Aktivistka Haškovcová: Vláda odmítá OZE jen naoko. Macinka mi slíbil jednání, ale neozval se
Hospodářská strategie vlády výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE) neodmítá, i když se z kabinetu ozývá vyostřená rétorika proti této technologii. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla environmentální aktivistka a influencerka Rozárie Haškovcová. Například kritiku akceleračních zón ze strany Motoristů vnímá jen jako boj navenek. Haškovcová mimo jiné zmínila, že předseda Motoristů Petr Macinka se chtěl s ní jako s jedinou z ekologů po volbách setkat, ale dosud žádné pozvání nepřišlo. Jak tedy celkově vnímá působení Motoristů na ministerstvu životního prostředí?
Začněme dvěma výroky, které se týkají dopravy a energetiky. „Současné lpění na starých technologiích je svým způsobem jako lpění na koňském spřežení v době, kdy se rozvíjela automobilová doprava.“ Vidíte v tom paralelu?
Sama to takto nepoužívám. Rozumím tomu vyznění, že technologie jde dopředu, ale někdo lpí na té staré. Jenže nevím, jaké politické okolnosti doprovázely tuto dobu. Bavíme se samozřejmě o elektromobilech a spalovacích motorech, konkrétně tedy jejich zákazu. Masivně do elektromobility investuje třeba Čína. Některé státy už od aut se spalovacím motorem upustily, protože si uvědomují, že nemají dostatečné zásoby ropy, takže nechtějí být závislé na dovozu. Často to vnímají jako bezpečnostní opatření.
ČTĚTE TAKÉ: Opozice cupuje Macinku kvůli sporu s Pavlem. Větší ubožák než Klaus, píše Zdechovský
Jenže existuje protinázor: „Ano, rozvoj nových technologií registrujeme, ale koně tehdy nikdo nezakazoval.“ Není na tom něco?
Trh sám spěje směrem k nejnovějším technologiím. Čínská elektroauta jsou levnější, a pokud by neexistovala cla, prodávalo by se jich mnohem více. Jako Evropa jsme hledali cesty, jak snížit emise skleníkových plynů v jednotlivých sektorech, včetně dopravy. Na tom jsme se shodli v rámci celého mezinárodního společenství, takže bylo potřeba dát průmyslu a byznysu signál, jak se bude postupovat. Na druhou stranu opakovaně říkám, že takový zákaz nepovažuji za nejvhodnější. Sama bych jakožto europoslankyně byla skeptická. Téma vyvolává neuvěřitelnou společenskou odezvu. Proto je politicky nutné to vysvětlovat tak, aby tuto skutečnost lidé vnímali a byla zachována kontinuita.
Pojďme k aktuálním tématům. Když vidíte personální vichřici na ministerstvu životního prostředí (MŽP), myslíte si, že původní boj proti Petru Macinkovi za to stál?
Především není dobré, aby seděl na dvou resortech jeden člověk. Nejspíše to ani nebyl cíl samotných Motoristů. Nyní ještě nedokážeme posoudit. Ministr Igor Červený je v úřadu jen pár dnů (Rozhovor proběhl před zprávou, že Červený odvolal ředitele KRNAP Robina Bönische, pozn. red.). Symbolicky je důležité, že se zaktivizovala občanská společnost. Společnost ukázala, že stále existuje hranice, kterou nehodlá překročit. Určitě to nebylo zbytečné.
Čtěte také
Každý si uvědomuje, že karty jsou rozdané. Andrej Babiš (ANO) potřebuje Motoristy kvůli vládní většině, ti chtějí MŽP za každou cenu. Jinak by to ani nešlo přeskládat. Igor Červený například jednal s řediteli národních parků a dohodli se, že pokud by nastala nějaká krizová situace, nenechá je v tom. Obsazení resortu je samozřejmě politickým kompromisem, ale myslím si, že ani já, ani ekologické organizace, ač za ně nemůžu plně mluvit, nejsme nijak přebujele nadšení.
Je tedy podle vás Igor Červený jen prodlouženou rukou Filipa Turka?
Tak to působí a v principu to tak asi i je. Objevila se zpráva, že Filip Turek sedí v ministerském křesle. Přeci jen ale ministr má pravomoci, které zmocněnec mít nemůže. Není to 1:1. Na oficiálních jednáních bude muset být přítomen ministr, ne zmocněnec.
„Macinka chtěl se mnou jednat, pozvání dosud nepřišlo.“
V některých příspěvcích na sítích kritizujete Motoristy, že se často zaštiťují neověřenými informacemi. Na resortu působí jako jimi nominovaný náměstek Jaromír Wasserbauer – vysokoškolský pedagog, chemik, který s názory strany souzní. Je to tedy z jeho strany záměr? Jak si vysvětlujete, že takový člověk jde z vašeho pohledu proti vědeckému konsenzu?
Nevidím mu do hlavy, takže to samozřejmě nemůžu vědět. Jsou ale i laureáti Nobelovy ceny za kvantovou fyziku, kteří popírají změny klimatu, nejde o jediný případ. Pokud chce ale někdo zpochybňovat změnu klimatu a okolnost, že za ni může lidská činnost, měl by k tomu mít nějaké podklady a data. Nevím o tom, že by pan Wasserbauer publikoval nějaké studie o tomto tématu, v nichž by rozporoval, že za změny může člověk. Není to poprvé ani naposledy, ale netýká se to jen otázky klimatu.
Čtěte také
Na podzim minulého roku jste se účastnila schůzky ekologických organizací s premiérem Babišem ohledně budoucnosti MŽP. Nemáte zpětně pocit, že jste předsedovi vlády tak nějak skočili na lep?
To určitě ne. Pozval nás, a pokud bychom odmítli, znamenalo by to, že chceme jen křičet. Snesla by se kritika, že se bojíme s představiteli vlády diskutovat. Samozřejmě jsem si tehdy ani nedělala velké naděje, že by se podařilo změnit agendu, s níž přišli Motoristé na ministerstvo. Každopádně je dobře, že si náš postoj premiér vyslechl. Tehdy nám ale slíbil, že se s námi chce scházet v průběhu navrhování kandidáta do čela resortu, což se ale nikdy nestalo. Posílali jsme znovu dopis, ale odezvu jsme již nedostali.
A co Motoristi? Ti Vám setkání nenabídli?
Neslíbili, ale pan Macinka v reakci na dopis premiérovi napsal, že se mnou jako jedinou z účastníků by byl ochoten se setkat. Nechci se s nikým handrkovat přes média a sítě, takže pokud se chce skutečně sejít, mohou mi napsat mail, je veřejný. Ze strany ale žádný příslib nepřišel.
Kritizovala jste rozpočet ministerstva pro tento rok (týden po rozhovoru byl rozpočet schválen Sněmovnou, pozn. red.). Nejsou ale škrty jen naplňováním slibů Motoristů?
Škrtnout 2,7 miliardy korun není v kontextu celého rozpočtu vysoké číslo. Z mého pohledu jde ale o divadlo směrem k jejich voličům, že proškrtávají úřednické posty a byrokracii. Rozhodně se ale nic neušetří – bilance rozpočtu je ve větším dluhu ve srovnání s návrhem z minulého roku. Do kroků Motoristů se také promítá vůle jejich sponzorů, kteří mají zájmy v Krkonoších nebo jmenovitě pan Fabičovič v CHKO Soutok.
Kritizovala jsem to, ale principálně si nemyslím, že šetřit je špatné. Škrty však nejsou dostatečně vysvětlené. Zevnitř poté slyším, že cokoliv, co má v názvu „klima“, tak se omezuje. Národní parky hlásí, že nemusí mít dost peněz na dosavadní provoz, ovšem dostává se jim odpověď, aby využily rezervní fondy.
Na jedné straně masivní škrty, na druhé straně akceschopný stát
Pokud by došlo na jejich vyčerpání a současně by přišla nějaká krizová situace, může to mít velmi negativní dopady. Ministr Červený současně uvedl, že by je vláda za takových podmínek nenechala padnout.
Fondy jsou určeny pro nenadálé situace. Takže věřím, že pokud by třeba znovu hořelo České Švýcarsko, kabinet by to nenechal jen tak. Problém je ale v tom, že peníze z rezervního fondu jsou pohotově k dispozici v případě krizových situací. Ředitelé parků již sami mluví o tom, jak by se dala zvýšit příjmová stránka. Lidé na sítích třeba navrhují zavedení vstupného do parků, proti tomu bych nebyla. Diskutovanou variantou je ale také propouštění strážců nebo zavírání infocenter. Na druhou stranu parky budou vždy potřebovat pokrýt některé výdaje.
Je ale potřeba zdůraznit, že parky nejsou jen závislé na státním rozpočtu. Peníze od státu jsou příspěvkem, s nímž každoročně počítají. Vykonávají ale vlastní ekonomickou činnost, třeba těžbou dřeva. Není to tak, že by se ihned muselo najednou začít kácet navíc – pokud by ale chtěli vykrýt vypadlou část příjmů, museli by těžbu navýšit.
Čtěte také
Na jedné straně se hojně argumentuje škrtáním přebujelé byrokracie a úřednického aparátu. Z řad opozice se ale ozývá, že resort bude kvůli tomuto trendu paralyzovaný a v evropské politice bude mít omezené možnosti něco vyjednat. Souhlasíte s tím?
Ano, česká debata je v tomto lehce schizofrenní. Na jedné straně chceme efektivní a funkční stát, na té druhé voláme po co největším seškrtání. Úředníci mohou mít v privátním sektoru mnohem klidnější práci za více peněz. V úřadu ale zůstávají, jelikož jim na agendě záleží. MŽP je navíc v tomto ohledu specifické.
Oddělení, které řeší klimatickou agendu, hlásí, že už teď nestíhá. Například Ladislav Miko, jenž byl poradcem bývalého ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) a zná dobře evropský prostor, nyní varuje, že naši zástupci nebudou na vyjednávání v EU. A to i tedy pokud by česká vláda chtěla vyjednávat proti Green Dealu, jak hlásí. Musíte mít na to aparát, jelikož se to týká řady schůzek na různých úrovních. Mám obavu, že nám bude scházet zastoupení.
Strašák v rukou Motoristů?
Pojďme i na téma akceleračních zón a větrné energie. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek mluvil o tom, že naboural plán bývalé vlády a že zóny řeší. Hnutí ANO se o těchto zónách zmiňovalo v předvolební strategii, v oficiální strategii ale došlo ke změně názvu. O čem tedy podle vás je boj proti větrným elektrárnám?
Ukazuje to jasný rozpor mezi ANO a Motoristy. Nejsilnější vládní hnutí před volbami tvrdilo, že rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) nechce bránit. Bylo ale chybou předchozího vedení ministerstva, že celá věc nebyla dostatečně komunikována. Chápu, že je velmi osobní a citlivé, pokud v okolí vašeho bydliště vyroste stožár. Ale právě proto se k tomu musí přistupovat citlivě a vysvětlovat to. Motoristé se toho chytli, jak je jejich zvykem – pokud není nějaká otázka ve veřejném prostoru dostatečně vysvětlená, velmi rádi se ji chopí a udělají z ní velkého strašáka.
Vytyčování akceleračních zón zahrnuje až 60 faktorů. Pracuje se s podrobnými mapami České společnosti ornitologické, která rozděluje každý kilometr čtvereční podle rizika pro ptáky. Navíc jde o návrh metodologie, a pokud je v ní chyba, pojďme o tom diskutovat. Ze strany Filipa Turka se mi ale zdá, že si vzal slovo akcelerační, to mu znělo jako něco, co bude přebujelé, a postavil se proti tomu. Neslyšela jsem od něj ale žádnou relevantní kritiku té metodologie.
Čtěte také
Filip Turek ale nechce akcelerační zóny rušit. Volá po důsledné revizi, třeba ohledně vzdálenosti věží od domů.
Celý ten boj proti „nezřízeným“ zónám a větrníkům hned za domem beru jen jako rétorickou záležitost. OZE jsou součástí strategie vlády, akcelerační zóny podle evropské legislativy potřebujeme zřídit.
Ve veřejném prostoru se probrala řada výtek, jedním z nejvýraznějších je asi hluk větrníků. Jak se stavíte k tomuto argumentu?
V jedné ze studií se uvádí, že jde o 35 decibelů. Pro srovnání lednice dělá hluk 60 decibelů. Pokud máte dálnici vzdálenou 500 metrů od obydlí, je hlasitější než větrná turbína. Nelze ale samozřejmě prohlásit, že věž nedělá žádný zvuk. Nemám s tím osobní zkušenost, abych o tom mohla takto mluvit blíže. Žiji ale celý život u silnice, kudy projíždějí nákladní auta. Když mi někdo nadává, že jsem Pražačka, které se to netýká, z legrace odpovídám, že jestli jste si někdy objednali balík, musel kvůli tomu projet náklaďák pod mým oknem.
Je zvláštní, že někde větrník vadí, ale proti elektrickým drátům jsem nikdy neviděla nikoho protestovat. V Mostecké pánvi je krajina po těžbě zdevastovaná, a někdo bude tvrdit, že větrník narušuje krajinu. Ano, jaderná elektrárna je koncentrována na jednom místě, ale jde taky o obrovský kus betonu a chladicích věží. Nevyhneme se tomu, že každý zdroj energie bude představovat nějaký zásah do krajiny.
Cesta, jak se zbavit závislosti
Za roky 2024 a 2025 zůstává podíl větrné energie na českém energetickém mixu okolo jednoho procenta. V Polsku teď masivně investují do tohoto sektoru, větrníky se staví i na napadené Ukrajině. Jak si vysvětlujete, že u nás je rozvoj tak vlažný?
Problém spočívá v povolovacím procesu, který trvá deset let. Pokud investor bude čekat takovou dobu na schválení, zájem opadne. Nějaké procento obcí se pak v referendu proti výstavbě postaví. Někde je to způsobeno reálným problémem, v jiných případech se ale obávám, že roli hraje podlehnutí dezinformacím. Investoři také někdy nedostatečně komunikují se samosprávami – těm se přitom mohou snížit náklady na elektřinu. Je to tedy kombinace výrazné byrokracie a miskomunikace a k tomu je to celé opředeno dezinformacemi ohledně větrných elektráren.
Čtěte také
Pokud se budou fosilní zdroje postupně omezovat, stane se hlavní linií Česka jádro? A jaký podíl by měly mít podle vás právě OZE?
V Hospodářské strategii stojí, že v roce 2036 by se měl spustit provoz prvního vystaveného bloku v Dukovanech („Zahájit výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech do roku 2029 a spustit zkušební provoz prvního bloku do konce r. 2036“, pozn. red.). K takovému výhledu bych však byla skeptická. Může dojít k situaci, kdy uhelné elektrárny již nebudou konkurenceschopné, ale nebudou dostavěny bloky jaderné elektrárny – v tom vidím hrozbu. Nejlogičtější by tak bylo investovat do OZE, abychom zvládli ono překlenutí. Jádro je za mě fajn, ale je potřeba být ohledně plánů realistický.
Nejsme v kontextu energetiky v přelomovém období, kdy je nutné reagovat na proměnu mixu v celé Evropě, jinak nám ujede vlak?
Ten vlak nám už ale ujíždí. Kromě států s velkými ropnými rezervami investuje do obnovitelných zdrojů celý svět. Potřebujeme se na to dívat z pohledu bezpečnosti. Evropa jako celek nemá vlastní zdroje uhlí, ropy nebo plynu. Už jednou jsme si vyzkoušeli, když jsme byli závislí na dovozu z Ruska, jak to vyvolalo energetickou krizi a zvedlo ceny elektřiny. O vlně zdražování se mluví i nyní kvůli válce na Blízkém východě. OZE i elektromobilita tak představují variantu, jak se této závislosti částečně zbavit.
Jedním dechem ale dodávám, že závislost spočívá i v nákupu čínských technologií. Jenže zde panuje rozdíl mezi jednorázovým nákupem a neustálým prouděním plynu do Evropy, kdy stačí „zavřít kohoutek“.
Haškovcová varuje před špatně vedenou dekarbonizací
Hlavním argumentem proti dekarbonizaci je to, že si zaškrtíme vlastní průmysl a firmy se raději přesunou do Číny nebo Indie, kde se na životní prostředí moc nehledí. Nestřílíme se tedy do vlastní nohy?
Je potřeba se na to podívat z více úhlů. Máme tady nařízení CBAM, které ukládá státům při dovozu do EU zaplatit uhlíkovou daň tak, aby to bylo férové vůči našim výrobcům. V Hospodářské strategii se s tímto nařízením počítá. Takzvaný únik uhlíku (přesun firem do zemí s méně přísnými klimatickými pravidly, čímž se vypouštění emisí nesníží, pozn. red.) je samozřejmě reálná hrozba, nebylo by dobré si tu vypnout průmysl, aby se přesunul do oněch zemí.
Nikdo nepopírá, že když provedeme dekarbonizaci špatně, může to mít špatné následky. Třeba nám nemůže trvat deset let postavit jeden větrník. Nemáme hotový jednotný trh na úrovni Evropy – rozšířit se do jiných států je extrémně těžké na rozdíl třeba od USA nebo Číny. Potřebovali bychom snížit byrokracii na úrovni národních států a mít spíše jednodušší zákony na úrovni EU. Právě proto jsem z hlediska konkurenceschopnosti pro větší integraci. Zároveň jsem ráda, že i nová Evropská komise k tomu směřuje.
Čtěte také
Pojďme ještě zhodnotit postoj vlády k OZE obecně. Jak se k této otázce staví? Nebojuje proti tomuto sektoru, i když s rozvojem tohoto odvětví počítá?
Hospodářská strategie zní v tomto ohledu dobře, proti OZE rozhodně není. U této vlády je ale symptomatické, že používá vyostřenou rétoriku, jenže do plánů se to nakonec nepromítne. Myslím si, že si sami uvědomují, že pokud chceme jít s dobou, potřebujeme mít zároveň levný zdroj energie. Kabinet si tohle musí uvědomovat. Vymezování se proti OZE tak beru jako boj navenek.
SPD prostřednictvím ministra dopravy Ivana Bednárika hodlá navrhnout, aby elektroauta již neměla možnost jezdit po dálnici zadarmo. Hájí to snahou o narovnání podmínek. Co na to říkáte?
U fosilních paliv panuje řada negativních externalit, třeba vysoká koncentrace prachových částic a předčasná úmrtí, což má dopady i na státní kasu v podobě větších výdajů na zdravotní péči. Proto se sahá k intervenci, kdy se vyhlašují dotace na elektroauta a jejich používání se zvýhodňuje. Aby to bylo férové, musíme do celé věci započítat veškeré náklady spojené s negativními externalitami spalovací automobilové dopravy. Podpora elektromobilů dává smysl, toto rušení, jak žádá SPD, by bylo chybou.
Dálniční známka zadarmo je mnohem efektivnější podporou než zákaz spalovacích motorů 2035. Vždy je lepší lidi pozitivně motivovat. Chápu, že srovnání podmínek vypadá dobře na papíře, ale zároveň bychom se měli bavit o negativních aspektech, kvůli nimž stát stejně vydává peníze v jiných oblastech.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Na zastropování cen paliv vydělají cizinci a bohatí, jde o asociální krok, tvrdí Bartoň
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
