GLOSA: Každý třetí Čech má germánskou krev. I Palacký doma mluvil německy

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Každý třetí demonstrant na protiněmeckých akcích v Brně má německé kořeny.

  • Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt chce dialog, Brno odpovídá křikem.

  • Češi a Němci spolu v jedné zemi žili od raného středověku, proč na tohle soužití nelze navázat?

  • Kdo vlastně dělá "nebetyčnou ostudu" českému národu?

Více

Odpor SPD, Klubu českého pohraničí, komunistů a dalších vůči květnovému sudetoněmeckému sjezdu v Brně je v kontextu s genetickými výzkumy poněkud směšný. Češi a Němci žili pospolu již od raného středověku, což není bez následků pro geny průměrného našince. Přestože se Československo v letech 1945 až 1946 rozhodlo odsunout ze země na dva miliony etnických Němců, genetici zjistili, že 35 procent obyvatel současné ČR má germánské geny. I národní buditel z tisícikoruny František Palacký si vzal za manželku českou Němku, takže jejich potomci byli poloviční Němci. Palacký své ženě napsal celkem 526 dopisů v němčině.

Palacký naslouchal hlasu srdce, nikoli rodné řeči vyvolené. A když se v roce 1827 oženil, vlastně ještě nacionalismus a národnostní vášně v dnešním slova smyslu neexistovaly. Čeští národní buditelé se hlásili spíše k zemské příslušnosti než k rodnému jazyku. Horovali za historické tradice samostatného českého státu, nikoli za řeč, takže nikoho neuráželo, když Palacký své proslulé české dějiny napřed napsal v němčině s titulem Geschichte von Böhmen.

526 německých dopisů Františka Palackého

A protože se Palackého manželka nikdy nenaučila dobře česky, doma se mluvilo německy, přičemž věrný manžel stačil své milované Terezii napsat 526 dopisů. Alespoň tolik se jich podnes dochovalo a nedávno byly vydány v Drážďanech, všechny jsou samozřejmě psané ve vytříbené a květnaté němčině. První dopis buditel podepsal Der Ihrige auf ewig Franz Palacky (Navždy tvůj František Palacký), ale později se spíše loučil pozdravem Dein treuer P. (Tvůj věrný P.).

Palackého děti tak měly poloviční německý původ, ale pokud by se rodina hypoteticky dožila roku 1945, nečekalo by ji vůbec nic dobrého. Takzvaní praví Češi by Palacké buď nahnali do divokého odsunu anebo do dobytčích vagónů v rámci oficiálního vyhnání. A pokud by si podali speciální žádost, se kterou se mohla na úřady obrátit vybraná smíšená manželství, snad by v Československu i zůstali, nicméně jako občané druhé kategorie. A stejně jako odsunutí sousedé by na základě Benešových dekretů přišli o veškerý majetek.

Každý třetí demonstrant SPD má německou krev

Ač jim Palacký mává z každé tisícovky, nic z toho demonstranti z Klubu českého pohraničí, SPD či KSČM zřejmě netuší. A určitě také nevědí, že zhruba každý třetí protestující na aktuálních protiněmeckých manifestacích v Brně, má německou krev.

Z výzkumu České národní genografické databáze, o které informoval Český rozhlas, totiž vyplývá, že současní Češi mají geneticky mnohem blíže k Němcům a Rakušanům než ke Slovanům. Výzkumníci v roce 2018 otestovali 4 500 dobrovolníků a zjistili, že Češi jsou především mixem všech možných skupin, které za posledních 10 tisíc let prošly střední Evropou. Nejvíce jsme ovšem propojeni s německým etnikem a 35 procent Čechů má germánské geny.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

Pochod smrti z Brna

Češi a Němci. Už od raného středověku jsme spolu žili v jednom státě, ale teprve kolem poloviny 19. století nás začaly rozdělovat nacionální vášně. Druhá světová válka rozpoutaná Adolfem Hitlerem sice napřed pozitivně rezonovala i u českých Němců, ale jen do té doby než se manželé, bratři či otcové začali do svých rodin vracet v rakvích. Respektive pozůstalí pouze dostali úřední dopis o jejich smrti.

Pro většinu rodin českých Němců to byl dostatečně poučný trest za jejich nadšení pro Třetí říší, nicméně čeští „vlastenci“ se v květnu 1945 stejně rozhodli pro krvavou pomstu. A třeba brněnské Němce zařadili do pochodu smrti a za strašlivě krutých okolností, a také s velkým počtem obětí, je hnali na rakouské hranice.

Zbytečný kravál SPD vs. Karel Čapek

Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt přitom opakovaně prohlašuje, že se vyhnaní Němci vzdali majetkových nároků v českých zemích. A že hlavní cílem spolku je spolupráce a partnerství s českými sousedy, i proto se letos poprvé v historii rozhodl krajanský svaz vyhnanců uspořádat svůj každoroční sraz přímo v České republice, konkrétně v Brně.

Možná měl Posselt vsadit na tolerantnější a větší Prahu, ale ani tam by se to zřejmě neobešlo bez křiku. Nejsmutnější na tom zbytečném kraválu je ovšem role vládní strany SPD. „Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby se sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu konal v České republice,“ hřímal na úterní demonstraci v Brně předseda SPD Tomio Okamura, který sjezd také označil za „nebetyčnou ostudu“.

Okamura vrací Česko někam na počátek 20. století nebo na konec třicátých let. Když v květnu 1908 vypukly v Praze česko-německé pouliční šarvátky, oba tábory se napřed provokovaly antagonistickými pokřiky Heil a Nazdar, zpívali nesmiřitelné songy Kde domov můj a Wacht am Rhein, načež se nemilosrdně servali za použití holí i kamení. Císař tehdy nacionální šarvátky utišil až vyhlášením výjimečného stavu v Praze.

Když se však Češi a Němci ve třicátých letech opět začali mydlit v ulicích, spisovatel Karel Čapek se nad novou vlnou českého nacionalismu pohoršoval ve fejetonu Návrat k malosti. Čapek připomněl česko-německé bouře v dobách starého Rakouska a smutně poznamenal, že „všecko se vrací, až po tu archaickou terminologii z Anno Domini, znova je kdeco národní, nenárodní nebo protinárodní".

Kdo vlastně dělá nebetyčnou ostudu?

I na úterní demonstraci v Brně nesmyslně zaznělo: „Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast.“ Nikdo přitom České republice nezabírá pohraničí, to jen vládní spojenec Babišova kabinetu znova dává do hry tu „archaickou terminologii“, o které psal již Čapek. „Všecko se vrací,“ povzdychl si klasik v roce 1934.

Mezitím uplynulo 92 let, ale pořád holt někomu stojí za to podpalovat oheň pod kotlem, v němž se vaří třaskavá směs z „národnostních vášní“. Bohužel, jeden z těch hlavních podpalovačů je nyní i předsedou Parlamentu České republiky. A když si vypůjčím jeho slova, tak teprve tohle je ta skutečná „nebetyčná ostuda“.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Balšínek: Pavlovy řeči oslabují suverenitu Česka. Spor Hradu a vlády hrozí mezinárodní ostudou