Jaroslav Flegr se ve své předpovědi zmýlil. Zdroj: Profimedia.cz
Evoluční biolog Jaroslav Flegr přesně před měsícem předpověděl, že bude do 30 dnů umírat na COVID-19 na tisíc osob denně. Jeho předpověď se nenaplnila. To si nyní vysvětluje tím, že nemocní často umírají již do čtrnácti dnů od nákazy, ale většina přežívá mnohem déle, takže se ve statistice objeví až se zpožděním. Na exponenciálu by nás však podle něj mohlo vrátit otevření škol a obchodů.
Flegr ve svém facebookovém příspěvku ukázal, že počty zemřelých za den stoupaly dle jeho grafu po dva týdny k číslu 257. Pak ale začaly klesat zpět směrem ke stovce, 20. listopadu dokonce počet úmrtí po dlouhé době klesl pod hodnotu sto, na 84. Biolog přitom v říjnu tvrdil, že tragický scénář tisíce mrtvých denně je již nezvratný.
„Jak je to možné?“ ptá se na svém Facebooku. „Přiznávám, že jsem původně pesimisticky předpokládal, že čím dál větší podíl nemocných je odrazován od cesty do nemocnic a následně umírá doma,“ vysvětlil, jak si nejprve zdůvodňoval pokles počtu zemřelých. „Myslel jsem, že se rodiny i lékaři snaží držet nemocné doma a že někteří se také sami bojí jít do nemocnice, že tam chytí kdoví co,“ řekl pro redakci CNN Prima NEWS.
Původní předpověď Jaroslava Flegra se nenaplnila. Zdroj: Facebook.com
Původní předpověď Jaroslava Flegra se nenaplnila. Zdroj: Facebook.com
Pro svou mylnou předpověď však našel jiné vysvětlení, a to že řada nemocných umírá již do čtrnácti dnů, nikoli do měsíce od nákazy, a proto se opatření projevují rychleji. „Nedávno jsem přišel na o dost optimističtější řešení záhady. Průměrná doba, která uteče od nákazy k eventuálnímu úmrtí pacienta, je asi skutečně 3-4 týdny,“ vysvětluje v příspěvku.
„Jenže kromě průměru je stejně důležitým parametrem rozložení této veličiny. Většina obětí koronaviru zřejmě podlehne nemoci do méně než dvou týdnů, průměr však posunuje ke čtyřem týdnům menšina pacientů, která dokáže s nemocí bojovat mnohem déle než měsíc,“ napsal. Přiznává však, že se jedná pouze o teorii a důvod poklesu může být ještě jiný.
Přeplněné obchody nebo zkrácená otevírací doba úřadů: Tahle nařízení nepomáhají
Hlavní cíl všech vládních zákazů je jasný: omezit shlukování lidí a tím zabránit přenosu nákazy koronavirem. Ne všechna opatření, která vláda vymyslí a poté nařídí, k tomu ale pomáhají. Řada z nich je podle odborníků přímo kontraproduktivních.
„Četl jsem studii, kde se psalo, že někteří nakažení bojují o život i tři měsíce. Data k tomu nemám, možná že je má ÚZIS, ale to by se musela zveřejňovat i rozložení úmrtí, nejen průměr,“ sdělil Flegr CNN Prima NEWS. Vyhráno podle něj nemáme. „Vzestup počtu mrtvých se sice zastavil o 14 dnů dříve, než jsem očekával, o to déle však budou lidé nakažení ještě před zavedením opatření umírat. Otázkou tedy je, jak dlouho se budeme vracet k nule. Na stovce úmrtí denně můžeme zůstat nepříjemně dlouho,“ předpokládá.
Flegrova teorie není potvrzená
Jako hrozbu navíc evoluční biolog vnímá návrat dětí do školních lavic i potenciální otevření obchodů. „K exponenciálnímu růstu se můžeme zase velmi rychle vrátit. Předpokládám, že se situace s otevřením škol zhorší. Návrat žáků prvních a druhých tříd do škol je pochopitelně nejdůležitější, ale prezenční výuka by měla být i pro ně dobrovolná. Některé rodiny mají možnost děti nechat doma,“ myslí si. Již dříve předpokládal, že většina žáků a studentů se do škol nepodívá až do dubna.
Přestože je Flegrova teorie zatím nepotvrzená, biolog se z ní těší. „Nevím jak ty Micíku, ale já mám z tohoto svého objevu moc velkou radost. Nejen, že jsme ušetřili pěkných pár tisíc mrtvých, ale také slibuje, že počty umírajících zareagují na jakékoli utažení i uvolnění opatření docela svižně,“ míní. „Kdyby tam byl ten měsíční odstup, nejspíš by politici nyní uvolnili opatření a k jejich zpřísnění by přistoupili až někdy o Vánocích, až by naše krematoria začala opět nestíhat. Takhle snad máme šanci epidemii uregulovat. A na to si dám skleničku oskerušovice!“ svěřuje se svému kocourovi na závěr.
V rozhovoru pro DVTV, kde Flegr před měsícem svůj pesimistický scénář vyložil, také uvedl, že v ten den zavedená opatření jsou jen cárem papíru, protože mají tolik výjimek, že jsou v praxi nevymahatelná. Právě po jeho výrocích se začaly některé restrikce ještě utužovat. „Nechci pochopitelně tvrdit, že je to moje zásluha, ale třeba jsem ke včasnému zavedení opatření a především k ochotě veřejnosti ,nevymahatelná‘ opatření dodržovat aspoň trochu přispěl,“ řekl redakci.
„Teď už je to s ochotou dodržovat opatření zase o něco lepší a také je začala více vynucovat policie. Ale stále je v tomto směru co zlepšovat. Mám pocit, že se postupně upustilo od řady výjimek, obávám se však, že se nyní začínají do nařízení nenápadně vracet. Vymahatelnost nařízení a ochota je dodržovat bude tedy zase postupně klesat,“ myslí si.
