Zapomeňte na asteroid. Vědci bijí na poplach před sopečnou katastrofou, přípravy jsou nulové

Výběr redakce


Riziko masivního sopečného výbuchu je pro lidstvo daleko vyšší, než jsme se domnívali. Varují před ním odborníci z Cambridgeské univerzity. Svět se podle nich zbytečně připravuje na nepravděpodobné scénáře jako srážku Země s asteroidem. Na podstatně realističtější případ ničivé erupce jsme však „žalostně nedostatečně připraveni“. Vědci ve svém článku zmiňují i doporučení světovým lídrům.

Vědci z Centra pro studium existenčních krizí, spadajícího pod Cambridgeskou univerzitu, zveřejnili v akademickém časopisu Nature článek, v němž varují před možnou katastrofou světového rozsahu. Letošní výbuch sopky poblíž ostrova Tonga, nejsilnější erupci dosud zaznamenanou pomocí přístrojů, přirovnávají v článku k těsnému minutí Země asteroidem. Pokud by totiž k podobnému výbuchu došlo na jiném místě v oblasti jihovýchodní Asie, následky pro celosvětové dodavatelské řetězce, klima a zdroje jídla mohly být kritické.

Pravděpodobnost, že v tomto století dojde k erupci o síle desetkrát až stokrát vyšší, než tomu bylo u Tongy, je podle dosavadního výzkumu jedna ku šesti. Erupce o této síle v minulosti způsobovaly náhlé klimatické změny, pády civilizací i vzestupy v šíření nemocí. Šance takového výbuchu je navíc několiksetkrát pravděpodobnější než zásah planety vesmírným tělesem.

Experti v článku kritizují vlády za přehnané financování příprav na možnou srážku s asteroidem. „Planetární obrana“ dostává podle vědců stovky milionů dolarů ročně, zatímco neexistuje žádná jasná a koordinovaná příprava na možnou sopečnou katastrofu. „Nedostatek investic, plánování a zdrojů pro reakci na velké erupce je nezodpovědný,“ vytýkají odborníci. Ke zjištěním dokazujícím vyšší hrozbu a častější výskyt masivních vulkanických erupcí došlo totiž až v posledních letech.

V návaznosti na nové poznatky představil tým odborníků z Cambridge několik doporučení. Prvním z nich je posílení výzkumu historických erupcí, a to kvůli lepšímu vymezení rizikových regionů. Druhým krokem by mělo podle expertů být zlepšení monitoringu aktivních sopek, včetně vyslání specializovaného satelitu do vesmíru. Na závěr vědci vyzdvihují prevenci a vzdělávání veřejnosti. To zahrnuje zlepšení evakuačních procesů či zvýšení odolnosti kritické infrastruktury.

Jako alternativní řešení situace zmiňuje článek i lidský zásah do sopek k ovlivnění jejich aktivity. Podle vědců však mohou mít tyto snahy kromě potenciálních výhod i vysoké náklady a vedlejší účinky, například kyselé deště. Proniknutí do sopečných vrstev s sebou nese i další rizika, a proto zůstává tato možnost zatím spíše u debat na teoretické úrovni.