GLOSA: Právo na bydlení v Praze dejme do Ústavy! Paní Alici se uleví
Ilustrační foto Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Všichni chceme bydlet v Praze, užívat si komfort velkoměsta, mít za rohem školku, zubaře, dobrou restauraci, wellness a fitko. Někteří také chtějí krásný park, cyklostezku a hřiště pro děti s moderními prvky. To všechno chce i paní Alice, když ale na místo dorazí stavaři, tak paní Alice zuří. Paní Alice má právo bydlet v Praze, ale také má právo na klid a pohodu. Kdo je taky jako paní Alice?
Mám kamarádku, které je lehce přes třicet let. Říkejme jí třeba Alice. Alice má ráda svého přítele, svého psa, výlety na kolech, dělání dobra a Prahu. Alice se mi vždy smála, že pracuji v korporátu, zatímco ona cestuje po světě s batohem, a když chce, tak si na chleba vydělá on-line třeba z vietnamské pláže. Je tedy pravda, že když se mi někdy nechtělo vstávat do práce, tak jsem si ráno na Alici vzpomněl, že se asi zrovna válí na Bali nebo vychutnává kuřecí vývar v ulicích Saigonu.
Uběhlo pár let a Alice by si přála miminko, je tomu nakloněn i její přítel, který pracuje jako průměrný IT a bojí se rychlého nástupu AI. Říkejme mu třeba Richard. Richard a Alice začali hledat bydlení s tím, že si koupí nějaký domek nebo byt. Spočítali si, že nájmy v Praze jsou šílené, byty pro mladé nedostupné a že by vlastně nejraději investovali do něčeho vlastního. Aby tam byla cyklostezka, aby tam byla zeleň, hřiště pro pejska, školka pro potomky, aby to bylo v Praze, aby to stálo tak do pěti milionů.
Čtěte také
Alici jsem poslal pár inzerátů z Benešovska a Příbramska. Objevil jsem pár domů na vesnicích, poctivé vesnické stavby z kamene a cihly, něco v lepším stavu, něco v horším stavu, za pět milionů by takové domy někde na vsi pořídili i dva. Alice se zatvářila, že jsem úplně mimo, ona přece miluje Prahu, v Praze je všechno a nikdy by do Prahy nedojížděla hodinu vlakem. To maličké, které ještě není na cestě, by si na život na venkově jistě ani nezvyklo. Alice a její Richard dál sedí ve 2+kk na Žižkově za nájem kolem 25 tisíc a sní o tom, že jednou budou mít bydlení v Praze, kde bude první krůčky dělat jejich malý rarášek.
Dělání dobra pro všechny
V úvodu jsem zmínil, že Alice dělá ráda dobro. Je to aktivistka. Chce, aby cizí děti ve školách měly ke svačině tvaroh a kešu oříšky, chce více zeleně na Žižkově, více dětských hřišť, více parků, kde můžete vypustit hafana, více cyklostezek pro malé i velké fanoušky bicyklů. Alice pracuje na poloviční úvazek, více času jí bere společenská angažovanost, protože Alice je taky trochu spisovatelka. Sepisuje námitky, předžalobní výzvy, stížnosti, návrhy, námitky proti námitkám a antiprojekty proti projektům.
Alice je náročná sama k sobě, k Richardovi i k úředníkům na radnici. Alice chce bydlet v Praze, chce bydlet levně a chce bydlet dobře. Alice je ještě mladá a ještě věří, že když energii obrátíte tím správným směrem, vesmír vám splní všechny tajné sny. Alice si neuvědomuje, že bojuje proti problému, který sama tvoří. Když to řeknu cynicky, tak bydlení v Praze prodražuje péče o zeleň, cyklostezky a nikým nevolení aktivisté, kteří sepisují stížnosti a protesty.
Čtěte také
Kolik je v Praze takových Richardů, kteří doma mají aktivně činné ženy, nevím, nemám čas je počítat, raději jsem si šel sklidit rajčata a dělat dřevo na zimu. Vesnice je totiž práce a dojíždění. Když mě Alice jednou viděla s motorovou pilou a štípačkou, tak si povzdychla, že taková zima na vsi musí být dost krušná a že ona naštěstí má teplo bez práce. Protože v Praze je blaze a jistě dál bude…
Praha sice po třinácti letech schválila Metropolitní plán, což ale ještě neznamená, že se postaví potřebné byty, školy či silnice. Každý projekt nyní čeká překážková dráha a každá správná Alice a další pachatelé dobra nyní budou dohlížet, jestli na sídlišti nepadla na oltář rozvoje ta krásná vrba u rybníčku, kde byl loni vidět i ledňáček, jestli si děti budou mít kde hrát, jestli cyklostezka bude mít i pruh pro inlineové brusle… Alici nikdo nevolil, nikomu se nemusí zpovídat, na zastupitelstvu jí nebude nikdo klást nepříjemné dotazy a banky jí nebudou připomínat, že za každým developerským projektem je něco jako investice a úvěr.
Nechci říkat, že Alice je kverulant, který brzdí rozvoj Prahy. Ale každý její dotaz zaměstnává úředníky, každé její odvolání brzdí celý proces a výsledkem je, že se v Praze nic nehýbe. Možná jen kola na cyklostezkách.
Například v Hloubětíně jitří emoce osud někdejší betonárky, která se mění v projekt Triangl Hloubětín. Dokumentace počítá se 401 byty, obchody, službami, komunitním centrem, dětskou skupinou a úpravou okolí Rokytky. Na místě bývalé betonárky mají vyrůst budovy, které pomohou splnit sen mladých lidí o vlastním bydlení v Praze.
Čtěte také
Návrh se už měnil po setkání s místními. Budovy se zdály příliš vysoké, prostranství se podle studie zdálo málo zelené. Spor, v němž se angažuje i spolek Rokytka žije, ilustruje, že kdo chce v Praze cokoliv postavit, musí se obrnit nekonečnou trpělivostí. Pokud se občané projektu postaví, tak se předělá, pak se lidé postaví i přepracované verzi a nakonec Alice a její podobně smýšlející lidé napíšou, že mají pořád obavy o ledňáčka a že by bylo nejlepší nestavět vůbec…
Hlas potenciálních kupců a budoucích obyvatel Triangelu neznáme, protože zatím neexistuje. Známe ale hlasy aktivistů, kteří jednou upozorňují na nevhodně umístěný přechod, podruhé na výšku plánovaných budov a potřetí na to, že u schůdků chybí zábradlí…
Alice a její kamarádi se určitě mohou ozvat, ať už bydlí v Hloubětíně nebo na Žižkově. Řada připomínek má hlavu a patu, řada nápadů může kvalitu bydlení v dané lokalitě opravdu posunout. Není ale možné, aby se občanský aktivismus měnil ve skupinovou terapii odříkání a odmítání jakéhokoliv rozvoje. Někdy by bylo pro všechny lepší, kdyby se kverulující občan šel raději projít ven nebo sedl na vlak a jel se podívat, jak to funguje na vsi. Platí to i pro Alici.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Podívejte se na debatu ohledně zvýšení daně z nemovitostí v Českých Budějovicích:
Josef Šťastna před příchodem na Primu pracoval jako hlavní editor na Blesk.cz a na webu TN.cz. Na Primě vede online zpravodajství a magazíny.
