Nebezpečný virus se šíří v oblíbených destinacích Čechů. Lidé na něj umírají
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Virus západonilské horečky se šíří v devíti zemích.
Itálie a Řecko hlásí stovky případů nákazy.
V Řecku už na následky infekce zemřelo devět lidí.
Jak se před nebezpečným hmyzem účinně chránit?
Evropou se ve velkém šíří virus západonilské horečky. Objevila se už v devíti evropských zemích, přičemž mezi nejpostiženější státy patří právě oblíbené destinace Čechů – Itálie a Řecko. Na následky infekce už zemřelo několik lidí, další pacienti jsou v kritickém stavu.
Ke 13. srpnu bylo podle nejnovějších údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) evidováno celkem 77 oblastí s potvrzeným lokálním přenosem viru. Nejvíce zasažená je Itálie, kde úřady zaznamenaly 40 postižených oblastí a 224 případů nákazy.
ČTĚTE TAKÉ: Česko hlásí výpadek známého léku na bolest. Ústav odhalil, kdy by se měly dodávky obnovit.
V Řecku vir zasáhl 13 oblastí ve 105 případech. Dalších 42 nakažených hlásí Španělsko. Virus se objevil také například ve Francii, v Rumunsku, Německu nebo na Balkáně. Jen během tohoto týdne přibylo 19 oblastí, kde se virus projevil poprvé v letošní sezoně.
Řecko eviduje mrtvé
Vážná epidemiologická situace panuje například v Řecku. Podle řecké Národní organizace pro veřejné zdraví (EODY) se u desítek nakažených rozvinuly komplikace postihující centrální nervový systém, například encefalitida nebo meningitida.
V zemi už na následky infekce zemřelo devět lidí. Všichni byli starší 65 let. V současnosti je hospitalizováno 35 pacientů, z toho 16 na jednotkách intenzivní péče.
Zasažena je řada částí země, výrazně například Attika. Řecké úřady proto některé oblasti označily za území s vysokým rizikem dalšího šíření.
První případy jsou i v Srbsku
Virus se letos objevil také v Srbsku. Institut veřejného zdraví Dr. Milana Jovanoviće Batuta oznámil první dva případy západonilské horečky. Oba pacienti pocházeli z okolí Bělehradu a kvůli neuroinvazivní formě onemocnění skončili v nemocnici, připomněl web Dnevnik.
Následně byl virus potvrzen také přímo v komárovi odchyceném v bělehradské městské části Čukarica. Šlo o komára rodu Culex z oblasti železničního seřaďovacího nádraží Železnik.
V Severní Makedonii se od začátku roku zaznamenalo 30 případů a úřady tam v několika městských částech Skopje vyhlásily epidemii. Jeden starší muž nákaze podlehl. Pět pacientů je v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče a je napojeno na ventilátory.
Většina lidí o nákaze vůbec neví
Západonilská horečka nemusí být na první pohled důvodem k panice. Přibližně 80 procent infekcí probíhá bez příznaků nebo jen s velmi mírnými obtížemi. U zhruba pětiny nakažených se pak objeví horečka, bolest hlavy, únava, malátnost, bolesti svalů, vyrážka, nevolnost, zvracení nebo bolest za očima. Typický průběh onemocnění trvá dva až sedm dní, píše Státní zdravotní ústav na svých stránkách.
Problém však nastává u nakažených, u nichž virus napadne centrální nervový systém. Neuroinvazivní forma onemocnění se objevuje u méně než jednoho procenta infekcí, může však způsobit meningitidu, encefalitidu, zánět míchy nebo dokonce ochrnutí.
Čtěte také
U této závažné formy se úmrtnost pohybuje kolem deseti procent. Někteří přeživší navíc mohou mít dlouhodobé neurologické či neuropsychické následky.
Vyšší riziko těžkého průběhu mají zejména starší lidé a osoby s oslabenou imunitou. Riziko zvyšují také některá chronická onemocnění, například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo onemocnění ledvin.
Komáři útočí hlavně večer a v noci
Virus nepřenášejí lidé mezi sebou běžným kontaktem, ale především infikovaní komáři, jejichž aktivita vrcholí večer a v noci. Nejúčinnější obranou proti onemocnění je tak podle epidemiologa Romana Prymuly repelent. „Není mnoho lepších způsobů. Vakcína se zatím jen testuje, takže repelent považuji za de facto jedinou cestu,“ popsal dříve ve vysílání CNN Prima NEWS.
Odborníci proto doporučují používat repelenty, například s obsahem DEET nebo ikaridinu, a večer nosit oblečení, které zakrývá co největší část těla. Vhodné jsou také sítě proti hmyzu v oknech a dveřích nebo moskytiéry.
Důležité je rovněž odstraňovat nádoby a další místa se stojatou vodou, které mohou sloužit jako líhniště komárů.
Inkubační doba západonilské horečky obvykle trvá dva až šest dní, může však být až 14 dní. U lidí s oslabenou imunitou může být ještě delší.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na dovolené jsou už týden bez kufrů, stálo je to tisíce. Na kompenzaci nemají Češi nárok
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
