Michail Gorbačov

Od překvapivé abdikace ruského prezidenta Borise Jelcina uběhlo 25 let. Ve funkci jej nahradil premiér Vladimir Putin, v té době z mezinárodního pohledu nenápadný politik a bývalý agent KGB ve východním Německu. Jako prezident brzy dokázal vymanit Rusko z dlouholeté hospodářské krize. Z úspěšného politika se postupně stal silný autoritář a později i zločinec, který je přímo odpovědný za ruskou invazi na Ukrajinu – nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Za více než století existence státu se na Pražském hradě stalo tradicí, že konce funkčních období bývají pro zdejší prezidenty smutné, plné zdravotních problémů. Platí to o Miloši Zemanovi, platilo to i o Gustávu Husákovi, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Historik Michal Macháček napsal o posledním komunistickém prezidentovi úspěšnou knihu. A v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že Husákovo odcházení mělo někdy až tragikomické rysy. Trápilo jej všechno možné od cukrovky až po nespavost, soudruzi na něj do Moskvy napráskali i deprese a apatii.

Pro Západ znamenal Michail Gorbačov svobodu a nové možnosti, Rusové ho ale vnímají odlišně a viní ho z rozpadu impéria a začátku krize. Myslí si to spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just. Podle něj se negativní stanoviska vůči Gorbačovi vyostřila po příchodu Vladimira Putina k moci.

Ve věku 91 let zemřel po dlouhé a těžké nemoci bývalý nejvyšší představitel Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. S odkazem na prohlášení nemocnice o tom informovaly agentury TASS a Interfax. Politik, který se podílel na ukončení studené války a odvrácení hrozby jaderného konfliktu, byl ale ve své zemi obviňován z rozpadu Sovětského svazu a jeho ústupu z pozice jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí. Držitel Nobelovy ceny míru byl jednou z nejvýznamnějších politických osobností druhé poloviny 20. století. Na vlastní přání bude pohřben vedle své ženy Raisy na hřbitově v Moskvě, napsal TASS s odkazem na příbuzné zesnulého.

Od úmrtí prvního ruského prezidenta Borise Jelcina uplynulo přesně 15 let. Ředitel Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty UK Stanislav Tumis v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že bělovlasý inženýr od Uralu ušel dlouhou cestu – od zlomeného muže páchajícího sebevraždu až po politika, který se odnaučil prohrávat. Pokud tedy nepočítáme jeho alkoholické excesy a sázku na snaživého kágébáka jménem Vladimir Putin.

Rusko potlačuje protesty proti brutální a nevyprovokované invazi na Ukrajinu. Podle informací lidskoprávních organizací bylo od začátku invaze při protiválečných demonstracích zatčeno téměř 15 tisíc lidí, včetně novinářů. Právě tento týden byla zadržena ruská novinářka, která do přímého přenosu Prvního kanálu ruské státní televize odvážně vstoupila s nápisem odsuzujícím válku. Byla nucena zaplatit pokutu a později byla propuštěna. O tom, jak to v Rusku momentálně vypadá, hovořil se stanicí CNN Jamie Fly, prezident a generální ředitel Rádia Svobodná Evropa, které po více než 30 letech pozastavilo činnost v Ruské federaci.

Češi žijí už 32 let v demokracii, tvrdá diktatura však leží nedaleko. Slavíme 17. listopadu, diktátor Alexandr Lukašenko ale vězní 869 politických vězňů. Nemáme místo oslav svobody spíše protestovat proti totalitě v Bělorusku? „Obávám se, že pokud v Moskvě nepadne režim Vladimira Putina, nezmění se ani Bělorusko. Během sametové revoluce byly karty rozdány jinak,“ porovnává jedna z předních studentských vůdkyň sametové revoluce Monika MacDonagh Pajerová (55).

Před třiceti lety byl zásadním zdrojem informací denní tisk, hned za televizí a rozhlasem. V pátek 23. srpna 1991 si proto nad novinami oddechly statisíce Čechů i Slováků. V Moskvě se totiž podařilo odrazit puč proti sovětskému prezidentu Gorbačovovi. „Triumf demokracie. Pučisté zatčeni,“ hlásal tisk.

V bývalém Sovětském svazu a po jeho rozpadu v Rusku odzpíval Karel Gott stovky koncertů pro desetitisíce lidí. Zažil tam neskutečné věci a byl tam téměř jako doma. Dokonce od tehdejšího prezidenta Michaila Gorbačova dostal vyznamenání. Ve své knize Má cesta za štěstím věnoval národu, který bývá ve světě často kritizován, spoustu vzpomínek.

Před 60 lety započala výstavba nechvalně proslulé Berlínské zdi, která na téměř tři desetiletí rozdělila Berlín a s ním i rodiny či sousedy. Některým se podařilo zeď překonat a utéct na západ, jiní při pokusu prchnout zemřeli. Historik Jan Koura říká, že Berlínská zeď už byla jen jakousi špičkou ledovce, protože Evropa již v té době byla rozdělena a komunistické státy svým občanům i jinde bránily utéct ze země.

Hrdina, který ukončil studenou válku. Ale i politik obviňovaný z rozpadu Sovětského svazu. Michail Sergejevič Gorbačov slaví 90. narozeniny – osamocen, v nemocnici. Muž, který stále věří, že mu Rusové jednou porozumí.

Když komunisté v únoru 1948 přebírali v Československu moc, patřila naše republika stále ještě k ekonomicky nejvyspělejším zemím světa. Tuzemská hospodářská úroveň byla ještě na počátku 50. let srovnatelná s rakouskou. O čtyřicet let později už nebylo pochyb, že centrálně plánovaná ekonomika Československé socialistické republiky žije jen z podstaty a nevyhnutelně se blíží její zhroucení. Nic na tom nemohla změnit ani přestavba, kterou měl zaštítit a zrealizovat poslední předlistopadový generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.