centra Prahy. Protesty či recesistické akce by se měly konat na náměstí Republiky, na Staroměstském náměstí a na Klárově. Demonstranti se chtějí především vyslovit proti vládním opatřením zavedeným kvůli koronavirové epidemii. Policie zatím neočekává, že by protesty skončily násilnými střety, jako se to stalo před devíti dny, sdělil mluvčí pražských policistů Jan Daněk.

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Začala platit dosud nejtvrdší opatření. Výjimku mají pejskaři. Kdo další?

PŘEHLEDNĚ: Začala platit dosud nejtvrdší opatření. Výjimku mají pejskaři. Kdo další?

Od půlnoci z úterka na středu 28. října začala v Česku platit dosud nejpřísnější opatření proti šíření koronaviru. Trvat budou přinejmenším do konce nouzového stavu, tedy do 3. listopadu. Vláda zakázala například volný pohyb po deváté hodině večer, provoz maloobchodů v neděli, omezila farmářské trhy a nařídila homeoffice. Jaké mají tato opatření výjimky?

Koronavirus

Další rekord: Přibylo 15 663 případů koronaviru. Kapacity systému jsou ohroženy

Další rekord: Přibylo 15 663 případů koronaviru. Kapacity systému jsou ohroženy

Počet nových případů koronaviru v Česku se po čtyřech dnech vrátil nad 15 000. V úterý potvrzených 15 663 nakažených zhruba o 400 překonalo rekord z minulého pátku. Nemocných je nyní více než 170 000 lidí, většinou s mírným průběhem onemocnění COVID-19. Pokračuje ale nárůst počtu hospitalizovaných a také úmrtí, těch už je 2 547. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

reklama
Prymula: Máme signály, že jsme na dobré cestě. Klíčová budou čtvrteční data
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Zákaz vycházení, zavřené obchody, povinný home office. Co vše se mění?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Každý den distanční výuky škodí všem žákům, upozorňuje neurolog Stránský
Vládní nařízení se dotkla i autoškol. Žákům hrozí opakování a další placení kurzu
Poslední metro v deset večer. Denní provoz pražské MHD se od pondělí zkrátí
Zákaz prodeje alkoholu a lockdown jako v Izraeli. Imunolog Hořejší by opatření přitvrdil
Další články
reklama
reklama