U Tongy vybuchla podmořská sopka
Riziko masivního sopečného výbuchu je pro lidstvo daleko vyšší, než jsme se domnívali. Varují před ním odborníci z Cambridgeské univerzity. Svět se podle nich zbytečně připravuje na nepravděpodobné scénáře jako srážku Země s asteroidem. Na podstatně realističtější případ ničivé erupce jsme však „žalostně nedostatečně připraveni“. Vědci ve svém článku zmiňují i doporučení světovým lídrům.
Vědci z Centra pro studium existenčních krizí, spadajícího pod Cambridgeskou univerzitu, zveřejnili v akademickém časopisu Nature článek, v němž varují před možnou katastrofou světového rozsahu. Letošní výbuch sopky poblíž ostrova Tonga, nejsilnější erupci dosud zaznamenanou pomocí přístrojů, přirovnávají v článku k těsnému minutí Země asteroidem. Pokud by totiž k podobnému výbuchu došlo na jiném místě v oblasti jihovýchodní Asie, následky pro celosvětové dodavatelské řetězce, klima a zdroje jídla mohly být kritické.
Pravděpodobnost, že v tomto století dojde k erupci o síle desetkrát až stokrát vyšší, než tomu bylo u Tongy, je podle dosavadního výzkumu jedna ku šesti. Erupce o této síle v minulosti způsobovaly náhlé klimatické změny, pády civilizací i vzestupy v šíření nemocí. Šance takového výbuchu je navíc několiksetkrát pravděpodobnější než zásah planety vesmírným tělesem.
Experti v článku kritizují vlády za přehnané financování příprav na možnou srážku s asteroidem. „Planetární obrana“ dostává podle vědců stovky milionů dolarů ročně, zatímco neexistuje žádná jasná a koordinovaná příprava na možnou sopečnou katastrofu. „Nedostatek investic, plánování a zdrojů pro reakci na velké erupce je nezodpovědný,“ vytýkají odborníci. Ke zjištěním dokazujícím vyšší hrozbu a častější výskyt masivních vulkanických erupcí došlo totiž až v posledních letech.
More must be done to forecast and try to manage globally disruptive volcanic eruptions. The risks are greater than people think https://t.co/KWweymLzqP
— nature (@Nature) August 17, 2022
V návaznosti na nové poznatky představil tým odborníků z Cambridge několik doporučení. Prvním z nich je posílení výzkumu historických erupcí, a to kvůli lepšímu vymezení rizikových regionů. Druhým krokem by mělo podle expertů být zlepšení monitoringu aktivních sopek, včetně vyslání specializovaného satelitu do vesmíru. Na závěr vědci vyzdvihují prevenci a vzdělávání veřejnosti. To zahrnuje zlepšení evakuačních procesů či zvýšení odolnosti kritické infrastruktury.
Jako alternativní řešení situace zmiňuje článek i lidský zásah do sopek k ovlivnění jejich aktivity. Podle vědců však mohou mít tyto snahy kromě potenciálních výhod i vysoké náklady a vedlejší účinky, například kyselé deště. Proniknutí do sopečných vrstev s sebou nese i další rizika, a proto zůstává tato možnost zatím spíše u debat na teoretické úrovni.
