
Zvyšme výdaje na obranu, zní z vlády. Už teď je nestíháte řádně utrácet, namítá Schillerová
Její jméno stále vyvolává velké emoce, byla tak silným vůdcem, jakého dnes Evropa nemá. To tvrdí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS o Angele Merkelové historik Martin Kovář. Bývalé německé kancléřce nedávno vyšly memoáry, okamžitě se staly bestsellerem. A to navzdory faktu, že spoustě lidí velmi vadí její někdejší vstřícná politika jak k imigrantům, tak k Vladimiru Putinovi. Jaký odkaz po ní zůstane v dějinách?
V Paříži byla v sobotu večer slavnostně otevřena opravená katedrála Notre-Dame, kterou před více než pěti lety poničil požár. Na akci dorazila řada světových lídrů, včetně nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dveře katedrály se otevřely poté, co na ně pařížský arcibiskup Laurent Ulrich symbolicky třikrát udeřil berlou.
Levicové strany ve Francii počítají s tvrdým zdaněním nejbohatších Francouzů. V úvahu připadá 90procentní daň z příjmu, která už byla zavedena během socialistických vlád. Restrikci se bohatí lidé mohou vyhnout tím, že se přestěhují do jiných států. Česká republika pro ně ale nebude lákavou destinací. Proč tomu tak je?
Kdo se stane příštím francouzským premiérem? Právě touto otázkou se ve vysílání CNN Prima NEWS zabývali experti na francouzskou politiku Pavel Fischer a Jan Eichler. Mimo jiné zhodnotili šance lídra vítězného levicového bloku Jeana-Luca Mélenchona, který má významné neshody i s vlastními koaličními partnery. Nabízí se ale i další zvučné jméno, konkrétně jde o dávného spojence prezidenta Emmanuela Macrona.
Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.
Ruský prezident Vladimir Putin měl v mimořádném telefonátu britskému premiérovi Borisi Johnsonovi pohrozit raketovým útokem. Telefonát se údajně uskutečnil pár dní před ruskou invazí na Ukrajinu. Informace odhalil dokument BBC, který zkoumá Putinovy kontakty se světovými lídry. Kreml slova britského expremiéra označil za lež.
Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v sobotu v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
Pařížský soud uznal ve čtvrtek francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z nezákonného financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Uložil mu roční trest vězení a uvedl, že si ho může odpykat doma s elektronickým náramkem. Sarkozy se k soudu osobně nedostavil, vinu dlouhodobě odmítá. Bývalý prezident se proti rozsudku odvolá, uvedl jeho právník Thierry Herzog.
Jediný přeživší atentátník z Paříže roku 2015 Salah Abdeslam u soudu řekl, že útoky, při nichž zahynulo 130 civilistů, nebyly ničím osobním. Teroristé prý cílili na Francii a její obyvatele, protože prezident Francois Hollande nechal bombardovat Sýrii.
Ve věku 78 let zemřel francouzský herec a režisér Yves Rénier, který byl od poloviny 70. let minulého století známý především jako představitel seriálového komisaře Moulina. Velkou popularitu si tyto kriminální série získaly také v Československu a České republice.
V sedmdesáti francouzských městech se v sobotu tisíce občanů vydaly na pochod na protest proti návrhu kontroverzního zákona o globální bezpečnosti. Na jeho základě by hrozilo vězení lidem, kteří by zveřejnili fotografie policistů s úmyslem ublížit jim. Podle kritiků by však nařízení narušilo svobodu tisku a právo občanů na informace, píší francouzská média. Policie podle Reuters použila slzný plyn proti pařížské demonstraci poté, co maskovaní demonstranti na policisty házeli petardy a kameny. Jen v Paříži protestovalo dle informací ministerstva vnitra 46 000 lidí.
Atentát v jihofrancouzském Nice byl jedním z nejhorších teroristických útoků na území Francie. Dne 14. července 2016 během oslav státního svátku dobytí Bastily Francouz tuniského původu Mohamed Lahouaiej Bouhlel vjel nákladním autem na pobřežní promenádu. Při útoku zemřelo 86 lidí, mezi nimiž byly i děti, a přes 200 účastníků oslav bylo zraněno. Policie útočníka zastřelila.