Filmové atentáty na Heydricha: Česká klasika zůstává nepřekonána

Dne 27. května 1942 se odehrála událost, která během druhé světové války neměla obdoby. Československým výsadkářům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi se podařilo něco nepředstavitelného – navzdory komplikacím uspěli v atentátu na nenáviděného říšského protektora Reinharda Heydricha, tehdy třetího muže nacistické hierarchie. Je nasnadě, že si takový příběh přímo říká o zfilmování. A skutečně – na plátně i v televizi jsme postupem let mohli vidět spoustu dramatizací této významné události. Připomeňme si ty nejvýraznější.

Gabčík a Kubiš v podání hollywoodských hvězd

V roce 2016 měl premiéru Anthropoid, ambiciózní evropská koprodukce, která českým divákům ukázala i několik našich oblíbených tváří. Ve vedlejších rolích se představili třeba Aňa Geislerová, Alena Mihulová, Jan Budař či Ondřej Malý, ovšem hlavní úlohy Gabčíka s Kubišem vystřihly hollywoodské hvězdy Cillian Murphy a Jamie Dornan. Zámořský patos samozřejmě převládá nad historickou věrností, a tak sledujeme hlavně pochyby ústředních aktérů nad morálními důsledky plánovaného činu a postupné sbližování s „přiřazenými“ českými partnerkami. Pro našince je takový pohled trochu zvláštní, výrazné divácké momenty však Anthropoid nabídnout dokáže.

Necelý rok po Anthropoidu se objevil Smrtihlav, film s téměř totožným námětem. I proto se mu nedostalo zdaleka takové pozornosti, navíc popularita Jasona Clarka a Rosamund Pikeové se s výše zmíněnými Murphym a Dornanem nemůže rovnat. Tato verze je specifická především tím, že vedle přípravy atentátu věnuje spoustu prostoru Heydrichovi, kterého hraje právě Clarke. Sledujeme tak jeho vzestup k moci, který však bohužel dostatečně negraduje ani nevytváří nápadité paralely vzhledem k počínání parašutistů. Pokud vás však osobní příběh „pražského řezníka“ zajímá, řadu (samozřejmě dramaticky poupravených) reálií se zde dozvíte.

Režisér několika bondovek Lewis Gilbert a herec Martin Shaw, známý jako Doyle z televizních Profesionálů. To jsou dodnes největší taháky amerického zpracování Operace Daybreak z roku 1975. Velká část filmu se natáčela v Praze, takže podobně jako v Anthropoidu můžeme ve vedlejších rolích poznat dobře známé tváře – třeba Jiřího Krampola, Josefa Abrháma či Vítězslava Jandáka. Samotný film je sice plný nepřesností či přímo nelogičností, přesto slouží jako potvrzení, že boj českého odboje proti nacistickému teroru byl už před téměř půlstoletím v zahraničí zcela uznáván.

Přitom první dramatizace atentátu na Heydricha vznikly velmi rychle. Už v roce 1943, tedy zhruba rok po samotném činu, se v USA objevily filmy I katové umírají! a Hitler’s Madman. Druhý jmenovaný vedle atentátu sleduje i vyhlazení Lidic a z dnešního pohledu zaujme především dosti zkreslenou představou amerických tvůrců o životě v protektorátu. Zato snímek I katové umírají! pochází ze spolupráce slavného režiséra Fritze Langa a divadelníka Bertolta Brechta, kteří se sice také nevyhnuli pohříchu velkému množství nepřesností, avšak představený děj je dodnes chytlavý a svým noirovým laděním film připomíná slavnější Langovy počiny jako Vrah mezi námi či Plášť a dýka.

Atentát Jiřího Sequense

A nakonec to nejlepší. Režisér Jiří Sequens byl většinu kariéry velmi poplatný režimu, a tak v 50. letech natočil řadu budovatelských snímků a během normalizace se podílel na nenáročných seriálech Hříšní lidé města pražského nebo 30 případů majora Zemana. Ojedinělým zástupcem v jeho filmografii tak zůstává Atentát z roku 1964, který se celých 100 minut věnuje detailnímu vykreslení atentátu na říšského protektora. Dokonce tak detailnímu, že příprava filmu byla na několik let přerušena, jelikož Sequens odmítl zahrnout do děje komunistický odboj a vzepřít se tak skutečným událostem. Až uvolněná atmosféra na počátku 60. let tak umožnila vznik snímku, jemuž se ostatní rekonstrukce dívají na záda.

Heydrich jako prostředek

Vedle přímých rekonstrukcí atentátu se však heydrichiáda propsala i do řady dalších děl. Například podařené drama Protektor z roku 2009 se odehrává během 2. světové války, a přestože se většinu času soustředí na osobní příběh novináře a jeho manželky, dějinné pozadí atentátu se promítá i do všedního protektorátního života obyčejného člověka.

O dva roky mladší, rovněž tuzemský, počin sleduje nechvalně známou historickou tragédii. Vesnice Lidice se stala terčem nacistické odplaty za atentát na Heydricha a v důsledku toho byla srovnána se zemí. Drama Petra Nikolaeva si vybírá několik postav z Lidic, na nichž opět ukazuje, jak hrůzostrašně se mohou osobní příběhy protnout s velkými událostmi. Heydricha zde ztvárnil německý herec Detlef Bothe, který si tuto nepopulární roli později zopakoval i ve zmíněném filmu Anthropoid.

Heydrichovo působení v protektorátu je také vedlejší linkou v rekonstrukci Jiřího Stracha s názvem Operace Silver A. Film z roku 2007 se nedočkal příznivého hodnocení ze strany skutečných účastníků protinacistického odboje, avšak filmařsky vydařeně zpracoval počínání paralelní skupiny parašutistů, kteří byli z Anglie vysláni s odlišnou misí nežli jejich souputníci z Anthropoidu.

O rok starší než Operace Daybreak je Sokolovo, prostřední část normalizačního vzpomínání Otakara Vávry na události druhé světové války. Velký prostor je proto věnován bojům na východní frontě a budování česko-sovětského přátelství v náročných podmínkách. Atentátu na Heydricha patří první část filmu, která není jen historicky nepřesná jako spousta jiných zmíněných rekonstrukcí, nýbrž přímo vytváří lživé interpretace tehdejších událostí. Podle filmu měl být třeba Heydrich převelen do Francie, což urychlilo přípravy atentátu ze strany parašutistů bez ohledu na možné důsledky. Vávrovo Sokolovo tak představuje znepokojivý mix řemeslně zdatné filmařiny a ideologicky velmi pochybného vyznění.

Vyšší princip

A ještě jednu legendu si připomeneme. Vyšší princip z roku 1960 obnovil ztracený realismus v československém filmu, když režisér Jiří Krejčík napsal strhující scénář s autorem původní povídky Janem Drdou. V morálním dramatu sledujeme středoškolského učitele, který se v období represí po atentátu na Heydricha rozhodne neslevit ze svých vysokých etických standardů. Tísnivá atmosféra diváka zavaluje náročnými otázkami a dodnes patří mezi nejpodnětnější dramata, jaká u nás vznikla.

Na závěr dodejme, že tento výčet určitě není kompletní. Několikrát byla zpracována Konference ve Wannsee, na níž se počátkem roku 1942 rozhodovalo o konečném řešení židovské otázky. Nejznámější zpracování pochází z roku 2001, kdy si Heydricha zahrál slavný Kenneth Branagh. Jako vedlejší postava se Heydrich objevil třeba ve válečném dramatu Admirál Canaris či mnoha filmech zaměřených na Adolfa Hitlera. Nemluvě samozřejmě o dokumentárních zpracováních heydrichiády a odvážného atentátu. Tato událost i díky své ojedinělosti nepřestává filmaře fascinovat dodnes.

V úvodní galerii se můžete o zmíněných filmech dozvědět i další zajímavosti, takže pokud ještě nemáte uměleckých uchopení atentátu na Heydricha dost, dozvíte se i to, jak jednotlivé filmy vlastně vypadaly. O rozmanitost rozhodně není nouze.