Historický propad rozvojové pomoci: Svět meziročně škrtl 40 miliard, Česko je na chvostu
Pracovníci Tureckého červeného půlměsíce distribuují jídlo v Súdánu. Zdroj: Profimedia.cz
Mezinárodní rozvojová pomoc od zemí, které jsou sdruženy ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC), loni oproti roku 2024 klesla o 23 procent. Představuje to největší meziroční pokles v historii oficiální rozvojové pomoci (ODA). V absolutních číslech ODA meziročně klesla o 40 miliard dolarů (přes 800 miliard korun). Ve čtvrtek o tom informovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko patřilo loni k zemím, které v přepočtu na hrubý národní produkt vydaly na rozvojovou pomoc ze států DAC nejméně. Hůře na tom jsou jen USA.
Podle předběžných dat OECD vydaly země sdružené v DAC v roce 2025 na rozvojovou spolupráci 174 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). O rok dříve to bylo 215 miliard dolarů. Takto masivní propad OECD ve své historii ještě nezaznamenala. Srovnatelně nízkou částku vydaly dárcovské země naposledy v roce 2015.
ČTĚTE TAKÉ: Jen zbožná přání, zní z Íránu k Trumpovým požadavkům. Země odmítá omezit jaderný program
Největším poskytovatelem rozvojové pomoci se minulý rok stalo Německo, které na ni vydalo těsně přes 29 miliard dolarů. Na pozici lídra se dostalo poprvé. Může za to pokles výdajů USA, které svou rozvojovou pomoc snížily o 56 procent. Washington se i přesto umístil v absolutních číslech na druhém místě. Třetí byla Velká Británie a první pětici doplňuje Japonsko s Francií.
Čtěte také
Generální tajemník OECD Mathias Cormann snížení výdajů označil za znepokojivé. Varoval, že s globální nestabilitou a konfliktem na Blízkém východě fiskální tlaky na rozvojové země rostou ještě více. „V tomto náročném prostředí významný pokles oficiální rozvojové pomoci zdůrazňuje potřebu maximalizovat dopad dostupných zdrojů a využívat je efektivněji k uvolnění nových zdrojů investic,“ sdělil.
Osm z 34 členů DAC svou rozvojovou pomoc udrželo na stejné úrovni nebo ji zvýšilo. Čtyři země přitom překročily cíl OSN, podle nějž by měly země na rozvojovou spolupráci vydávat alespoň 0,7 procenta hrubého národního produktu. Jedná se konkrétně o Dánsko, Lucembursko, Norsko a Švédsko.
Česko s USA na samém chvostu
Zpráva OECD je pro Česko poměrně nepříznivá. Pokud se na objem státem vynaložené rozvojové spolupráce podíváme v přepočtu na hrubý národní produkt, umístí se Česko s 0,12 procenta na samém chvostu. S 0,9 procenta je horší pouze USA.
Ani v absolutních číslech nepatří Česko k premiantům. Naopak, i podle tohoto ukazatele se umístí ve spodní třetině, konkrétně na 26. místě z 34 zemí. Podle dat OECD Česko na tuto položku vynaložilo 0,44 miliardy dolarů, což je asi devět miliard korun.
Tragédie na obzoru
Nacházíme se v době rostoucích humanitárních potřeb, silného tlaku na nejchudší a nejkřehčí země, a čelíme rostoucí globální nejistotě a masivnímu ohrožení. V této situaci svět potřebuje více ODA, ne méně – aby pomohl v boji proti extrémní chudobě, zlepšil odolnost a mobilizoval více soukromých zdrojů,“ doplnil Cormann. Na rozvinuté země apeloval, aby nastavený trend zvrátily.
Čtěte také
Statistiky OECD totiž upozorňují, že loňský rok byl již druhým po sobě, kdy rozvojová pomoc klesla. Historicky nejvýše se dostala v roce 2023, kdy dosahovala přibližně 230 miliard dolarů. Minulý rok poprvé od roku 2019 klesla, a to na 217 miliard. Letos se opět snížila na 174 miliard. Růst pomoci od roku 2019 dosáhl více než 30 procent a byl způsoben zejména odpovědí zemí na pandemii COVIDu-19 a ruskou invazi na Ukrajinu.
OECD však v rozporu s přáním Cormanna očekává, že snižování finančních prostředků pro rozvojovou pomoc bude pokračovat i letos. Klesnout by měla o dalších přibližně šest procent na přibližně 153 miliard dolarů.
Vedoucí oddělení financování rozvoje charitativní organizace Oxfam Didier Jacobs uvedl, že bohaté vlády se obracejí zády k „životům milionů žen, mužů a dětí na globálním Jihu“. „Vzhledem k zásadní roli pomoci v boji proti nemocem, jako je HIV/AIDS a malárie, odhadl Institut globálního zdraví v Barceloně, že globální škrty v pomoci takového rozsahu zabijí jen v roce 2025 stovky tisíc lidí. Pokud tento trend bude pokračovat, škrty v pomoci by do roku 2030 mohly zabít přes 9 milionů lidí,“ řekl.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Stovky mrtvých po úderech Izraele na Libanon. To není konec, budeme pokračovat, hrozí Netanjahu
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
