Česko se dle odborníků nachází v demografické krizi, to už je známý fakt. Počet živě narozených dětí každým rokem dramaticky klesá a ani vyhlídky do budoucnosti nejsou příliš „růžové“. Ačkoliv existují nástroje jako zmrazení vajíček nebo umělé oplodnění, páry úspěšnosti početí nejdou příliš naproti. Důvodem bývají věk, otálení s vyhledáním pomoci, finanční nejistota, nezdravý životní styl, a navíc tu jsou „avoiders“. Jedná se o mladé lidi, kteří se založení rodiny zcela vzdávají.
Výrazný pokles porodnosti odborníci sledují od roku 2022. V roce 2023 dosáhl hodnoty 1,45 dítěte na ženu, což odpovídá plodnosti z roku 2012. V souvislosti s tím prudce klesá také absolutní počet živě narozených dětí – v roce 2023 se jich narodilo 91 tisíc, poprvé od roku 2005 jich tedy bylo méně než 100 tisíc, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
ČTĚTE TAKÉ: Věkový trend se otáčí. Párů, kde je žena starší, je o 30 procent více. Na děti nespěchají
Ačkoliv konkrétní čísla porodnosti za rok 2024 nejsou ještě oficiálně uzavřena, odhaduje se, že se narodilo zhruba 83 tisíc dětí. Jedná se o pokles o dalších zhruba 10 procent. Varovný prst zdvihají i lékaři z reprodukčních klinik.
Pokud se člověk či pár rozhodne vyhledat při početí dítěte pomoc u odborníků, musí přijít včas. Po 35. roce života plodnost u žen rapidně klesá. Dnes se však průměrný věk párů pohybuje kolem 37 let.
„A přestože si odborníci a technologie v oblasti reprodukční medicíny dovedou poradit s celou řadou překážek a zdravotních obtíží, biologické faktory hrají stále klíčovou roli,“ zdůraznila doktorka Kateřina Veselá, generální ředitelka společnosti REPROMEDA. V Česku se přitom pomocí asistované reprodukce (IVF) rodí přibližně čtyři až pět procent dětí.
Věk, peníze i rozhodnutí
Soustavný pokles porodnosti odráží hned několik trendů, které budou podle expertů pokračovat. Tím hlavním je stárnutí populace, které patrně povede k dalšímu zvyšování průměrného věku žen v době početí prvního dítěte. Lze očekávat, že i průměrný věk párů na reprodukčních klinikách se bude nadále zvyšovat.
U mladší generace budou rozhodující ekonomické otázky.
„Finanční nejistota, nedostupné bydlení nebo nedostatek systémové podpory mladých rodin jsou faktory, které dokonce mohou vést u řady lidí k cílenému rozhodnutí nemít děti vůbec. Podle aktuálních studií se například v Belgii více než polovina lidí ve věkové skupině s mediánem 26 let identifikuje jako ‚avoiders‘ – tedy jako ti, kteří se založení rodiny zcela vzdávají. V České republice je dle našich průzkumů tato skupina rovněž výrazná,“ podotkla Veselá.
Zároveň však odborníci připomínají, že s rostoucím věkem svá rozhodnutí mění i lidé z řad původních avoiders. „Často se tak ale stane až po dostatečném sociálním a ekonomickém zabezpečení, a to je mnohdy až na samém sklonku reprodukčního věku, nebo dokonce až po něm,“ pokračovala.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Neznámý muž měl lákat dítě do auta v Hradci Králové. Rodiče mají strach, škola rázně zasáhla
Veřejnost by se tak nadále měla seznamovat i s možnostmi, jako je social freezing, tedy preventivní zmrazení pohlavních buněk. „Člověk ve věku 25 let může mít na rodičovství jiný názor než ve čtvrtém desetiletí, kdy se jeho postoj k této otázce může zásadně změnit. Reprodukční buňky jsou však v tomto věku již podstatně méně kvalitní a omezeně funkční, což může založení rodiny značně zkomplikovat,“ uvedla generální ředitelka.
Pomoci zvrátit trend by mohla také dle expertů lepší komunikace problému směrem k mladé generaci. „Součástí musí být i větší podpora rodin, včetně možností zkráceného pracovního úvazku,“ doplnila Veselá.
Raději nadváhu než odklad
V neposlední řadě se na plodnosti Čechů bude i nadále negativně podepisovat životní styl a zdravotní stav. „Nejen vysoká míra stresu, nezdravé návyky jako kouření a nadměrná konzumace alkoholu, ale zejména stále narůstající obezita je obrovsky silným faktorem ovlivňujícím stav našeho zdraví a délku života s přímým vlivem na lidskou plodnost,“ dodala.
Pokud se člověk s nadváhou či obezitou rozhodne obrátit o pomoc s početím na odborníky, může dělat „zbytečné“ chyby. „Rychlé až hysterické shazování kil před začátkem procesu umělého oplodnění není zdravé. Tělo se dostává do ketoacidózy, snaha rychle zhubnout člověka stresuje a celkově ovlivňuje jeho psychiku. Studie navíc ukázaly, že krátkodobé zhubnutí pro zvýšení plodnosti žen s nadváhou a obezitou, které podstupují IVF, nefunguje,“ podotkl specialista na umělé oplodnění Marcel Štelcl, vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis.
Odborníci z reprodukčních klinik jsou proto raději, když žena přijde „tak, jak je“, než čekat rok a více na moment, kdy se jí přebytečná kila podaří shodit. „Průměrný věk párů, když nás poprvé navštíví, se pohybuje kolem 37 let. V úspěšném procesu vedoucím k oplodnění hraje roli doslova každý měsíc,“ pokračoval.
Ačkoliv se u žen s výraznější nadváhou může očekávat komplikovanější anestezie a obtížnější odběr vajíček, jedná se o stále snesitelnější komplikace než dlouhé měsíce čekání. „Frustrace pacientek se tak ještě více prohlubuje,“ dodal Štelcl.
Lékaři obecně doporučují držet se zásad vyváženého a rozumného stravování celoživotně – extrémní výkyvy jak na jednu, tak druhou stranu tělu zkrátka neprospívají. „S neplodností léčíme ženy i jejich partnery. Příčiny neplodnosti nacházíme rovnoměrně u obou,“ doplnil vedoucí lékař.
Na druhé straně jsou pozitivním aspektem technologické posuny v reprodukční medicíně, například využití nástrojů umělé inteligence a pokroky v molekulární genetice, které zvyšují úspěšnost početí zdravého dítěte a pomáhají stále více párům.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nemocné dvouleté dívce zbývaly dny života. Cesta z válečné zóny byla trnitá a plná zvratů
