Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Historik: Svatováclavským řádem nacisté vyznamenali 2500 Čechů. Za vzorný postoj k Říši


Na svátku svatého Václava pořád leží temný stín z éry nacistické okupace. Režim Třetí říše totiž národního světce šikovně zneužíval při snaze o kolaboraci českých elit, což se mu dařilo například zavedením svatováclavského vyznamenání. „Nevíme o nikom z nominovaných Čechů, kdo by vyznamenání odmítl. Pravděpodobnost umístění do koncentračního tábora by v takovém případě byla vysoká,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přední český historik pro období protektorátu Jan B. Uhlíř. Ten nově spočítal, že řád převzalo asi 2500 Čechů.

Nacisté svatého Václava zneužili vícekrát. Třeba v roce 1942 byli zástupci českého národa donuceni vykonat takzvanou Národní přísahu věrnosti Říši, a to včetně hajlování před sochou svatého Václava na pražském Václavském náměstí. O co přesně šlo?
Vysvětlení hajlujícího Václavského náměstí je jednoduché a smutné zároveň. Těsně před vlastní „Národní přísahou věrnosti Říši“, která proběhla 3. července 1942, si státní tajemník v Úřadu říšského protektora Karl H. Frank svolal do Lucerny starosty českých měst a obcí a poučil je, že oni budou stát v prvních řadách a ukázkově zdravit německým pozdravem. V opačném případě mohl konkrétní obec stihnout osud Lidic. Kdo by si v takové situaci troufl nezvednout ruku k pozdravu? Kdo by si troufl ohrozit životy občanů, za které zodpovídal? Čemu se tedy divíme? Že naši předci hajlovali ze strachu? I malé dítě ví, že pokud by mohli, poslali by Hitlera i s jeho novou Evropou kamsi…

Začalo také natáčení velkofilmu o svatém Václavovi v hlavní roli s Karlem Högerem. Jaký to měl být film?
Jednalo se o film Kníže Václav. Pokud by snímek byl dotočen, tak by zřejmě z českého patrona udělal protonacistu. Stejně jako komunisté učinili z Jana Žižky protokomunistu. Film se natáčel od roku 1942 a dochovaly se z něj pouze exteriérové zkušební záběry. Nebyl dokončen záměrným prodlužováním příprav a umělým navyšováním rozpočtu.

A byly ještě jiné způsoby, jak byl svatý Václav zneužíván?
Samozřejmě. V médiích byl oslavován jako příklad muže, který bytostně souzněl s říšskou myšlenkou a začleněním českých zemí do Říše. Jako symbol spolupráce Čechů a Němců na budování Evropy a jejích světlých zítřků.

Snad každý rok se objeví nějaká nová jména držitelů „Svatováclavské orlice“, vyznamenání zavedeného v roce 1944, tedy téměř na sklonku okupace. Oficiální název metálu zněl Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí knížete Václava. Jak se v hlavách nacistických pohlavárů zrodil nápad oceňovat i Čechy? V prvních letech okupace bylo přece vyznamenání pro porobené a druhořadé Čechy z pohledu Berlína nemyslitelné.
Ano, to bylo. Ale co ještě v roce 1939 vypadalo jako provokace a v roce 1941 jako nemyslitelné, se v roce 1944 stalo skutečností. Okupační správa zkonstruovala vyznamenání za českou loajalitu vůči bojující Říši. První nápad se přitom na konci roku 1941 zrodil na Pražském hradě, ale byl Berlínem striktně odmítnut. „Svatováclavská orlice“ byla nakonec oficiálně založena až o tři roky později přímo Karlem H. Frankem, německým státním ministrem pro Čechy a Moravu. A to ke druhému výročí úmrtí zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Stalo se tak 4. června 1944, pouhé dva dny před otevřením druhé fronty v Normandii.

Kdy došlo k udělení prvních nacistických medailí?
To víme úplně přesně, bylo to 17. června 1944. A poslední byly předány v takzvaný „Den narození Vůdce“, 20. dubna 1945. Do Guinessovy knihy rekordů by se Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí knížete Václava mohl zapsat jako jedno z nejfrekventovanějších, avšak i nejkratší dobu udělovaných vyznamenání vůbec. Do pádu protektorátu jich bylo v průměru udělováno osm denně.

Pro koho z Čechů a Moravanů bylo vyznamenání především určeno? Dochovalo se nějaké ideové zdůvodnění, kdo si medaili zaslouží?
Bylo určeno pro příslušníky protektorátu, kteří takzvaně příkladně prokázali svůj smysl pro povinnost vůči Říši v oblasti průmyslu, zemědělství, techniky nebo kultury a neustálou připravenost k vedení boje za říšskou myšlenku a novou Evropu.

A měl řád i více stupňů, jak je zvykem?
„Svatováclavská orlice“ měla tři stupně, dohromady bylo nakonec uděleno cca 2500 kusů štítů.

To je ohromné číslo, 2500 Čechů a Moravanů se tedy hned po válce muselo metálu i rychle zbavit. Kolik vyznamenání vlastně nacisté hodlali postupně rozdat?
V plánu byla výroba maximálně 4700 kusů všech stupňů.

Prý se nedochoval oficiální seznam oceněných. Asi ho hned první dny po válce rychle zlikvidoval nějaký držitel metálu z řad domácích elit. Je to relevantní úvaha?
Ano. Žádný seznam nebyl dosud dohledán a zřejmě ani dohledán nebude. „Svatováclavská orlice“ představuje dodnes stále ještě větší stigma než např. Řád Klementa Gottwalda či Řád republiky z dob komunistické éry.

Některá jména se ovšem objevila v dobových novinách, někdo byl při udělování řádu natočen pro filmový týdeník. Jinými slovy, tito ocenění měli smůlu, vzhledem k poválečnému honu na kolaboranty. Kdo třeba z českých osobností metál od nacistů nezpochybnitelně převzal?
Ministři protektorátní vlády Jaroslav Krejčí, Emanuel Moravec, Richard Bienert anebo Adolf Hrubý. Činovník České ligy proti bolševismu Hugo Tuskány, žurnalista Karel Werner, anebo herec Čeněk Šlégl z Divadla Vlasty Buriana...

Co všechno riskoval občan protektorátu, který by metál od nacistů odmítl? Asi se to lišilo i postavením oceněných, neboť některé medaile byly předány i předním dělnickým „úderníkům“ ve válečném průmyslu.
To je spíš otázka pro prognostika. Nevíme o nikom nominovaném, kdo by vyznamenání odmítl, takže ani neznáme případné represe. Pravděpodobnost umístění do koncentračního tábora je však vysoká.

Na internetu i v různých časopisech se stále dokola objevují i ocenění slavní Češi, kteří ovšem Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí knížete Václava nikdy nedostali. Často je převzetí metálu přisuzováno třeba dirigentovi Václavu Talichovi či herci Vlastovi Burianovi. Když ale neexistuje seznam vyznamenaných, tak přece nelze zcela vyloučit, že medaili nepřevzali.
Samozřejmě, že stoprocentně to vyloučit nelze. Stejně tak ani potvrdit. V této souvislosti se často hovoří i o režisérovi Otakaru Vávrovi, které měl štít také převzít a jehož oportunismus byl abnormální.

Některé osobnosti dovedl tento metál k hořkým koncům. Vynikající český historik Josef Šusta se obviňování z kolaborace vyhnul na konci května 1945 skokem do Vltavy. Za touhle sebevraždou ale asi bylo i něco víc než jen svatováclavská medaile. Můžete tenhle smutný příběh rozvinout?
Téměř bych vyloučil, že „Svatováclavská orlice“ byla příčinou Šustovy sebevraždy. Jeden z největších vzdělanců první republiky, bohem nadaný historik a mimořádně slušný a noblesní člověk zkrátka neunesl tíhu okamžiku, kdy začal být vláčen bahnem za údajnou kolaboraci, třeba kvůli členství v České lize proti bolševismu. Jako prezident České akademie věd a umění přitom chránil, a také zachránil, celou řadu ohrožených. Ale zároveň takto obětoval své dobré jméno, vlastně identicky jako jeho přítel a státní prezident Emil Hácha.

Co výtvarná podoba řádu? Stále se opakuje zřejmě mylná informace, že to byl Max Švabinský, který měl navíc metál také převzít.
Autorství návrhu je začasté připisováno Maxi Švabinskému. Podklad pro to není žádný. Vlastní podoba štítu ale není žádné velké umělecké dílo. A zdá se mi, že Švabinský by případnou zakázku zvládl lépe.

Svatý Václav byl sice nacisty zneužíván, ale určitě nadále zůstával i symbolem vlastenectví a češství. Lidé k němu upínali víru, aby nacismus co nejrychleji padl. Vždyť podle legendy zemský patron svatý Václav čekal v nitru hory Blaník, aby velel vojsku, když bude země v nejvyšším stupni ohrožení.
V tomto ohledu jsem velmi, velmi skeptický. Pokud totiž připustíme, že v nitru Blaníku skutečně spočívá svatováclavské vojsko, které má zemi přijít na pomoc, až jí bude nejhůře, automaticky tak budeme konstatovat, že nejhůře ještě nebylo. A že tedy přijde ještě něco horšího než třicetiletá válka, nacismus či komunismus. Nerad bych se dožil Evropy s minarety a všudypřítomnými hlasy muezzínů místo hlaholu zvonů z křesťanských chrámů.

Zasloužíme si vůbec svatého Václava, který byl zaveden teprve v roce 2000? Pro většinu národa je to prostě pouhý den volna.
Netroufám si hodnotit. Ale jedno vím bezpečně. Češi si zaslouží, aby nastupující generace byla oproštěna od strachů, zbabělosti a kolaborace jejich otců a dědů. A pokud se bude chtít k někomu vztahovat, pak k hrdinům protinacistického odboje, jejich pradědům a prapradědům. A když vidím hochy, kteří dnes nastupují k armádě a dalším bezpečnostním složkám, mám pocit, že zdaleka ještě není vše ztraceno.

A jak svátek prožijete vy?
Prací. A vzpomínkou na první nacisty popravené generály branné moci Republiky československé: Josefa Bílého a Huga Vojtu. Ti byli před hlavně popravčí čety v ruzyňských kasárnách postaveni právě před osmdesáti lety, 28. září 1941. A připomínám, že generál Bílý, první vrchní velitel vojenské odbojové organizace Obrana národa, si nenechal uvázat pásku přes oči. A že jeho poslední slova zněla: „Psi, palte!“