Muka v léčebně: Svázaní nesmíme ani na záchod, líčí pacienti z Aktasu. Ústav nařčení odmítá

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Pacienti v léčebně popisují mučení a nucené práce.

  • Za neposlušnost mají hrozit injekce a poutání k lůžku.

  • Bývalý personál svědectví o šikaně v ústavu potvrzuje.

  • Úřady zahájily vyšetřování praktik v kazašské nemocnici.

Více

Tajně pořízené záběry a svědectví bývalých i současných pacientů vrhají nové světlo na poměry v psychiatrické nemocnici v kazašském Aktasu. Pacienti popisují spoutávání, nucené podávání léků i práci pod hrozbou trestu. Nemocnice obvinění odmítá, případy ale začaly prověřovat kazašské úřady, píše web RFE/RL.

V odlehlé osadě Aktas, asi 40 kilometrů severovýchodně od kazašského města Almaty, se nachází Republiková psychiatrická nemocnice s intenzivním dohledem. Podle tamního ministerstva zdravotnictví se více než 80 procent pacientů v tomto zařízení dopustilo „závažných trestných činů proti jiným lidem“ a jsou zde umístěni na základě soudem nařízené ochranné léčby. Doposud bylo veřejně dostupných jen málo informací o tom, co se děje za zdmi nemocnice. Bývalý pacient ale na sociálních sítích zveřejnil několik videí, což vyvolalo rozsáhlou diskusi. Záběry, které se skládaly z tajně nahraných rozhovorů, byly následně sdíleny s Azattyq, kazašskou službou RFE/RL.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dvanáct mrtvých, zasažená dětská nemocnice i škola. Rusko tvrdě bombardovalo Kyjev

Bývalý pacient, který poskytl záběry, požádal, aby nebylo zveřejněno jeho jméno. Uvedl, že byl v nemocnici pacientem od roku 2022 do února letošního roku a že záběry byly nahrány v letech 2025 až 2026. Jak ale podotýká RFE/RL, není možné ověřit, kdy přesně byly materiály pořízeny. Výpovědi však odpovídají zjištěním webu ORDA, který na konci července 2026 informoval o podobných stížnostech bývalých i současných pacientů ústavu.

Dotazovaní pacienti na videích popisovali, co museli snášet. Jeden z nich, Ruslan Kemelov, uvedl, že byl přivázán k posteli kvůli tomu, že odmítl příkaz nemocničního personálu. Následně mu byla proti jeho vůli podána injekce. Na otázku, co vedlo k omezení pohybu, odpověděl jednoduše: „Odmítl jsem umýt umyvadlo.“ Nemocnice se k jeho případu odmítla vyjádřit s odvoláním na lékařské tajemství.

Další bývalí pacienti popsali podobné zážitky. Samat Sattarov mluvil o nuceném užívání antipsychotik, včetně následného omezení pohybu. „Po dekanoátu člověk nemůže ani chodit, ani normálně ležet. Celé tělo je v mukách. Představte si: Ležím deset dní přivázaný k posteli,“ uvedl Sattarov. Další pacient, Ališer Karimov, popsal, že mu byly injekce podávány velmi často. „Šest injekcí denně – dostal jsem 60 injekcí za 10 dní. Ještě horší je, že vás přivážou k posteli. Ležíte tam svázaní celých deset dní a nemůžete se hnout. Ani vás nerozvážou, abyste šli na toaletu. Musíte se vyprázdnit na místě,“ popsal Karimov. Sattarov se domnívá, že taková léčba má za cíl pacienty vystrašit a přimět je k podrobení se. „Po všech těchto ‚popravách‘ člověk zcela ztratí chuť žít. Už nemůžete normálně myslet; stane se z vás ‚zelenina‘.“

Podle organizací na ochranu lidských práv by mělo být možné člověka kvůli jeho duševnímu stavu nedobrovolně držet pouze ve výjimečných případech, které jasně stanoví zákon. Rozhodnutí by přitom měli učinit kvalifikovaní zdravotníci na základě toho, zda člověk představuje vážné a bezprostřední nebezpečí pro sebe nebo někoho jiného. Aktivistka za lidská práva Jelena Semenovová volá po zahájení vyšetřování. „Jde o potlačování vůle člověka a vyvolávání strachu s cílem donutit ho udělat něco, co po něm někdo požaduje. To je mučení,“ sdělila Semenovová.

Pacienti navíc nemluvili jen o fyzickém omezování. Tvrdili, že byli běžně nuceni pracovat, aby zařízení mohlo fungovat, a dostat se na svobodu bylo velmi obtížné. Podle jejich výpovědí bylo úplné podřízení se personálu jedinou cestou k propuštění. Jeden pacient, natočený, jak myje toalety holýma rukama, byl dotázán, proč to dělá. Odpověděl jednoduše: „Kvůli propuštění.“ Na otázku, zda mu personál výslovně řekl, že nebude propuštěn, pokud odmítne, odpověděl: „Ano, ano.“ Další pacient popsal, že mu bylo nařízeno pracovat na skládce odpadu. „Pokud řeknete, že nepůjdete, dají vás na pozorovací oddělení a dají vám injekci.“

Bývalí zaměstnanci výpovědi pacientů potvrzují. „Nutí je mýt záchody a umyvadla,“ řekl Bajžan Sagyndykov, bývalý nemocniční zaměstnanec. „Pokud pacienti řeknou cokoli o tom, že chtějí bránit svá práva, vyhrožují jim: ‚Svážu vás, dám vám injekci,‘ a dodávají, že podniknou i další opatření. Říkám to na základě toho, čeho jsem byl osobně svědkem,“ uvedl Sagyndykov. Další bývalá zaměstnankyně, Nagima Nurbekovová, uvedla, že pacienti, kteří sotva mohli chodit, byli nuceni vykonávat podobnou práci a v případě námitek jim byly podávány injekce.

Nemocnice obvinění z nucených prací popřela s tím, že úklid, kuchyňské práce a údržbu provádí personál. Ředitelka nemocnice Dulatbek Dauylbekovová také odmítla tvrzení, že by se omezovací prostředky používaly jako trest. „Fyzická omezovací opatření se používají pouze tehdy, existují-li k tomu lékařské indikace, a nepoužívají se jako trest ani disciplinární opatření,“ uvedla Dauylbekovová a tvrdila, že omezovací prostředky jsou krajním řešením používaným pouze v případě přímé hrozby.

Oddělení číslo 9

Některá z obvinění se týkají oddělení číslo 9. Pacienti a bývalý personál ho popisují jako jedno z nejdrsnějších v celém ústavu. Bývalý pacient Alexej Alexejev uvedl, že viděl dalšího pacienta, Jurije Prichodčenka, kterého personál opakovaně spoutával a podával mu silné léky. „Deset dní je člověk nucen vykonávat potřebu tam, kde je, protože ho vůbec nerozvazují. Zažívá hrozné mučení. Mluvím o tom otevřeně, protože jsem si tím sám prošel,“ řekl Alexejev.

O Prichodčenkovi se zmínil i další pacient, Timur Nauanov. „Prichodčenko je v současné době na devátém oddělení, tedy na oddělení pro tuberkulózu, ačkoli tuberkulózu nemá. Dali ho tam úmyslně, protože začal otevřeně mluvit o svých právech a svobodách. Bojím se o své zdraví a život, protože se vyskytly případy úmrtí pacientů, a to nejen jednou,“ uvedl Nauanov.

Ředitelka nemocnice ale popřela, že by takové oddělení v současné době existovalo, přestože pacienti podrobně popsali jeho přesné umístění. Nemocnice zároveň odmítla poskytnout informace o pacientech, kteří jsou tam údajně drženi, s odvoláním na lékařské tajemství, a to i jejich rodinám. Kazašské hygienické orgány však potvrdily, že ústav má oddělení s 60 lůžky pro pacienty s tuberkulózou a také izolační místnost pro osoby s podezřením na toto onemocnění. Prichodčenkova matka Olga Petrovová sdělila, že se opakovaně snažila dostat do nemocnice a často nemohla svého syna vidět. „Vůbec nevím, co se děje s mým synem,“ řekla Petrovová.

Svědectví současných i bývalých pacientů zároveň vyvolávají otázky ohledně úmrtí a případů vážného sebepoškozování v zařízení. Oficiálně nemocnice v první polovině roku 2026 zaznamenala pouze jedno úmrtí pacienta a uvedla, že nejčastější příčinou úmrtí jsou kardiovaskulární onemocnění. Za posledních 18 měsíců však potvrdila také 10 případů pacientů, kteří si způsobili vážná zranění. Nemocnice neuvedla, zda šlo o pokusy o sebevraždu. Bývalý pacient Sattarov, který byl svědkem několika případů sebepoškozování, uvedl, že zveřejňované statistiky by měly být podrobeny nezávislé kontrole. „Čísla je prostě třeba ověřit: kolik pacientů skutečně zemřelo a z jakých příčin,“ podotkl Sattarov.

Tvrzeními se nyní zabývá několik vládních orgánů. Okresní prokuratura v Talgaru oznámila, že přezkoumala videa na sociálních sítích a zahájila komplexní kontroly týkající se zákonnosti lékařské péče, dodržování hygienických předpisů a celkové kvality služeb v zařízení. Kazachstánské ministerstvo zdravotnictví a komisař pro lidská práva zároveň zahájili interní vyšetřování. Beksultan Dildabekuly, zástupce ombudsmana v Almatské oblasti, vydal po zveřejnění videí přísné varování. „Použití těchto opatření jako prostředku trestu, nátlaku nebo donucování je zákonem absolutně zakázáno,“ uvedl. Dle zprávy o výsledcích kontroly ze dne 7. srpna 2026 se informace o používání fyzického omezování pacientů, používání léků jako donucovacích prostředků a dalších jednáních ponižujících lidskou důstojnost nepotvrdily.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na vývoji vakcíny proti borelióze se podílejí čeští vědci. Prymula nastínil, kdy bude dostupná