Ke znepokojivým výsledkům dospěli vědci ze Státní univerzity v New Yorku (SUNY). Při testování 56 tetovacích inkoustů zjistili, že některé obsahují azosloučeniny, které se při slunečním záření mohou proměnit v rakovinotvorné látky. Zároveň odhalili, že některé částice jsou tak malé, že mohou v těle vyvolat rakovinné mutace.
Z 56 vzorků tetovacích barev takřka polovina obsahovala toxické látky. Ty se podle expertů mohou při slunečním záření v těle proměnit v rakovinotvorné, a způsobit tak nebezpečné onemocnění. Některé částice v barvách navíc byly menší než 100 nanometrů (nm), což podle expertů vyvolává riziko dalších rakovinných mutací, píše web Daily Mail.
Vědci zdůrazňují, že tetovací průmysl v USA je z velké části nekontrolovaný. Lidé, kteří se nechají tetovat, jsou už při samotném zákroku vystaveni riziku bakteriální infekce. Zároveň hrozí nákaza přenosnými chorobami skrze krev, jako je hepatitida B a C, pokud tetovací strojek není řádně vyčištěn. Časem se také mohou v okolí vyvedených obrazů na kůži objevit jizvy.
Tetovací průmysl se málo sleduje
Problém podle expertů, jež studii prováděli, tkví v tom, že tetovací průmysl není dostatečně kontrolován. Není tak mnohdy známé, jaké látky jsou v tetovacích inkoustech obsaženy. Z 56 vzorků inkoustů vědci zjistili, že některé z nich obsahovaly látky, které nebyly uvedeny na etiketě.
V jednom případě byl v barvě nalezen etanol, který pomáhá ředit krev. Není však jasné, zda tato látka představuje pro klienty zdravotní riziko. 23 pigmentů v inkoustech – zejména modrých a zelených – obsahovalo azosloučeniny, které se po vystavení přílišnému slunečnímu záření mohou změnit v karcinogenní. „Nevíme, na co se pigmenty rozkládají. Je možné, že některé pigmenty jsou samy o sobě bezpečné, ale fotodekompozicí se rozkládají na něco, co může vyvolat obavy,“ uvedl chemik a vedoucí studie John Swierk.
Vznikne databáze barev?
V rámci druhé části studie vědci zkoumali také velikost částic v 16 inkoustech. Ukázalo se, že polovina z nich, včetně černých, obsahuje částice o velikosti menší než 100 nm, což je podle odborníků znepokojující. Částice by totiž mohly proniknout buněčnou membránou a potenciálně způsobit poškození.
„Když se dostanete do režimu této velikosti, začínáte mít obavy, že nanočástice proniknou do buněk, dostanou se do jejich jádra, poškodí je a způsobí problémy, jako je rakovina,“ doplnil Swierk. Vědci nyní usilují o vytvoření první komplexní databáze složek různých tetovacích barev ve Spojených státech. V plánu mají také prozkoumat dopady plynoucí z odstranění tetování, které se obvykle provádí laserem.