Směry Golfského proudu Zdroj: CNN Prima NEWS
Golfský proud, který výrazně ovlivňuje klima na Zemi, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci, podle jejichž měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více, než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times.
V odborném magazínu Nature Geoscience experti zveřejnili studii založenou na měření teplot a pohybu sedimentů, z níž vyplývá, že takzvaná Atlantická jižní cirkulace výrazně zpomalila. „Velmi pravděpodobně je to způsobené emisemi skleníkových plynů, protože pro zpomalení jiné přesvědčivé vysvětlení neexistuje,“ tvrdí Stefan Rahmstorf, jeden z autorů studie z Institutu pro zkoumání změn klimatu v německé Postupimi, a dodává: „Přesně toto nám klimatické modely předpovídaly už desítky let.“
Golfský proud je oceánské proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Proud, kterým teče stokrát více vody než korytem Amazonky, se cestou postupně ochlazuje, v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantského oceánu.
Za poslední století Golfský proud zpomalil o 15 procent a podle Stefana Rahmstorfa už tím citelně ovlivňuje vzorce počasí nad kontinentem. V jižní Evropě jsou kvůli tomu například častější vlny extrémních veder. Atlantické proudění je ale komplexní fenomén a kromě proudění teplé vody k Evropě hraje roli i v tom, že má Velká Británie mírné zimy. Proud také ovlivňuje tvorbu bouří nad Atlantikem.
Právě proto považuje Rahmstorf zjištění za znepokojivá. „Pokud to tak bude pokračovat, můžeme se brzy přiblížit k bodu zvratu, kdy se celé proudění úplně naruší,“ varuje německý odborník.
Německý klimatolog Stefan Rahmstorf z Postupimi. Zdroj: Getty Images
Německý klimatolog Stefan Rahmstorf z Postupimi. Zdroj: Getty Images
Jedním z důvodů, proč atlantický systém proudění zpomaluje, je tání ledu v Grónsku, kde se do oceánu dostává obrovské množství chladné sladké vody, která ovlivňuje proces zanořování proudu ke dnu. Svou roli hrají i vyšší srážky v Severní Americe, kde se do oceánu dostává větší množství sladké vody, a také stoupající teplota oceánu, která snižuje rozdíl teplot vody mezi tropy a pólem.
Zpomalení není přirozené
Britský oceánograf Andrew Meijers, který se na výzkumu nepodílel, ale tvrdí: „Studie odhaluje, že před érou změn klimatu způsobených lidskou činností bylo atlantické proudění relativně stabilní a silnější, než je nyní. To naznačuje, že zpomalení není přirozenou změnou, ale výsledkem lidského vlivu.“
Jiní vědci ale zdůrazňují, že ohledně toho, jak Golfský proud ovlivňuje počasí v Evropě, stále panuje velká nejistota. „Jde o zajímavou studii a vyžaduje další bádání. Přesto bychom v jejích výsledcích neměli vidět víc, než v nich je,“ poznamenává klimatolog Tim Palmer z Oxfordské univerzity ve Velké Británii.
Výzkum zveřejněný v časopise PLAS tvrdí, že tempo globálního oteplování se zvyšuje, což může Golfský proud zcela zastavit. Šéf výzkumného týmu Johannes Lohmann z Kodaňské univerzity se ale domnívá, že během následující stovky let k tomu nedojde, pokud oteplování nenabere vyšší rychlost.
„Stále se vede široká debata o tom, zda už je bod zvratu v atlantickém proudění na spadnutí,“ říká Lohmann a doplňuje: „Máme díky klimatickým změnám v historii přesvědčivé důkazy o tom, že už dříve přešla Atlantická jižní cirkulace ze stavu podobného tomu, v němž se nacházíme nyní, až k úplnému zastavení.“
