Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura na jednání vlády. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ve třiceti obvykle nežijeme tím, co bude v důchodu. Jenže současná vláda třicátníky k úvahám o penzi vyloženě nutí. Protože právě my, třicátníci, podle probíraného vládního návrhu možná zamíříme na „odpočinek“ až v téměř sedmdesáti letech. Hrozí však pro stát nevýhodný efekt: zhorší se možnosti návratu maminek do práce a sníží motivace mít děti. Není to padlé na hlavu?
Mám kolem sebe blízké lidi kolem 65 až 70 let, kteří si upřímně neumějí představit, že by ještě museli pracovat, hlavně kvůli fyzické kondici. Bolí vás záda, kolena, jste prostě unavení, protože jste makali celý život.
Do důchodu v 68? Číslo jak vytažené z klobouku, kritizuje Švihlíková. Navrhla vlastní řešení
V debatě nad vládními pracovními návrhy o posunutí věkové hranice odchodu do důchodu padají čísla jako 68 či 69 let, podivovala se ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že neví, kde a kdo ta čísla bere a „jestli je tahá z klobouku“. Případné změny by podle ní mohly ohrozit společenský smír. Navýšení věku odchodu do penze s sebou navíc nese i několik dalších skrytých problémů – k efektivní přeměně dosavadního systému je dle ekonomky potřeba nejprve odstranit jeho dosavadní chyby.
Jasně, jsou tací, kteří pracovat mohou i s osmdesátkou na krku (třeba jako staronový pražský primátor Bohuslav Svoboda z ODS), ale ne každý je takto fit (například i z geneticky daných důvodů). Vláda chce, aby lidé z fyzicky náročných profesí odcházeli do důchodu dříve. Jenže záda si můžete zničit i při sezení u počítače.
Plány pětikoalice jsou kromě jiného v naprostém rozporu s tím, jak chtěla podporovat sladění pracovního a rodinného života. Mám doma skoro roční miminko a můžu trochu pracovat. Díky komu hlavně? Díky babičkám.
Babičkám, které jsou od svých 62 let v důchodu. Až budu jednou sama babičkou a moje děti mě poprosí o hlídání vnoučat, co jim řeknu? „Sorry jako, musím do práce.“ Napadl vůbec někoho z vlády tento paradox?
Nešlo by to jinak?
Rovnice je jednoduchá: Populace stárne a stát potřebuje čím dál víc peněz na důchody. Kdyby vláda podpořila rodiče malých dětí v návratu do práce, vybere víc na daních. Kdyby vláda podpořila mladé lidi, aby měli více dětí (rozumějte daňových poplatníků), vybere víc na daních.
Jenže kabinet jde přesně opačným směrem. Mít dnes dítě je sakra drahé a motivace k návratu do práce téměř nulová. Prosím, pánové Jurečko, Stanjuro a další, zkuste to udělat jinak než jen stále posunovat hranici odchodu do důchodu.
A vlastně ještě jedna poznámka na závěr: Vláda hledá, kde šetřit a z čeho vzít na důchody, a pak přijde poslanec ODS Marek Benda a navrhne snížení daně z hazardu. Ten nápad tedy naštěstí nenašel podporu u dalších koaličních stran. Kéž by tomu tak bylo i s těmi důchody…
