Inflace je nejvyšší od loňského října kvůli drahým palivům. Statistici uvedli i druhý důvod

ČTK
Tomáš Pokstefel
  • Akt. 6. kvě 2026, 10:20
  • • 6. kvě 2026, 09:55

  • Meziroční inflace v Česku letos v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu, který ve středu na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici přesně za týden. V minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdili. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply podle odhadu o 0,5 procenta.

    V dubnu se zcela zastavil předchozí pokles cen energií, včetně pohonných hmot. Zatímco v březnu ještě energie meziročně zlevňovaly o 1,7 procenta, minulý měsíc už naopak o 1,5 procenta zdražily.

    ČTĚTE TAKÉ: Ženou se další bouřky, hrozí přívalový déšť. MAPA odhaluje, jak zasáhnou Česko

    Analytici nárůst meziroční hodnoty inflace na hodnotu zhruba 2,5 procenta očekávali. Hlavním důvodem je podle nich právě růst cen pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě.

    S tímto tvrzením souhlasí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pohonné hmoty ještě letos v únoru podle konečných údajů ČSÚ meziročně zlevňovaly o 3,5 procenta, v březnu už ale zdražovaly o 15,2 procenta. Za duben lze předpokládat meziroční zdražení pohonných hmot na úrovni 25 procent,“ píše Kovanda ve svém komentáři. Zdražení přichází i přes uplatnění nižší spotřební daně z nafty a zavedení maximálních přípustných cen paliv, k němuž dochází od 8. dubna.

    Inflace může dosáhnout až 3 %

    Bez těchto zásahů by podle Kovandy byl dopad na celkovou inflaci ještě výraznější. „Dražší energie se budou během dalších měsíců letošního roku promítat také do dalších segmentů spotřebního koše, než jsou pohonné hmoty, takže meziroční inflace může ve druhé polovině roku atakovat i úroveň tří procent, měla by však zůstat v tolerančním pásmu České národní banky,“ předvídá ekonom.

    Podle Kovandy musí ČNB kvůli těmto inflačním tlakům zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, o které přemýšlela před začátkem války v Íránu. „Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB, přičemž nejbližší pohyb bude spíše směrem nahoru než dolů, zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ dodává.

    Nejvíc stouply ceny alkoholu a tabáku

    Nejvýrazněji stouply ceny v kategorii alkoholických nápojů a tabáku, kde dubnová inflace činila 5,2 procenta. Oproti březnu zrychlil růst cen o 1,9 procentního bodu. Ve službách inflace dosáhla 4,8 procenta. Také se proti předchozímu měsíci zvýšila, ale jen mírně, o 0,1 bodu. Větší nárůst inflace zaznamenal ČSÚ u zboží, které obsahuje i ceny vodného, a to z 0,1 procenta v březnu na dubnových 1,1 procenta.

    Potraviny naopak v dubnu opět meziročně zlevnily, tentokrát o 1,3 procenta. Byl to ještě výraznější pokles cen než v březnu, kdy činil 1,1 procenta. Nezpracované potraviny zlevnily o dvě procenta.

    Loni se meziroční inflace od května držela soustavně až do konce roku nad dvěma procenty, v červnu se dostala až na 2,9 procenta. Letos v prvních třech měsících roku zvolnila a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky. V únoru byla dokonce na nejnižší hodnotě od října 2016. Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.

    MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Zabij mě, ale dítě nech.“ Matka při střelbě v Ostravě kryla dceru tělem, po letech promluvila