Od přelomu po každé 30. miminko. Před 41 lety se narodilo první české dítě „ze zkumavky“
Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se u nád narodilo první dítě „ze zkumavky“, došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok tisícům párů s početím. Například Andree z Ostravy, která má i po pěti samovolných potratech druhou dceru.
Začátky asistované reprodukce nebyly jednoduché, profesor Ladislav Pilka se však nenechal od myšlenky pomoci s léčbou neplodnosti zastrašit. Navzdory tomu, že před 41 lety neměl k dispozici moderní techniku ani odborné publikace, pomohl na svět prvnímu dítěti „ze zkumavky“. Nešlo pouze o první dítě v Československu, které se touto metodou narodilo: šlo i o první miminko v celém tehdejším východním bloku.
ČTĚTE TAKÉ: Varovný objev českých vědců. Jako první na světě našli mikroplasty v plodové vodě i placentě
„V medicíně to tehdy byla obrovská událost. Za uplynulých 40 let ale došlo k velkému posunu, umělé oplodnění je dnes dostupné všem a jeho úspěšnost se výrazně zvýšila. Lidé přistupují k reprodukční medicíně jako k běžnému lékařskému oboru,“ uvádí Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit a bývalý kolega profesora Pilky. Problémy s neplodností má v České republice v současné době 15 až 20 procent párů. Pomocí IVF se v tuzemsku rodí každé 30. dítě.
Rozvoj jako u automobilů
Léčba neplodnosti se nejprve týkala pouze žen, které měly neprůchodné vejcovody, až později začali lékaři zkoumat i kvalitu vajíček a spermií nebo poruchy ovulace. Jedním ze zásadních milníků úspěšnosti asistované reprodukce se stalo zamrazování embryí.
Čtěte také
„Embrya se začala zamrazovat v 90. letech minulého století. Do té doby se do vejcovodů nebo dělohy přenášela všechna vzniklá embrya. Dalším důležitým milníkem IVF se stalo vpíchnutí spermií do vajíčka – takzvaná metoda ICSI,“ vysvětluje Otevřel. K velkému posunu asistované reprodukce tak podle odborníků přispěly moderní technologie.
„Přirovnal bych to k rozvoji automobilového průmyslu. Jako když srovnáte auto z roku 1982 a to ze současné doby. Pořád jezdíme na pneumatikách a máme volant, stále používáme vajíčka a spermie – zbytek je ale někde úplně jinde,“ líčí Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
„Princip IVF se nezměnil. Díky lepším lékům a technice, kterou dnes máme k dispozici, však provádíme umělé oplodnění mnohem efektivněji. Brzy nám do toho navíc vstoupí umělá inteligence,“ doplňuje.
Pět samovolných potratů, dvě dcery
Díky asistované reprodukci se dnes může 38letá Andrea z Ostravy těšit z druhé, nyní pětiměsíční dcery. Cesta k mateřství pro ní nebyla jednoduchá: kromě dvou porodů prodělala i pět samovolných potratů. První přišel, když jí bylo 20 let. „Příčina tehdy nebyla jasná, i když jsem podstoupila dvě revize děložní dutiny a strávila týden v nemocnici,“ vysvětluje Andrea. O rok později se jí však podařilo znovu otěhotnět a porodila zdravé miminko.
V následujících letech musela jít třikrát na gynekologickou operaci, přičemž při té poslední jí nakonec lékaři odstranili jeden vaječník. „Když mi to po probuzení z narkózy oznámili, obrečela jsem to,“ vzpomíná Andrea.
VIDEO: Díky babyboxům nekončí miminka v popelnici. Nemocnice brojí proti rušení „bedýnek života“
Když ve třiceti letech otěhotněla s druhým partnerem, došlo opět k samovolnému potratu, stejně tak i o půl roku později. Lékaři si nebyli jisti příčinou. „Po těchto událostech jsem šla na další revizi děložní dutiny. Gynekolog mi už před otěhotněním říkal, že mám moc vysokou děložní sliznici, ale nevím, jestli to mohlo mít na potrat vliv,“ doplňuje Andrea.
K dalším pokusům o dítě se odhodlala se třetím partnerem ve 37 letech, opět si prošla dvěma samovolnými potraty po sobě. „V prvním případě byla příčinou genetická vada plodu, takzvaný Edwardsův syndrom, který se vyskytuje častěji u starších žen. Druhý potrat jsem tak už rovnou přičetla svému vyššímu věku a zamířila po něm na reprodukční kliniku. Doufala jsem, že s pomocí odborníků už o dítě nepřijdu,“ vypráví Andrea.
Čtěte také
V březnu 2022 poprvé navštívila kliniku, s partnerem prošli řadou vyšetření. Výsledky ukázaly, že ani jeden z nich nemá žádné závažné zdravotní potíže. „Pouze má štítná žláza vykazovala mírně atypické hodnoty, to ale na klinice okamžitě zaléčili a v následujících měsících provedli mimotělní oplodnění,“ pokračuje Andrea.
Pomocí preimplantačního genetického testování pak lékaři vybrali nejvhodnější zdravé embryo, které v srpnu přenesli Andree do dělohy, a i přes předčasný porod ve 33. týdnu těhotenství se jí narodila zdravá dcera. Zda na jaře narozená holčička dostane dalšího sourozence, Andrea zatím nedokáže říct, pro jistotu ale nechala ostatní embrya zmrazená.
„Chtěla bych vzkázat ostatním ženám, které se pokouší o umělé oplodnění, aby nepodcenily přípravu a absolvovaly všechna vyšetření, která jsou k dispozici,“ zdůrazňuje Andrea.
Vše odstartoval vizionář
„Asistovaná reprodukce je důležitou součástí léčby a její úspěšnost je vysoká. Zdaleka ale není schopna dorovnat celkový pokles porodnosti, ke kterému dlouhodobě dochází. Důvodů je více – kromě zhoršené plodnosti mají ženy méně dětí a stále častěji odkládají rodičovství na později,“ podotýká Otevřel.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Policisté zastavili dvouletou dívku v autíčku. Mluvit nechtěla, čistila si zuby, popsali
A chválí profesora Pilku: „Byl to velký vizionář, pro kterého neexistovalo nic, co by se nedalo překonat. Když zjistil, že se ve Velké Británii narodilo dítě pomocí IVF, rozhodl se, že to tady půjde taky.“
Podobně na něj vzpomíná Machač. „Měl obrovské srdce a uznávala ho celá medicínská obec. Byl odborníkem na svém místě, který ve své době nemohl cestovat a neměl zahraniční zkušenosti. I přesto medicínu dokázal posunout o veliký krok dopředu. A je to člověk, který mi dal práci,“ zdůrazňuje.
Profesor Ladislav Pilka, kterému se přezdívá „otec dětí ze zkumavky“, zemřel v říjnu 2014.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
