Hrozí lidstvu zkrácení dnů? Pohyb zemského jádra se dramaticky mění, vědci naznačili důsledky

Zemské jádro je pro vědce fascinující hádankou už od roku 1936, kdy jej objevila dánská seismoložka Inge Lehmannová. Mnoho odborných debat se týká především toho, jakým způsobem se tato geosféra pohybuje.

MOŽNÁ VÁM UNIKLO: Vědci věří, že našli lék na rakovinu. Klíčem k úspěchu mají být nanoroboti se smrtící zbraní

Čím víc o ní víme, tím větší množství otázek se nabízí.

Pevná železo-niklová koule totiž zhruba 5000 kilometrů pod povrchem rotuje nezávisle na zbytku naší planety. A vědci si nyní ověřili, že se její pohyb v posledních letech zásadně mění.

„Změny rotace se podle našich zjištění řídí sedmdesátiletým cyklem,“ uvedl pro CNN John Vidale, děkan z University of Southern California. „Zpomalení jádra by tak mělo být součástí po desetiletí trvajícího procesu zpomalování a opětovného zrychlování.“

Vidale je spoluautorem studie, která k danému tématu vyšla v červnovém čísle odborného časopisu Nature. Projekt rozvíjí dřívější vědecké snahy sahající až do 70. let, kdy se o rozdílné rotaci vnitřního jádra začalo seriózně hovořit. Z nejhlubšího nitra Země nelze odebírat vzorky, ani jej přímo pozorovat, proto je obtížné sehnat jakékoliv důvěryhodné informace. Potřebná data se daří shromažďovat až od 90. let, a to na základě seismologického výzkumu chování vln z velkých zemětřesení.

Zjednodušeně řečeno: rozdíly mezi vlnami podobné síly, které prošly nitrem planety v různých časech, umožňují vědcům měřit změny polohy vnitřního jádra a vypočítat jeho rotaci.

„Dlouho však nepanovala shoda na tom, jak zmíněná zjištění interpretovat,“ řekla pro CNN seismoložka Lauren Waszeková z australské univerzity Jamese Cooka.

Jeden ze slibných vědeckých modelů pocházel z roku 2023. Popisoval, že vnitřní jádro se ještě v 70. letech otáčelo rychleji než samotná Země, pak ovšem zhruba od roku 2008 zpomalilo. Model přišel s tím, že rotace jádra po určitou dobu odpovídala rotaci Země. Pak se však zpomalila natolik, že se jádro paradoxně začalo vzhledem k rotaci ostatních vrstev pohybovat směrem dozadu.

Někteří odborníci už v roce 2023 upozorňovali, že k potvrzení podobných závěrů je zapotřebí více údajů. A právě s nimi teď přichází studie v Nature, spoléhající na data z dlouhodobého výzkumu.

„Myslím, že jsme ukončili debatu o tom, zda se vnitřní jádro pohybuje. Stejně jako otázku, podle jakého vzorce se to v posledních desetiletích děje,“ mínil Vidale.

Vnitřní jádro je obklopeno vnějším, které má polotekutou strukturu. Hlubší z nich by mělo být stejně horké jako povrch Slunce (5 400 stupňů Celsia). Na pevnou kovovou kouli působí magnetické pole Země, způsobuje tím její rotaci. Současně se do jádra opírá gravitace a proudění tekutého vnějšího jádra a pláště. V průběhu mnoha desetiletí způsobuje tlak a tah těchto sil změny v rychlosti rotace.

Tím jsme nepřímo u toho, co by zpomalení rotace vnitřního jádra teoreticky mohlo způsobit.

Jevy probíhající ve vnitřním jádře mají totiž pravděpodobně vliv na samo magnetické pole Země, které chrání naši planetu před smrtícím slunečním zářením. Pomaleji rotující jádro by tedy podle studie z roku 2023 mohlo přinést změny i v tomto životně důležitém procesu.

Případně – což zní také zlověstně – by bylo schopné zkrátit délku dne.

Panika však minimálně ve druhém z obou případů není na místě, den by totiž byl kratší nanejvýš o tisíciny sekundy.

„Nedokážu si představit, že by to pro nás jako pro lidstvo mělo mít sebemenší význam,“ řekl Vidale.

Pokud je model jeho týmu správný, rotace jádra se začne opět zrychlovat přibližně za pět až deset let.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Dá se vědě ještě věřit? Praktiky Nerudové či Havlíčka ničí její pověst, říká politolog