Směry Golfského proudu Zdroj: CNN Prima NEWS
Golfský proud, který výrazně ovlivňuje klima na Zemi, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci, podle jejichž měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více, než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times.
V odborném magazínu Nature Geoscience experti zveřejnili studii založenou na měření teplot a pohybu sedimentů, z níž vyplývá, že takzvaná Atlantická jižní cirkulace výrazně zpomalila. „Velmi pravděpodobně je to způsobené emisemi skleníkových plynů, protože pro zpomalení jiné přesvědčivé vysvětlení neexistuje,“ tvrdí Stefan Rahmstorf, jeden z autorů studie z Institutu pro zkoumání změn klimatu v německé Postupimi, a dodává: „Přesně toto nám klimatické modely předpovídaly už desítky let.“
Tání ledovců a úbytek pralesů. Snímky NASA odhalily fatální proměny našeho světa
Kde ještě před lety byla jezera, jsou dnes vyprahlé jámy. Lidé pokračují v devastaci pralesů, globální oteplování zase způsobuje překotné tání masivních ledovců. Jak se během několika málo let dokázala proměnit Země, dokumentují nově zveřejněné snímky americké agentury NASA. Ne všude se naštěstí krajina za posledních pár let měnila k horšímu.
Golfský proud je oceánské proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Proud, kterým teče stokrát více vody než korytem Amazonky, se cestou postupně ochlazuje, v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantského oceánu.
Za poslední století Golfský proud zpomalil o 15 procent a podle Stefana Rahmstorfa už tím citelně ovlivňuje vzorce počasí nad kontinentem. V jižní Evropě jsou kvůli tomu například častější vlny extrémních veder. Atlantické proudění je ale komplexní fenomén a kromě proudění teplé vody k Evropě hraje roli i v tom, že má Velká Británie mírné zimy. Proud také ovlivňuje tvorbu bouří nad Atlantikem.
Právě proto považuje Rahmstorf zjištění za znepokojivá. „Pokud to tak bude pokračovat, můžeme se brzy přiblížit k bodu zvratu, kdy se celé proudění úplně naruší,“ varuje německý odborník.
Německý klimatolog Stefan Rahmstorf z Postupimi. Zdroj: Getty Images
Německý klimatolog Stefan Rahmstorf z Postupimi. Zdroj: Getty Images
Jedním z důvodů, proč atlantický systém proudění zpomaluje, je tání ledu v Grónsku, kde se do oceánu dostává obrovské množství chladné sladké vody, která ovlivňuje proces zanořování proudu ke dnu. Svou roli hrají i vyšší srážky v Severní Americe, kde se do oceánu dostává větší množství sladké vody, a také stoupající teplota oceánu, která snižuje rozdíl teplot vody mezi tropy a pólem.
Zpomalení není přirozené
Britský oceánograf Andrew Meijers, který se na výzkumu nepodílel, ale tvrdí: „Studie odhaluje, že před érou změn klimatu způsobených lidskou činností bylo atlantické proudění relativně stabilní a silnější, než je nyní. To naznačuje, že zpomalení není přirozenou změnou, ale výsledkem lidského vlivu.“
Loňský rok byl pátý nejteplejší za 246 let. Studené prosince si už neumíme představit
Uplynulý rok byl podle pražského Klementina pátý nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teploty. Všechny čtyři teplejší roky byly zaznamenány za posledních sedm let, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Průměrná teplota loni v Praze dosáhla 12,3 stupně Celsia, od nejteplejšího roku 2018 ji dělí půl stupně. Vzhledem k odchylce od předchozích teplotních normálů meteorologové hodnotí loňský rok jako mimořádně nadnormální.
Jiní vědci ale zdůrazňují, že ohledně toho, jak Golfský proud ovlivňuje počasí v Evropě, stále panuje velká nejistota. „Jde o zajímavou studii a vyžaduje další bádání. Přesto bychom v jejích výsledcích neměli vidět víc, než v nich je,“ poznamenává klimatolog Tim Palmer z Oxfordské univerzity ve Velké Británii.
Výzkum zveřejněný v časopise PLAS tvrdí, že tempo globálního oteplování se zvyšuje, což může Golfský proud zcela zastavit. Šéf výzkumného týmu Johannes Lohmann z Kodaňské univerzity se ale domnívá, že během následující stovky let k tomu nedojde, pokud oteplování nenabere vyšší rychlost.
„Stále se vede široká debata o tom, zda už je bod zvratu v atlantickém proudění na spadnutí,“ říká Lohmann a doplňuje: „Máme díky klimatickým změnám v historii přesvědčivé důkazy o tom, že už dříve přešla Atlantická jižní cirkulace ze stavu podobného tomu, v němž se nacházíme nyní, až k úplnému zastavení.“
