Hagia Sofia bude opět mešitou
Istanbulský chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom v pátek prezident Recep Tayyip Erdogan, který podepsal příslušný dekret. Turecký Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takový krok je legální.
O změně účelu stavby z mešity na muzeum rozhodla v polovině třicátých let vláda zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka. Její tehdejší rozhodnutí však bylo podle tureckého soudu v rozporu se zákonem.
„Atatürk přeměnil chrám na muzeum, aby zdůraznil svou vizi sekularizace Turecka. A o téměř o 100 let později se Erdogan pokouší udělat opak,“ uvádí analytik z Washingtonského institutu Soner Cagaptay. O opětovné přeměně zpět na mešitu uvažovala Erdoganova vláda delší dobu.
Mnoho analytiků a kritiků tvrdí, že Erdoganův krok by mohl být určen k udržení voličů, protože se země potýká s klesající ekonomikou a rostoucí nezaměstnaností. S tím souhlasí i turkolog Tomáš Laně. Dodává, že je možné, že si prohlášením chrámu z muzea na mešitu chce prezident vylepšit své renomé.
„Projevem poklesu podpory Erdogana je například fakt, že v největších městech Turecka byli jako starostové zvoleni opoziční politici. V Istanbulu se starostou stal Ekrem Imamoglu, který se stává velmi významným politikem, který by mohl Erdogana ohrozit,“ vysvětluje Laně.
Pravoslavné země jsou proti změně
Turecko prý proti Evropě neustále popouzí islám proti křesťanství, ale změna Hagii Sofii zpět na mešitu podle Laněho nebude nijak zásadní: „Pokud k tomu opravdu dojde, tak si nemyslím, že by to znamenalo zásadní konflikt mezi islámem a křesťanstvím.“
Proti změně z muzea na mešitu protestují hlavně pravoslavné země v čele s Řeckem, ale také USA nebo Rusko. „Přeměna chrámu na mešitu obrátí miliony křesťanů z celého světa proti islámu a Hagia Sofia, která je díky své posvátnosti životně důležitým centrem, objetí Východu a Západu, postaví proti sobě tyto dva světy,“ konstatoval řecký ekumenický patriarcha Bartholomew I.
Byzantská stavba, která je od roku 1985 uvedena na seznamu památek UNESCO, původně sloužila jako křesťanská svatyně a byli v ní korunování byzantští císaři. To se změnilo v roce 1453, kdy byl po dobytí Konstantinopole chrám přeměněn na mešitu.
