Havel, Churchill nebo Reagan. Jejich slavné projevy pohledem dneška

Winston Churchill v době hrozící německé invaze

Před 80 lety, 13. května 1940, pronesl tehdy čerstvě zvolený britský premiér Winston Churchill památný projev, v němž se snažil vyburcovat veřejnost v době hrozící německé invaze.

„Řeknu vám v parlamentu totéž, co jsem říkal těm, kteří se připojili k mému kabinetu. Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot. Ptáte se, jaký je náš cíl? Mohu odpovědět jedním slovem: vítězství. Vítězství za každou cenu, vítězství navzdory všem hrůzám, vítězství, jakkoli dlouhá a těžká bude cesta; neboť bez vítězství není přežití.“

„To, co na tom projevu skutečně překvapuje, je, že připravuje lidi na to nejhorší a že to je zároveň pozitivní. To je velmi těžké,“ upozornil Tomský a dodal, že Churchill byl ohromný rétor. Podle politologa si dokonce zapisoval užitečná spojení slov.

Ronald Reagan a výzva k svržení Berlínské zdi

Další známá slova jsou z projevu amerického prezidenta Ronalda Reagana z června 1987. Tehdy přijel podpořit Berlíňany u příležitosti 750. výročí založení města a před Braniborskou bránou v tehdejší západní části vybídl Sovětský svaz k ukončení rozdělení Berlína a jeho obyvatel zdí. „Generální tajemníku Gorbačove, pokud usilujete o mír, o prosperitu pro Sovětský svaz a východní Evropu, o liberalizaci, přijďte k této bráně! Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!“

„Reagan skutečně ovládal mluvené slovo, byl herec, byl na to zvyklý,“ zhodnotil Tomský. Zajímavé je, že také bývalý americký prezident si celý život zapisoval zajímavé věty a bonmoty. Vůbec nejslavnější Reaganův projev pak podle Tomského měl být, když se v USA zmínil o Sovětském svazu a jeho satelitech jako o Říši zla.

Václav Havel po pádu železné opony v Kongresu USA

Zřejmě „nejsvětovější“ řeč českého státníka zazněla 21. února 1990 z úst Václava Havla v USA, necelé dva měsíce po jeho prvním zvolení prezidentem. Tehdy stanul jako první politik ze zemí za tzv. železnou oponou před oběma komorami amerického Kongresu.

„Když mne 27. října zatýkali, žil jsem v zemi, kde vládla nejkonzervativnější komunistická vláda v Evropě a celá společnost dřímala pod příkrovem totalitního systému. Dnes, po necelých čtyřech měsících, k vám promlouvám jako představitel země, která se vydala na cestu k demokracii, v níž je plná svoboda slova, která se připravuje na svobodné volby, chce budovat prosperující tržní ekonomiku a dělat svou vlastní zahraniční politiku,“ řekl tehdy v Kongresu Václav Havel.

„Václav Havel nebyl žádný velký rétor, on nebyl herec, navíc měl mírnou vadu řeči, ještě ke všemu mluvil česky,“ uvedl ex-diplomat Michael Žantovský, který Havlovu řeč v Kongresu osobně překládal do angličtiny. „Ta působivost toho projevu byla v tom, co říkal,“ zdůraznil Žantovský s tím, že důležité byly myšlenky v něm obsažené.

A proč svou řeč Havel přednesl v češtině? „On se tak rozhodl a my jsme mu to nevyvraceli,“ popsal Žantovský s tím, že si v angličtině prezident nebyl jistý a že dokonce v USA dostal učitele rétoriky, který z něj byl však frustrovaný a svou práci brzy „vzdal jako beznadějnou snahu“.

Zdravice britské královské rodiny v době koronaviru

Také doba „koronavirová“ přináší mnoho státnických projevů. Například členové britské královské rodiny na sebe upoutali pozornost při Mezinárodním dni zdravotních sester společným poděkováním.

„Na Mezinárodní den zdravotních sester se chceme moje rodina a já připojit k těm, kteří děkují sestrám po celé Británii i ve světě,“ uvedl Princ Charles, na kterého navázala jeho žena Camilla: „Jste výjimeční lidé ve výjimečných časech. Děkuji z hloubi srdce.“ Pokračoval princ William: „Děkuji za vše, co děláte.“ A následovaly ještě vévodkyně Kate, princezna Anna,  hraběnka z Wessexu Sophie a další.