Hry, sport, ale i sladkosti a fast food. Za co nejčastěji utrácejí české děti kapesné?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Děti si za kapesné často kupují nezdravé jídlo a slazené nápoje.

  • Na druhou stranu má kapesné své výhody.

  • Tím, že potomek disponuje přiměřeným obnosem, se učí hospodařit.

Více

Výběr redakce


Dávat dětem kapesné má podle odborníků své výhody. Především potomka naučí hospodařit. Problém však nastává ve chvíli, kdy děti získané peníze utrácejí za věci, které jim škodí. Jak odhalil průzkum Air Bank, české děti kapesné utrácejí nejčastěji za hračky, elektroniku či zážitky. V případě, že dostávají peníze i na nákup oběda či svačin, kupují si za ně často nezdravé jídlo a slazené nápoje.

Nejčastěji (ve 24 procentech případů) utrácejí české děti kapesné za hračky, elektroniku, počítačové hry, domácí zvířata nebo za oblečení a kosmetiku. Opomenuty nezůstaly ani zážitky. Například za kino, koncerty, festivaly či diskotéku utrácí své kapesné šest procent dětí. Stejný počet respondentů průzkumu, jehož výsledky má redakce k dispozici, utrácí finance za permanentky do fitness či pomůcky na sport. Celkem se šetření Air Bank na konci července zúčastnilo 1050 respondentů ve věku od 8 do 17 let.

ČTĚTE TAKÉ: Finanční znalosti v praxi. Jak byste obstáli, kdyby vám rozpočet nestačil ani na měsíc?


„Nejlepší, co může rodič udělat, je mluvit o penězích s dětmi. Každý nákup se může stát příležitostí k malé lekci finanční výchovy. Kapesné je pro dítě první krok k finanční samostatnosti. Rodiče nutně nemusí kontrolovat každou korunu, ale spíše ukazovat dětem směr a to, jak správně s penězi zacházet,“ podotkl Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace Air Bank.

Místo hrášku hamburgery

Kapesné od rodičů často neslouží jen k úhradě za zábavu – třetina dětí si díky němu má pořídit jídlo a svačinu. Jenže zde se projevuje zásadní problém: finance nezamíří k nákupu kvalitního oběda či svačiny, ale do kasy fast foodovým řetězcům (16 procent) nebo na pořízení energetických a sladkých nápojů (5 procent).



„Když dítě utrácí kapesné hlavně za sladké nápoje, sladkosti, fast food a energy drinky, je to z výživového pohledu rizikový vzorec, který dlouhodobě vede k vysokému příjmu cukrů a u části dětí také kofeinu,“ podotkla Andrea Voříšková, autorka FitNut akademie.

„Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje držet volné cukry pod 10 procenty denního energetického příjmu, ideálně pod pěti procenty – to snižuje riziko zubního kazu a nezdravého přibírání. U školáka to ideálně vychází přibližně do 25 gramů cukru za den. Jedna plechovka energetického nápoje (250 ml) má přitom 27 gramů cukru, tedy sama o sobě tento ideální limit překročí. WHO zároveň uvádí, že významným zdrojem cukrů jsou právě slazené nápoje včetně 100% džusů,“ doplnila trenérka a odbornice na výživu.

Energetické nápoje představují problém 

Jak ukázal průzkum Air Bank, z dětí, které si kupují energetické a sladké nápoje, jsou nejčastěji zastoupeni mladiství ve věku 13 až 17 let (17 procent), výjimkou ale nejsou ani děti mladšího školního věku od 8 do 10 let (7 procent).

Energetické nápoje nejsou rizikové pouze kvůli cukru, ale přidávají druhý problém, kterým je kofein. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje u dětí a dospívajících za bezpečnou denní dávku kofeinu přibližně tři miligramy na kilogram tělesné hmotnosti. To znamená, že 40kilové dítě je na hraně denního limitu už po jedné běžné plechovce s 80 miligramy kofeinu. U velkých 500mililitrových plechovek se zhruba 150 až 160 miligramy kofeinu je limit výrazně překročen. U adolescentů je navíc pití energetických nápojů spojeno s horším spánkem, nespavostí, nervozitou, bolestmi hlavy a celkově častější únavou přes den,“ jmenovala Voříšková.

Nekritizujte, učte děti s penězi pracovat

Většina rodičů ví, za co jejich děti kapesné utrácejí, kontrola by tak neměla být příliš striktní. Na druhou stranu by měl rodič své děti jemně korigovat v jejich utrácení, zvláště pokud zjistí, že většina kapesného padne na nezdravé pochutiny. Pokud zjistíte, že dítě utrácí kapesné právě za tyto položky, je to spíš volání o řešení spánku, pravidelného jídla a nastavení jasných rodinných pravidel než ‚jen‘ finanční otázka,“ dodala Voříšková.

Jak ale nastavit dětem zdravé hranice a naučit je s penězi pracovat? „Podobně jako u zdravého stravování platí i u peněz, že důležitá je rovnováha. Pokud dítě ví, že část kapesného může použít na radost a část by mělo odložit na nějaký dlouhodobější cíl, tak se učí přemýšlet nad prioritami a hospodařit s penězi zodpovědně,“ doplnil Suchý.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Svačina je důležitá pro soustředění dětí ve škole. Expertka radí, co by měla obsahovat