firma

O desítky milionů korun by se mohly firmám navýšit výdaje na energie. Na vině je příspěvek na podporované zdroje energie. Ministerstvo financí chce například na dotacích pro solárníky šetřit, ale ministerstvo průmyslu to tak nevidí. Chybějící peníze podle odborníků zaplatí spotřebitelé. Stát teď dokonce prošvihl zákonem daný termín.

Poslali 100 tisíc korun na pomoc válčící Ukrajině. „Teď ale sami potřebujeme finanční injekci. Sedm let našeho života je v tahu,“ posteskne si spoluzakladatelka ostravského stolařství Veronika Žižková. S přítelem Tomášem Cibulkou firmu spustili právě před sedmi lety. Sedmička má být šťastným číslem, v tomto případě to neplatilo a stolařství se po záplavách proměnilo ve hřbitov dřevoobráběcích strojů. „CNC nářezové centrum za 3,5 milionu korun. Ten stroj už se nikdy nerozjede, protože je to vlastně velký počítač, který stál téměř ve dvou metrech vody,“ ukazuje žena zničené elektronické útroby obráběcího stroje. „Stát ale spí. Zatím nám nenabídl žádnou smysluplnou pomoc,“ říká.

Přesně 71 procent českých firem vykazuje nízkou úroveň gramotnosti v oblasti umělé inteligence (AI), u institucí veřejné správy je to dokonce 76 procent. Více než 80 procentům společností pak chybějí zaměstnanci a „talenti“ s AI kompetencemi. Vyplývá to z výsledků Indexu připravenosti na AI od České asociace umělé inteligence, které byly představeny v rámci akce mesic.ai. Ta v průběhu října nabídne více než 100 akcí – přednášek, seminářů či workshopů – o umělé inteligenci zdarma. „Na oplátku“ mohou lidé přispět libovolnou částkou na nadaci rodiny Vlčkových.

Ničivé povodně se nevyhnuly ani areálům firem. Po opadnutí vody sčítají škody v pivovaru Nachmelená opice v zasaženém Krnově. Výrobní halu, kde se nachází většina technologie, zcela zaplavil nekontrolovatelný živel, zaměstnanci nyní odklízejí bahno, potvrdil pro CNN Prima NEWS spolumajitel firmy a vrchní sládek Michal Kuřec. Přívalová vlna zasáhla i výrobnu nedaleké Kofoly, odkud odnesla mnoho sudů. Firma prosí případné nálezce o navrácení. Dodávky nápoje však v ohrožení nejsou, mluvčí společnosti Jana Ptačinská potvrdila, že výrobu pokryjí další závody společnosti.

Nevyvážený work-life balance, neférové odměňování, špatná firemní kultura, nemožnost růstu, pocit nedoceněnosti, nesoulad s firemními hodnotami. To jsou nejčastější důvody k odchodu ze zaměstnání, které uvádějí zahraniční i české průzkumy. Jedna dlouholetá stálice mezi nimi ještě chybí – špatný šéf či vedení. Co ale ten „špatný šéf“ pro lidi vlastně znamená?

Zaměstnancům Brašnářství Tlustý jsem dal chléb, sdělil pro CNN Prima NEWS zakladatel společnosti Roman Tlustý, který prý se společností nekomunikuje. „Jako kdyby vyhodili z podniku Tomáše Baťu,“ poznamenal k nepříznivým vztahům. Firma ve středu zveřejnila slova o hrozícím krachu a poprosila veřejnost o pomoc, po vlně solidarity však otočila s tím, že na tom firma ve skutečnosti tak zle není. Nekalý záměr ale současný majitel Ivan Petrův důrazně odmítá.

Až stonásobně by se měly zvýšit koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi pro velké firmy. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se to většině podniků nelíbí a s vládní novelou nesouhlasí. Společnosti především nerozumí, proč by měly platit za televizi, když ji nevyužívají a jejich zaměstnanci navíc platí za domácí přístroje. Podobný názor sdílí i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Členové vládní koalice Spolu si naopak za novelou stojí.

Zatímco v evropských zemích probíhají bouřlivé debaty, zda nezkrátit pracovní týden na čtyři dny, Řecko půjde opačným směrem. Od června totiž začne platit kontroverzní zákon, který dává zelenou šestidennímu pracovnímu týdnu. Odboráři se ale obávají, že původně volitelný šestidenní pracovní týden budou někteří zaměstnavatelé zneužívat – jako v Číně, kde se „systém 996“ stal synonymem pro moderní otrokářství. Ve Velké Británii či Itálii pracovní týden spíše zkracují, v Česku tak učinily některé soukromé firmy.

Podle ekonoma Vladimíra Pikory nastal ideální čas na to, aby lidé řekli svým zaměstnavatelům o vyšší mzdu. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že tomuto kroku nahrává nízká nezaměstnanost i vyšší poptávka firem po zaměstnancích. Ekonom Petr Bartoň je přesvědčen, že vhodná příležitost požádat o navýšení platu trvá již 15 let. Považuje to za „chronický problém české ekonomiky“.

Někteří zaměstnanci mají právo na razantní zvýšení mezd, uvedl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj by si lidé, kterým zaměstnavatelé od roku 2019 nezvedli mzdy, měli říct až o 25procentní přidání. Ekonom Pavel Peterka dodal, že to platí zejména pro klíčové zaměstnance.

Trh práce 21. století je tak jedinečně složitý a propojený, že snaha o porozumění a spolupráci mezi různými kulturami je zásadním klíčem k obchodnímu úspěchu.