Finanční gramotnost Čechů
Penězům rozumíme lépe než naši rodiče. Takové přesvědčení mají zástupci generace Z, kteří se zúčastnili průzkumu agentury Ipsos pro Fingood. Mladí se domnívají, že lépe investují především díky technologiím, které využívají jako nejčastější zdroj informací k porozumění tomu, jak spořit nebo investovat. Zároveň však více než 40 procent z nich připouští, že se již při výběru investičního produktu spálili a o peníze přišli.
Téměř dvě třetiny mladých (62 procent) z generace Z – pro účely průzkumu se jednalo o zástupce ve věku 16 až 25 let – si myslí, že finanční gramotnost jejich generace je vyšší, než byla u generace jejich rodičů.
ČTĚTE TAKÉ: Cena nemovitostí může v Česku místy i klesat. Někde spadne až na hodnotu pozemku, tvrdí experti
„Mladí vědí a vidí, že investují jinak než jejich rodiče. Jsou přitom přesvědčeni, že jejich rozhodování je lepší. Nesázejí tolik na konkrétní nabídky finančních institucí, ale hledají rady na internetu a na sociálních sítích, stále více využívají i AI. Volí také jiné produkty, zajímají se o kryptoměny i crowdfunding,“ komentoval průzkum, jehož výsledky má redakce k dispozici, provozní ředitel Fingoodu Ondřej Kozel.
Generace jsou obvykle rozdělovány do skupin na základě roku narození. Nejčastěji se rozlišují následovně:
- Baby boomers (narození 1946–1964)
- Generace X (narození 1965–1980)
- Generace Y, označováni jako „mileniálové“ (narození 1981–1996)
- Generace Z (narození 1997–2012)
- Generace Alfa (narození po roce 2012)
Kromě toho, že mladí sázejí na vyšší finanční gramotnost, připouštějí také, že investují jinak – 70 procent zástupců „Gen Z“ tvrdí, že investuje a spoří jinak než jejich rodiče. Za hlavní důvody toho, proč investují jinak, označují větší využití moderních technologií (72 procent) nebo to, že zkrátka vědí o financích víc než jejich rodiče (42 procent).
Mladí se také domnívají, že více využívají nové produkty, jako jsou kryptoměny nebo crowdfunding (40 procent). Takřka třetina (31 procent) navíc přiznala, že má větší ochotu riskovat.
Věří internetu, nikoliv škole
Přestože se mladí považují ve finanční gramotnosti za vzdělanější než jejich rodiče, 42 procent z nich říká, že za sebou má negativní zkušenost a při spoření či investování se někdy spálili. Téměř čtvrtina (23 procent) tvrdí, že přišla o peníze kvůli poklesu hodnoty investice, 10 procent kvůli podvodu a devět procent kvůli tomu, že investovali do produktu, kterému nerozuměli.
O spoření či investicích je přitom nejvíce naučí internet – ať už sociální sítě, vlogy, podcasty či influenceři. Pro více než polovinu mladých (57 procent) je internet hlavním zdrojem informací.
Na rady rodičů spoléhá 12 procent mladých, na nabídky finančních institucí stejně tak. Pro devět procent je nejdůležitější AI. Naopak na na školu, co by hlavní zdroj informací o financích, spoléhají jen dvě procenta zástupců generace Z.
Spoří bez velkých očekávání
Mladí se zpravidla snaží spořit a investovat, od výsledků však nemají přehnaně velká očekávání.
„Mladí zpravidla spoří jen v krátkodobém horizontu, důchod nebo vlastní nemovitost je pro ně zatím vzdálená. Proto od spoření ani nemají přehnaná očekávání, většinou jim stačí našetřit nízké statisíce korun, které použijí hlavně na zábavu,“ podotkl Kozel.
Aktuální průzkum Ipsos odhalil, že 31 procent mladých chce naspořit mezi 100 a 500 tisíci korun, 18 procentům stačí dokonce našetřit částky do 100 tisíc korun. Další téměř čtvrtina respondentů (22 procent) cílí na částku mezi půl a jedním milionem korun.
„Více jak milion chce mít jen necelých 30 procent zástupců Gen Z. Spoření velkých částek je pro ně zatím nepředstavitelné, těžko realizovatelné a vlastně i zbytečné,“ doplnil Kozel.
Průzkum agentury Ipsos pro Fingood, který byl zaměřen na finanční chování mladé generace, se uskutečnil v dubnu a zúčastnilo se ho 521 respondentů ve věku od 16 do 25 let.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Příspěvek na bydlení se vám může po přepočítání snížit. Jak nepřijít o peníze?
