Houbařská sezona v květnu? Lidé se chlubí plnými košíky, sbírají pochoutku na řízky a guláš


Zatímco začátkem dubna byla houbařská komunita poblázněná nálezy kačenek českých a dalších smržovitých druhů, nyní si ostřílenější nadšenci odnášejí z lesů plné košíky dřevokazných chorošů, které jsou známé jako sírovec žlutooranžový. Tato vizuálně velmi nápadná a nezaměnitelná houba je běžnými houbaři stále spíše opomíjena. Přitom jde o jedlý a zejména v mládí velmi chutný exponát, který se výborně hodí do guláše a rovněž může posloužit jako náhrada klasického masového řízku.

I když je speciální mapa Českého hydrometeorologického ústavu stále celá zbarvená do červena, což znamená velmi nízkou pravděpodobnost růstu hub na našem území, tematické skupiny na Facebooku se probudily už na přelomu března a dubna. Tehdy o sobě dali poprvé hlasitěji vědět čeští mykologové a další zkušenější houbaři, kteří se chlubili bohatými nálezy oblíbené kačenky české i dalších smržovitých zástupců.

ČTĚTE TAKÉ: Houbařské žně startují. Lidé se chlubí plnými košíky oblíbeného druhu, který roste v houfech

S příchodem května ale kačenkám i smržům prakticky odzvonilo. Ostřílení houbaři však nemusí smutnit. Svou pozornost totiž teď mohou upínat k sírovci žlutooranžovému, který v posledních dnech dělá Čechům radost v nejrůznějších koutech republiky. „Krásný den, poslušně hlásím, že ‚kuře z lesa‘ už začíná. Sírovec žlutooranžový v Milovicích,“ pochlubila se rozsáhlým nalezištěm houbařka ze Středočeského kraje. Obdobné nálezy pocházejí také z dalších koutů středních Čech, ale i z Jihomoravského či Zlínského kraje nebo z lesů na okraji Prahy.

A proč vlastně ono zmíněné označení kuře z lesa? Pravdou je, že sírovec nemá typické houbové aroma jako třeba běžné hřibovité druhy. Chutí a především konzistencí připomíná spíš kuřecí maso. I proto má anglickou přezdívku chicken of the woods. Kuřecí a masitá chuť je také důvodem, proč Češi tento žlutý choroš rádi konzumují jako obalovaný řízek nebo ho přidávají do tuzemských omáček, jako je guláš.

Záměna je prakticky vyloučena

Co je další obrovskou výhodou sírovce žlutooranžového? Je to jedna z mála lokálních oblíbených hub, u které de facto nehrozí žádná nebezpečná záměna. Je křiklavě žlutý až oranžový, přičemž může dosahovat šířky až půl metru v průměru, přestože mladší plodnice jsou chutnější. Navíc roste v chorošovitém trsu na listnatých stromech. Podle odborníků si nejvíce pochutnáte na sírovcích, které trčí z ovocných „sladkých“ stromů, jako jsou třešně nebo višně.

I když sírovec pro stromy znamená smrtelné nebezpečí způsobující hnilobu dřeva, pro lidi představuje naopak chutnou potravinu, která má navíc podle některých vědců léčivé účinky. Přesto je při první konzumaci na místě jistá obezřetnost. Pozor by si měly dávat hlavně osoby, které při požívání hub trpí častěji alergickými reakcemi. Rovněž se u konzumace sírovce – podobně jako u mnoha dalších jedlých hub – nedoporučuje kombinování s alkoholickými nápoji.

Zejména s nástupem vrcholu houbařské sezony, který přichází během léta a podzimu, důrazně doporučujeme obezřetnost. Rozhodně se nevyplácí přeceňovat své znalosti. V případě nejistoty je vždy lepší nahlédnout do atlasu nebo zavolat známému, který se v houbách vyzná lépe. Pozor je třeba dávat také na chráněné exponáty, za jejichž sběr hrozí vysoké pokuty.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vrah nešika chtěl na Liberecku otrávit družku houbami. Přežila omylem, soud byl nemilosrdný