Start evropské rakety Ariane 6
Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v úterý poprvé odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Nosič nové generace má po téměř desetiletém vývoji nahradit předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996 a naposledy loni v červenci. Ariane 6 na nízkou oběžnou dráhu Země vynesla devět miniaturních satelitů CubeSat a na palubě měla i řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Jsou mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi.
Šestapadesát metrů vysoká raketa zažehla dva přídavné a jeden hlavní motor Vulcain ve 21:00 SELČ, a to po hodinovém odkladu kvůli „drobnému“ technickému problému, uvedla agentura AFP. Nosič se následně vznesl k jasné obloze a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země.
ČTĚTE TAKÉ: Obří predátor likvidoval kořist „agresivní sešívačkou“. Vědci popsali tvora z dávných dob
Po zhruba hodině a šesti minutách od začátku letu se podařilo umístit na oběžnou dráhu miniaturní satelity přepravované novou raketou. „Je to historický den pro ESA a pro Evropu,“ uvedl po dosažení tohoto cíle šéf kosmické agentury Josef Aschbacher. Mise bude považována za plně úspěšnou, až se horní část rakety vrátí na Zemi.
Hrozí lidstvu zkrácení dnů? Pohyb zemského jádra se dramaticky mění, vědci naznačili důsledky
Zemské jádro je pro lidstvo jednou z největších záhad. Obrovská kovová koule skrytá hluboko pod našima nohama totiž rotuje nezávisle na zbytku planety. A jako by to nestačilo – vědci nyní zjistili, že pohyb pevného železo-niklového skupenství se v posledních letech dramaticky mění. Stále více důkazů naznačuje, že jádro zpomaluje. Že se dokonce vzhledem k okolním vrstvám pohybuje nazpět. Otázkou, co to pro nás znamená, se zabývá i stanice CNN.
Podle plánu by se tak mohlo stát bezmála tři hodiny od startu. Ariane 6 sestoupí zpět do atmosféry a dopadne do Tichého oceánu nedaleko bodu Nemo, který je nejvzdálenějším bodem od pevniny na světě.
První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Vývoj rakety nové generace podle serveru BBC stál čtyři miliardy eur (101 miliard korun).
Na rozdíl od nově vyvíjených amerických raket není nový evropský model ani částečně znovupoužitelný a na každou misi bude potřeba nový nosič. Představitelé Evropské kosmické agentury (ESA) přesto věří, že si Ariane 6 dokáže vydobýt své místo na trhu.
„Náš každodenní život dnes skutečně závisí na informacích z družic, od telekomunikací a pozorování Země po předpovědi počasí nebo řešení katastrof. Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,“ řekl BBC před úterním startem šéf ESA Josef Aschbacher.
