Mladá žena po boku staršího zajištěného muže – to byli ještě nedávno typičtí nastávající rodiče. V současné době se ale trend začíná obracet a přibývá žen, které se zamilovaly do mladšího muže a rozhodly se s ním založit rodinu. Vidět je to zejména u klientů reprodukčních klinik, kam tyto páry směřují ve chvíli, kdy se jim nedaří počít dítě. Jak odhalují data Clayo Clinic, od roku 2019 se počet starších pacientek, které na kliniku přijdou s mladším partnerem, zvýšil zhruba o 30 procent.
„Od roku 2019 se počet klientek nad čtyřicet let s mladším partnerem zvýšil zhruba o třicet procent. Věkový rozdíl mezi partnery bývá obvykle pět až sedm let,“ říká Daniel Hlinka, embryolog a zakladatel IVF centra Clayo Clinic.
ČTĚTE TAKÉ: Čechy trápí neplodnost. I děti „ze zkumavky“ ale mají své limity. Jak léčbu ovlivní AI?
To dokazuje i studie zveřejněná v časopise Journal of Marriage and Family, která ukázala, že manželství, kde je žena starší než muž, tvoří přibližně 15 procent všech manželství v USA a tento podíl se postupně zvyšuje.
Podle Hlinky jsou tito budoucí rodiče obvykle finančně i psychicky připraveni na příchod dítěte, mají stabilní zázemí a vybudovanou kariéru. „Jedná se o trend, který odráží moderní změny v životním stylu i vnímání partnerských vztahů. Páry se založením rodiny zkrátka vyčkávají. Přibývá také žen, které nemají vhodného partnera a nechtějí dítě za každou cenu,“ doplňuje Hlinka.
Válka, hypotéky i klima. Páry odkládají rodičovství, ani umělé oplodnění vždy ale nepomůže
Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Rodičovství odkládají na později, věk pak ale může početí zkomplikovat. Loni se v tuzemsku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) narodilo přibližně 91 tisíc dětí, což je nejméně za posledních 22 let. Pomoc tak lidé mnohdy hledají na klinikách asistované reprodukce. Ty jsou sice jednou z cest, jak klesající trend porodnosti zmírnit, celkovou situaci ale podle expertů nezachrání.
Jeho slova potvrzuje například Hana Veselá, která si našla partnera, který je o 12 let mladší než ona. „Prvního syna jsem měla brzy, bylo mi teprve osmnáct. Určitě bych chtěla ještě jedno dítě, ale zatím na to nespěchám. Můj současný partner je výrazně mladší a do založení rodiny se zatím nehrne. To mi maximálně vyhovuje,“ popisuje.
Děti mají starší matky i otce
Zvyšuje se nejen věk žen, které přicházejí do reprodukčních center, ale také mužů.
„Společnost často řeší neplodnost pouze s ohledem na ženy. Tváříme se, že problém je pouze v partnerce. Muži mají pocit, že jejich plodnost je nekonečná, protože spermie se tvoří co tři měsíce. To je ale hluboký omyl. S věkem kvalita spermií klesá a výrazně se zvyšuje počet buněk, které jsou geneticky poškozené,“ zdůrazňuje Hlinka.
Pro dvojice, které založení rodiny začínají řešit až po čtyřicátých narozeninách jednoho z partnerů, pak mnohdy nezbývá jiné řešení než právě asistovaná reprodukce.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž osahával malé děti v pražském aquaparku. Policisté ho chytili a hledají další oběti
„U žen jsou zhruba od 42 let jedinou možností, jak zažít vlastní těhotenství a porod, darovaná vajíčka. V tomto věku je šance na otěhotnění a porod zdravého dítěte za využití vlastních vajíček minimální, s vysokým rizikem raných potratů a vzniku geneticky poškozených plodů a dětí,“ varuje embryolog.
Řešením podle něj může být větší rozmach a častější využití takzvaného social freezingu. Jedná se o preventivní zamrazení pohlavních buněk, tedy vajíček u žen a spermií u mužů, v době, kdy je plodnost na vrcholu, tedy obvykle mezi 20. a 30. rokem věku. Pohlavní buňky jsou tak uchovány do doby, než je člověk připravený založit rodinu. I ve vyšším věku tak jsou díky social freezingu pohlavní buňky dostupné v nejlepší kvalitě.
Informujme už ve školách
Podle odborníků však o této možnosti mnoho lidí vůbec netuší. „Ačkoliv se množství lidí, kteří social freezing využívají, zvyšuje, stále ještě se jedná spíše o menší část populace,“ uvádí gynekolog Martin Hrehorčák z Clayo Clinic.
Roky toužila po dítěti a tlak okolí rostl. Díky IVF Katka porodila dceru, pak přišel „zázrak“
Tři roky se Kateřina z Ostravy s manželem pokoušela přirozenou cestou otěhotnět. Marné pokusy nakonec vyústily v to, že se pár rozhodl podstoupit umělé oplodnění (IVF). Kvůli nepříjemné zkušenosti s klinikou se však rozhodli ve svých snahách svépomocí pokračovat. K frustraci z nezdarů se připojil i tlak okolí a příbuzných, kteří na pár nevybíravě tlačili slovy: „Už byste mohli založit rodinu.“ Trvalo další tři roky, než se Kateřina odhodlala oslovit jinou reprodukční kliniku. Díky IVF se jí nakonec narodilo vytoužené miminko, dcera. A další asistovaná reprodukce nakonec nebyla třeba, přišel „zázrak“.
Podle Human Fertilisation and Embryology Authority (HFEA) se ve Velké Británii počet žen využívajících social freezing mezi lety 2013 a 2018 ztrojnásobil. Podobné trendy lze pozorovat i v dalších evropských zemích, jako je Německo a Španělsko.
Dalšímu rozmachu by podle Hrehorčáka výrazně pomohla edukace ve školách. „Učíme dívky, jak neotěhotnět, ale neříkáme jim, že i plodnost má své limity a měly by myslet na budoucnost a na dobu, kdy budou chtít založit rodinu. Stejně tak musíme vzdělávat chlapce, kteří mají mnohdy ještě zkreslenější představy. I jich se omezení plodnosti týká,“ říká Hrehorčák.
Podle něj je nezbytné, aby mladí lidé byli lépe informovaní o tom, jak se jejich plodnost s věkem mění. „Je to nezbytné k tomu, aby mohli dělat informovaná rozhodnutí týkající se své budoucnosti. S kompletními znalostmi si budou moci lépe naplánovat studium, kariéru i své další životní směřování,“ uzavírá Hrehorčák.
