Hokejisté ve Finsku musí kvůli covidu nasadit „akvárka“. Nedává to smysl, tvrdí Češi

Finsko se považovalo za stát, který jde – co se přístupu ke koronavirové pandemie týče – příkladem. Jenže i v této skandinávské zemi se v posledních týdnech počet nakažených podstatně zvedl, kvůli čemuž dostala hokejová Liiga do 16. prosince stopku. Až ve středu přijde restart, bude helmy hráčů „zdobit“ celoobličejový plexi kryt. Důvod je v kontextu dnešní doby prostý – zamezit šíření infekce. Pro CNN Prima NEWS hovořili o trochu bizarní úpravě dva čeští hráči působící v nejvyšší finské lize Lukáš Klok a Šimon Stránský.

Obvykle po tomto nepřehlédnutelném doplňku ve výbavě sahají hráči, kteří se vrací po zranění v oblasti obličeje. Mříž – jinak typickou pro hráče mládeže – považují mnozí za rušivý faktor při hře.

Ideální to nebude ani s průhledným krytem, ale vedení finské Liigy nastavilo pravidla nekompromisně. „Mluvilo se o tom už nějakou dobu předtím, už jsme o tom slyšeli a věřil jsem v to, že si kluci dělají srandu a neschválí se to. Samozřejmě je to pro nás určitá změna a nemyslím si, že to úplně dává smysl,“ říká pro CNN Prima NEWS obránce Lukáš Klok působící druhou sezonu v týmu Lukko. „Nejsem z toho nadšen, ovšem člověk s tím nic neudělá,“ dodává.

Ochrana proti koronaviru? Stejně jsou v tom díry

Identického názoru je také Šimon Stránský, útočník celku Jukurit. „Není to ideální, ale bohužel, takové je teď pravidlo.“ Sám helmu v této podobě na hlavu nikdy předtím nenasadil. „Já jsem nikdy nic takového neměl, když jsem byl v mládeži, tak jsem měl mřížku, ale tohle jsem nikdy neměl,“ poznamenává jeden z celkově 12 českých hráčů působících ve finské první lize.

Také 22letý hokejista si nemyslí, že by „upgradovaná“ helma měla zamezit případnému šíření infekce. „Protože to plexi končí zhruba pod nosem, kde pak začíná taková mřížka, prostě tam jsou díry, a tou pusou ty sliny stejně projdou. Takže nevím, jestli to dává nějaký smysl.“

Klok je rád, že se mu zatím úrazy v oblasti obličeje vyhýbaly a v dosavadním průběhu kariéry nemusel po „štítu“ sáhnout. Teď si však musí zvykat. „Nevěřil jsem klukům, co byli takto zranění, a říkali, že to je fakt něco jiného, že jinak vidí. Teď jsem to sám poznal, takže se jim omlouvám. Je to fakt změna a je přes to opravdu jinak vidět.“

Vše je o adaptaci, zatím ale připadá 25letému Klokovi i jeho spoluhráčům z Lukka „hokejová rouška“ lehce komická. „Když se při tréninku podíváme jeden na druhého, smějeme se. „My tomu říkáme akvárko a je to sranda. Ale při prvním tréninku jsme dost ztráceli puk, protože člověk, jak se periferně podívá dolů, tak zrovna v tomto místě se láme plexi k té mřížce. Je tam taková hrubá hrana, tak člověk přes ni divně vidí. A je to něco jiného.“

Klok, odchovanec Vítkovic, má zcela jasný názor na oblíbenost zaváděné novoty. „Nikdo to nechce mít na sobě,“ podotýká a zmiňuje další nevýhodu. „Když je náročný trénink, člověk se pořádně nenadechne, protože se mu to v tom celoobličejovém krytu vrací.“

Někteří hokejisté se svými akvárky vletí do ostrých zápasů už ve středu 16. prosince, přičemž původně mělo k rozmrazení finské Liigy dojít až po Vánocích. Před přerušením dokonce mohli na stadiony v omezeném počtu diváci, všechna zbylá prosincová utkání se uskuteční za zavřenými dveřmi.