Muži v muslimských oděvech se fotografují před budovou Hagia Sofia, která se z muzea změnila na mešitu. Zdroj: AP
Turecko v sobotu ostře odsoudilo řecké reakce na páteční muslimské modlitby v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který se po dva týdny starém rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnil z muzea opět na mešitu.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že krok Turecka je urážkou civilizace 21. století. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí mu vzápětí odpověděl, že Atény by se měly „probudit z byzantského snu“ a „přestat používat Hagii Sofii jako záminku pro vyjádření svého nepřátelství vůči islámu“, uvedla turecká tisková agentura Anadolu.
Řecko a Turecko jsou letití rivalové a rozhodnutí turecké vlády přeměnit původně křesťanský chrám po 85 letech opět na mešitu je ve vzájemných napjatých vztazích dalším výbušným tématem. V pátek na protest proti prvním muslimským modlitbám v dřívějším chrámu Boží Moudrosti zněly v Řecku zvony a aténský arcibiskup Hierónymos při zvláštní bohoslužbě přeměnu označil za „hříšný čin“. V řeckých městech protestovaly stovky lidí a v Soluni během protestu podle Anadolu hořela turecká vlajka.
„Řecko opět ukázalo svoje nepřátelství vůči islámu a Turecku pod záminkou, že reaguje na otevření mešity k modlitbám,“ uvedl mluvčí turecké diplomacie Hami Aksoy a doplnil: „Řecko by se mělo probudit ze svého byzantského snění, z něhož se nedokáže vymanit už 567 let, a zbavit se pocitů marnosti, které z toho pro něj pramení.“
Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole, dnešního Istanbulu, vojsky Osmanské říše v roce 1453. Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.
Vyhrocené turecko-řecké vztahy silně poznamenala i migrační krize a spory ohledně tureckých průzkumných lodí v Egejském moři. Ankara vysílá své lodi určené k průzkumu možností těžby ropy a zemního plynu do sporných vod, které podle Atén spadají pod řeckou správu, a Řecko tyto operace označuje za nelegální.
