Nacistická minulost Německa by měla sloužit jako varování pro evropské konzervativce, říká v rozhovoru pro server Politico šéf nejmocnější evropské partaje Manfred Weber z Evropské lidové strany (EPP). Výstrahou by podle něj měla být zejména pro ty politiky, kteří se při prosazování své politiky chtějí spoléhat na podporu krajní pravice. Takovou stranou je podle něj frakce Patriotů pro Evropu, do které patří české hnutí ANO nebo Motoristé sobě.
„Mám-li na paměti i německou historii s výmarským a nacistickým režimem, pak skutečnou historickou chybou bylo dát výkonnou moc pravicově extrémním politikům – a to je pro nás červená linie,“ řekl v rozhovoru pro server Politico Manfred Weber, předseda největší evropské politické strany EPP. Za ni v europarlamentu zasedá 188 poslanců z celkového počtu 720 poslanců.
ČTĚTE TAKÉ: Návrat Ukrajiny do původních hranic? Nevěřte na zázraky, říká Zalužnyj. Bojujme chytře, nebo vůbec
Frakce EPP má podle něj silný mandát k tomu, aby realizovala svůj pravicový program. Nesmí se při tom ale dopustit stejných chyb, jakých se dopustili němečtí konzervativci ve 30. letech minulého století, když umožnili Adolfu Hitlerovi dostat se k moci.
Strana se nicméně podle Politica pohybuje na tenkém laně. Ačkoli aktivně nevyjednává s krajní pravicí, může se často spoléhat na její hlasy v europarlamentu, a stává se tak jejím partnerem v oblastech, jako je migrace a snižování regulace.
Weber uvedl, že si je vědom toho, že v klíčových otázkách, jako je obrana, zahraniční politika nebo rozpočet, „není (s krajní pravicí) možné dosáhnout ničeho“. Ještě před evropskými volbami ale EPP převzala část politického programu krajní pravice a nyní je vydává za vlastní, píše Politico.
Jde tak o jednu ze strategií, jak udržet voliče mimo spáry extremistických stran. „Bojujeme proti pravicovému extrému (...) to je možné pouze tehdy, pokud budeme dělat změnu politiky, abychom odpověděli na to, co po nás lidé žádají,“ řekl Weber a prohlásil, že EPP je jedinou stranou, která podniká kroky v boji proti nárůstu krajní pravice. „Ostatní o tom mluví, ale my to děláme.“
„V Parlamentu už není levicově-liberální většina. A to se musí projevit i v politice,“ řekl Weber. „Proto je pro mě (klíčové), že naše agenda nyní v Evropě dominuje.“
Kdo patří ke krajní pravici?
Němec Weber tím naráží především na dvě frakce, které v Evropském parlamentu zasedají a které jako krajní pravici označuje například analýza Die Welt.
První frakcí, která bývá označována za krajně pravicovou a spolupráci s ní centrističtí poslanci úplně vylučovali, jsou Patrioté pro Evropu. Mezi jejími celkem 84 poslanci zasedají i Češi – zástupci Motoristů a Přísahy, ale také europoslanci hnutí ANO. Nejvíc křesel mezi Patrioty obsadilo francouzské Národní sdružení Marie Le Penové.
Druhou menší frakcí, která se nachází na politickém spektru europarlamentu úplně napravo, je Evropa suverénních národů (ESN). V té zasedá jediný europoslanec českého hnutí SPD společně se zástupci Alternativy pro Německo (AfD).
Složení Evropského parlamentu od roku 2024 Zdroj: Evropský parlament
Třetím uskupením, kterému je nálepka krajní pravice v evropském prostředí také často přisuzována, jsou Evropští konzervativci a reformisté (ECR) se 78 členy. V něm zasedají europoslanci ODS. Největší delegací, která v ní zasedá, je pak strana italské premiérky Giorgie Meloniové Bratři Itálie, těsně následovaná polskou stranou Právo a spravedlnost.
Kritika od europoslanců
Sám Weber přitom schytává za spolupráci s krajně pravicovými stranami kritiku. A to nejen od ostatních evropských politických stran, jako jsou socialisté (S&D) nebo liberálové (Renew), ale také z vlastních řad, jak redakci CNN Prima NEWS sdělilo více členů Evropské lidové strany.
Současné směřování nejsilnější evropské strany zkritizoval podle Politica také polský europoslanec a místopředseda EPP Andrzej Halicki ze strany polského premiéra Donalda Tuska.
Zdůraznil především, že krajně pravicové skupiny jsou nespolehlivé a jejich postoje se zpravidla neodvíjejí od toho, co je pro Evropu a evropské státy nejlepší. „Nakonec jsou (krajně pravicové strany) proti všem (zákonům), které dělají Evropu silnější, lépe organizovanou (...) Proč bychom s nimi měli spolupracovat na malých detailech?“ uvedl pro Politico Halicki.
Thankful and determined! 🙏
— Manfred Weber (@ManfredWeber) April 29, 2025
The @EPP is the beating heart of Europe! pic.twitter.com/gZ9z4kEs6x
Navzdory Weberově červené linii nevpustit extremistické strany do mocenských pozic se některé národní strany EPP vydávají vlastní cestou, pokračuje Politico. Ve Španělsku například Partido Popular v minulosti v několika regionech vytvořila vládu s krajně pravicovou stranou Vox, která je na evropské úrovni spojena s frakcí Patrioti pro Evropu.
Občané rozhodli, namítá Weber
Weber nicméně podle Politica argumentuje tím, že současné složení Evropského parlamentu určili voliči a dali tak najevo, že sami chtějí „pravicové“ odpovědi na své problémy a odklání se od středolevicové většiny, která dominovala v minulém období.
„Rád bych v Evropském parlamentu viděl jinou situaci,“ řekl Weber. „Ale jsou tady, mají hlasovací právo (...) a EPP má jednu zásadu, a tou je dodržování našich slibů.“
Do Evropské lidové strany (EPP) patří klíčové politické osobnosti, například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Od červnových voleb v loňském roce má EPP pod kontrolou klíčové instituce Evropské unie – Komisi, Parlament i Radu, což jí zajišťuje významný vliv na široké spektrum rozhodovacích procesů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vláda chce zmanipulovat volby a vyřadit opozici, tvrdí Okamura. Skandál a neznalost, namítli poslanci
