firma

Až stonásobně by se měly zvýšit koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi pro velké firmy. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se to většině podniků nelíbí a s vládní novelou nesouhlasí. Společnosti především nerozumí, proč by měly platit za televizi, když ji nevyužívají a jejich zaměstnanci navíc platí za domácí přístroje. Podobný názor sdílí i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Členové vládní koalice Spolu si naopak za novelou stojí.

Zatímco v evropských zemích probíhají bouřlivé debaty, zda nezkrátit pracovní týden na čtyři dny, Řecko půjde opačným směrem. Od června totiž začne platit kontroverzní zákon, který dává zelenou šestidennímu pracovnímu týdnu. Odboráři se ale obávají, že původně volitelný šestidenní pracovní týden budou někteří zaměstnavatelé zneužívat – jako v Číně, kde se „systém 996“ stal synonymem pro moderní otrokářství. Ve Velké Británii či Itálii pracovní týden spíše zkracují, v Česku tak učinily některé soukromé firmy.

Podle ekonoma Vladimíra Pikory nastal ideální čas na to, aby lidé řekli svým zaměstnavatelům o vyšší mzdu. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že tomuto kroku nahrává nízká nezaměstnanost i vyšší poptávka firem po zaměstnancích. Ekonom Petr Bartoň je přesvědčen, že vhodná příležitost požádat o navýšení platu trvá již 15 let. Považuje to za „chronický problém české ekonomiky“.

Někteří zaměstnanci mají právo na razantní zvýšení mezd, uvedl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj by si lidé, kterým zaměstnavatelé od roku 2019 nezvedli mzdy, měli říct až o 25procentní přidání. Ekonom Pavel Peterka dodal, že to platí zejména pro klíčové zaměstnance.

Trh práce 21. století je tak jedinečně složitý a propojený, že snaha o porozumění a spolupráci mezi různými kulturami je zásadním klíčem k obchodnímu úspěchu.

Přední čínské společnosti budují vlastní armádu, která spadá pod vládu Pekingu. Jde nejen o státní firmy, ale i privátního mlékárenského giganta. Podle americké CNN mají rezervisté krotit případné sociální nepokoje a přispět k větší kontrole občanů ze strany státu.

Drogové peklo – tak označuje německý deník Bild prostranství mezi frankfurtským vlakovým nádražím a bankovní čtvrtí. V oblasti bují kriminalita a ulice páchnou močí a výkaly. Mezinárodní společnosti již dokonce varují své zaměstnance před tamními neudržitelnými podmínkami.

Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho „nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi“, uvedla v pátek Rada EU ve svém prohlášení. Vedle toho Bílý dům před výročím invaze na Ukrajinu oznámil přes 500 sankcí vůči Rusku.

Každý výjimečný příběh začíná odhodláním a vášní, a tak je tomu i v případě Valéra Dzvonika, expertního trenéra a development specialisty v O₂. Jeho vášní je vzdělávání. Vystudoval andragogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, absolvoval zahraniční studijní i pracovní stáže a již více než 10 let vede rozvojové kurzy pro zaměstnance, na které se stojí „fronta“.

Následující měsíce budou pro firmy i zaměstnance náročné. Přes velké cíle by však neměly přestat vnímat ty malé. Nabízíme proto žebříček důležitých mikrotrendů na českém pracovním trhu pro letošní rok. V jeho výběru jsou konkrétní aktivity, které nejsou investičně náročné, a zvládnout by je měla skoro každá firma. A jejich efekt je nedozírný. „Nemáme na to čas“ nebo „nejsou na to peníze“ u nich nehrozí.

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na středeční tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že se jedná „o pomoc, kterou si můžeme rozpočtově dovolit“.