Rozhovor s Jiří Lábusem
Již padesát let se Jiří Lábus hřeje na hereckém výsluní. Redakci CNN Prima NEWS proto zajímalo, zda stále cítí nervozitu, když se má postavit před kameru, a jaké role se mu hrají snáze.
Ačkoliv by měl být za padesát let na stres spojený s natáčením zvyklý, stále herce provází. „Napětí mám každou vteřinu v tomto světě. Nezáleží, jestli jsem před kamerou, za kamerou, nad kamerou nebo pod kamerou,“ podotkl Lábus.
Na dotaz, jaké postavy se mu hrají lépe, mnohé zaskočil. „Kladných postav jsem zatím moc nehrál. Myslím, že nejtěžší je zahrát pravdivě, aby diváka kladná postava zajímala. Zahrát zápornou postavu je pro herce mnohdy vděčné. Myslím, že je to snazší,“ pokračoval.
Právě záporných postav si užil dost zejména v pohádkách. A někdy se pohádkové příběhy přenesou i do reálného života. „Stal se mi pohádkový zážitek. Od pěti let jsem chtěl být herec a splnilo se mi to. Je to v podstatě pohádka se šťastným koncem,“ myslí si herec. Měl však plán B, kdyby mu herectví nevyšlo?
„Chtěl jsem malovat. Přihlásil jsem se na střední výtvarnou školu a na talentové zkoušky. Tam jsem ale neobstál. Takže jsem následně šel na gympl, poté jsem se dostal na divadelní fakultu,“ přiblížil. Pekelný zážitek dosud nezažil, nákazu covidem za něj nepovažuje. „Dostal jsem se z toho velmi rychle, protože jsem byl na infúzi. Sice jsem byl doma dva týdny, ale vlastně mi nic nebylo,“ dodal.
