Haiti podle představitelů místní vlády požádalo OSN i Spojené státy o pomoc se zabezpečením země po středeční vraždě prezidenta Jovenela Moiseho. Agentura Reuters uvádí, že vláda formulovala žádosti o vyslání jednotek v dopisech adresovaných kancelářím OSN v Haiti a americké ambasádě.
Nejmenovaný vysoce postavený představitel americké administrativy reagoval vyjádřením, že USA aktuálně poskytnutí vojenské pomoci neplánují. Zájem haitské vlády o přítomnost cizích jednotek nejdříve v pátek ohlásil ministr pro volby Mathias Pierre. Podle deníku The New York Times v této souvislosti zmínil ochranu mezinárodního letiště či rezerv pohonných hmot. Dopis adresovaný OSN zase podle Reuters hovoří mimo jiné o potřebě „podpořit snahy národní policie s cílem obnovit bezpečnost a veřejný pořádek na celém území“.
„Rozhodně potřebujeme pomoc a požádali jsme o ni naše mezinárodní partnery,“ řekl v novém rozhovoru s agenturou AP prozatímní haitský premiér Claude Joseph. Ten údajně potvrdil žádost o vyslání amerických vojáků. „Jsme přesvědčeni, že naši partneři mohou při řešení situace asistovat národní policii,“ dodal.
Podle Pierrea se ve čtvrtek haitská vláda obrátila i na Bezpečnostní radu OSN. Žádosti prý pramenily z obav, že klíčová infrastruktura v zemi, jako je letiště, přístav nebo energetická síť, by se mohla stát terčem útoku. Dalším důvodem je snaha umožnit konání prezidentských a parlamentních voleb naplánovaných na 26. září, řekl Pierre.
Mírovou misi OSN nebo vyslání jiných jednotek na Haiti by musela schválit právě 15členná Rada bezpečnosti, podotýká Reuters. Pokud jde o nasazení amerických vojáků, ministerstvo zahraničí USA nejdříve vůbec nepotvrdilo, že žádost v tomto směru padla. Nejmenovaný vládní zdroj následně Reuters sdělil, že USA „v tuto chvíli“ poskytnutí vojenské pomoci nechystají.
Bílý dům nicméně v pátek ohlásil plán vyslat do Haiti vysoce postavené bezpečnostní činitele poté, co tam ve středu ráno ozbrojená skupina vtrhla do domu prezidenta a na místě jej zastřelila. Šlo o další kapitolu politické krize v nejchudší zemi Severní a Jižní Ameriky, která v posledních měsících zažívala rozsáhlé protesty. Vražda prezidenta situaci dál zkomplikovala, což by mohlo mít za následek zhoršení sociálních problémů, násilné kriminality i epidemie COVID-19.
Haitská policie v souvislosti s vraždou prezidenta zadržela 17 lidí, z toho 15 je údajně Kolumbijců. Další tři podezřelé policie zastřelila a po dalších osmi stále pátrala.
