Evropané žijí průměrně 81 let. Rozdíly mezi západem a východem jsou stále výrazné

Pokud by si lidé měli vybírat zemi, v níž chtějí žít čistě podle naděje dožití, pak by bylo Španělsko jasnou volbou. Střední délka života ve větším ze dvou států Pyrenejského poloostrova totiž v roce 2018 dosahovala 83,5 roku. Španělky žijí vůbec nejdéle z celé Evropské unie, a to 86 let a čtyři měsíce. S více než 86 lety jsou navíc v evropské sedmadvacítce jediné.

Z aktuálních dat Eurostatu o střední délce života je stále patrná ostrá hranice mezi východem a západem. Zatímco všechny západní státy Evropské unie vykazují naději dožití ve výši nejméně 81 let, všechny východní, respektive postsocialistické země s výjimkou Slovinska se vyznačují střední délkou života kratší než osmdesát let. Na druhé straně je třeba říci, že rozdíl mezi východem a západem Evropské unie se v tomto ohledu za posledních třicet let výrazně snížil. V rámci sjednoceného Německa bychom dokonce už ani podstatné rozdíly mezi západními spolkovými zeměmi a bývalou NDR nenašli.

Pro Českou republiku může být dobrou zprávou, že ze zemí bývalého sovětského bloku má druhou nejdelší naději dožití, a to 79,1 roku. V této skupině států je tak pouze za Slovinskem, které se se svými 81,5 lety zařadilo plnohodnotně mezi ekonomicky vyspělé země a ze západních států EU za sebou nechává i Německo, Dánsko nebo Velkou Británii. Česko se také se svou střední délkou života řadí hned za Německo, na které ztrácí necelé dva roky. Nejkratší střední délku života mají v Bulharsku, a to pouhých 75 let.

Češi žijí déle než Slováci

Rozdělení na východ a západ je patrné i v případě, kdy budeme střední délku života zkoumat z hlediska pohlaví. Jak už bylo zmíněno, mezi ženami se nejvyššího věku dožívají Španělky. Za nimi se řadí Francouzky (85,9 roku), Italky (85,6), Kypřanky (84,8) a Lucemburčanky (84,6). Mužům pak v rámci Evropské unie vévodí Italové, kteří se dožívají v průměru 81,2 roku. Následují Kypřané se Švédy (80,9), Španělé (80,7) a Irové (80,5).

Češi mají naději dožití 76,2 roku, zatímco Češky žijí téměř o šest let více. Slovenští muži umírají průměrně o dva roky a čtyři měsíce dříve než čeští, Slovenky pak přibližně o rok dříve než Češky. Vůbec nejkratší život v celé Evropské unii mají Lotyši, kteří umírají průměrně krátce po sedmdesátých narozeninách. Mezi ženami pak nejdříve umírají Bulharky, a to po 78,6 letech života.

Nutno dodat, že střední délka života neboli naděje dožití je udávána jako pravděpodobnost dožití daného věku při narození. Údaje tedy nelze vykládat tak, že Čech narozený v roce 1960 má stejnou naději dožití jako chlapeček, který přišel na svět v roce 2018. Eurostat proto vykazuje střední délky života pro různé věkové skupiny obyvatel. Čeští muži, kterým je dnes například čtyřicet let, mají před sebou ještě v průměru více než 37 let života, padesátníci asi 28 let a pětašedesátníci se mohou těšit ještě přibližně na více než 16 let strávených v důchodu. České seniorky pak mají před sebou v průměru ještě téměř dvacet let.