Srbský prezident Aleksandar Vučić navštívil armádu své země. Zdroj: Profimedia.cz
Napětí mezi Srbskem a Kosovem v posledních dnech opět roste. Srbská vláda dokonce naznačila, že by do Kosova mohla poslat armádu a policii, údajně kvůli obavám z etnického násilí páchaného proti srbské menšině na sousedním území. Kosovo taková vyjádření označuje za otevřenou hrozbu agrese. O pravděpodobnosti vpádu srbských vojsk do Kosova a okolnostech dlouhodobého sporu se rozpovídal vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno.
Kosovská policie ve čtvrtek večer kvůli narůstajícímu napětí zvýšila svou přítomnost na severu země, který obývá převážně srbská menšina. Jeden její příslušník při tom utrpěl zranění. Bělehrad obvinil Prištinu z pokusu o okupaci severního Kosova a pohrozil, že do oblasti vyšle vlastní bezpečnostní síly.
„Že by Srbsko do Kosova poslalo ozbrojené jednotky, považuji za velmi nepravděpodobné. Nesmíme zapomínat, že na území Kosova se kromě kosovských ozbrojených sil nachází stále i jednotky NATO, které mají na starosti bezpečnost v tomto regionu. Tři ze sousedních států Kosova – Severní Makedonie, Albánie a Černá Hora – jsou navíc členskými státy NATO. Ze strany Srbska by šlo o sebevražedný pokus, u něhož neočekávám, že by nastal,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Ten současné konání Bělehradu považuje spíš za taktickou hru.
„Jde už o takový folklor. Srbský prezident Aleksandar Vučić vždy dokáže situaci gradovat, využívá k tomu obrovskou sílu provládních médií. Kdybych měl spočítat, kolikrát už jsem si na titulních stránkách těchto novin přečetl, že zítra vypukne válka v Kosovu, došel bych k desítkám případů. Vučić udržuje své obyvatelstvo v neustálém napětí, lid se díky tomu semkne okolo něj. Nakonec v poslední chvíli ale situaci ‚zachrání‘. Je to taková vnitropolitická hra,“ dodal.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ale tento krok nikdy neuznal a Kosovo stále považuje za součást svého území. Asi 50 tisíc Srbů žijících na severu Kosova navíc neuznává autoritu vlády v Prištině. Srbské bezpečnostní síly nejsou v Kosovu přítomny od roku 1999, kdy Srbsko ztratilo nad svou jižní provincií kontrolu v důsledku náletů NATO.
Tento týden srbsko-kosovské napětí eskalovalo mimo jiné kvůli tamním volbám, které vyhlásila kosovská vláda na 18. prosince. Volby, které se kvůli narůstajícímu napětí nakonec uskuteční až v dubnu, měly ve čtyřech severokosovských okresech doplnit místa v zastupitelstvech a na pozicích starostů. Bělehradem podporovaná největší kosovskosrbská strana Srbská kandidátka prosincové konání voleb odmítla. Odložení doporučily také Spojené státy. Začátkem týdne byly na dvou místech severního Kosova zničeny výbuchem místnosti kosovské volební komise.
Priština podle médií vyslala na sever více než 300 policistů z řad kosovských Albánců. Podle policie ve čtvrtek krátce před půlnocí ozbrojení muži, kteří vystoupili z auta se Srbskem vydanou poznávací značkou pro Kosovo, v obci Srbovac lehce zranili jednoho policistu. Škoda vznikla také na policejním vozidle, uvedl web KosSev.
Spory se vedou i o registrační značky vozidel
Zmocněnec srbské vlády pro otázky Kosova Petar Petković v noci na pátek řekl, že Bělehrad zváží vyslání tisíce příslušníků srbských bezpečnostních sil na sever Kosova kvůli „protiprávnímu a násilnému rozhodnutí (kosovského premiéra) Albina Kurtiho okupovat sever Kosova“. Obvinil také kosovskou vládu z porušení předchozích dohod, na jejichž základě podle něj nesmí na severu země působit jiní než místní příslušníci kosovské policie. Srbské bezpečnostní síly nejsou v Kosovu přítomny od roku 1999, kdy Bělehrad ztratil nad svou jižní provincií kontrolu v důsledku náletů NATO.
Kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla zase obvinil Bělehrad z podpory zločineckých skupin na severu země. „Všechno toto napětí a porušování zákonů se děje kvůli zločinným rozhodnutím bělehradské vlády,“ prohlásil. Evropská unie ústy svého mluvčího Petera Stana vyjádřila znepokojení z přibývajících incidentů a vyzvala zúčastněné strany k odpovědnosti a deeskalaci situace.
Vučić pak v pátek uvedl, že Srbsko požádá Severoatlantickou alianci, aby mu umožnila rozmístit vojáky a policisty v Kosovu, ačkoli schválení žádosti nepřepokládá. Bylo by to poprvé, co by o to Bělehrad požádal na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Vojáky, policisty nebo celníky by chtěl poslat na ortodoxní křesťanská náboženská místa, do oblastí se srbskou většinou a na hraniční přechody, pokud takové rozmístění schválí velitel mírové mise KFOR.
Kosovští Srbové také začátkem listopadu opustili svá místa v kosovských institucích včetně policie. Učinili tak na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel. Obě strany dosáhly dohody na konci listopadu.
