Investorům a městům hrozí nejistota, Česku zase sankce. Experti hodnotí Lex OZE 3
Výběr redakce
V březnu se Poslanecká sněmovna znovu vrátí k projednávání energetické novely Lex OZE 3, kterou Senát vrátil zpět kvůli pozměňovacím návrhům ministerstva financí. Hosté pořadu Interview PLUS Miloš Doležal, majitel hotelu Racek v Úštěku a malých solárních farem, a Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, mluvili o tom, jaké dopady by mohlo mít přijetí či zamítnutí této novely na českou energetiku. A zdůraznili nutnost co nejrychlejšího přijetí novely v senátní verzi.
Novela energetického zákona, známá jako Lex OZE 3, narazila na překážky. Po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou byl zákon postoupen do Senátu, který jej vrátil zpět s pozměňovacími návrhy. Hlavním sporným bodem jsou návrhy ministerstva financí, které mimo jiné ukládají provozovatelům fotovoltaických elektráren povinnost každoročně hlásit své vnitřní výnosové procento Státní energetické inspekci. Nevoli senátorů vyvolal také pozměňovací návrh, který by znemožnil městům stanovit například požadavky na budování podzemních sítí technické infrastruktury, veřejného osvětlení, trakčního vedení nebo na výsadbu stromů.
Tato novela by měla obsahovat i transpozici tzv. Clean Energy Package, jehož lhůta pro implementaci již uplynula. Pokud by Poslanecká sněmovna zákon neschválila, hrozí nejen sankce ze strany Evropské unie, ale i destabilizace investičního prostředí v energetickém sektoru.
Diskuse o Lex OZE 3: Investorům i městům hrozí nejistota. Zdroj: CNN Prima NEWS
Podle Ondřeje Boháče, ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, je klíčové, aby se Poslanecká sněmovna vrátila ke schválení senátní verze novely. „My jednání budeme sledovat s vírou, že zvítězí zdravý rozum a že se schválí ta senátní novela, která vlastně vrací zpátky to, co tato vláda, tato sněmovna schválila ve stavebním zákoně,“ řekl Boháč. Podle něj je tato novela zásadní, protože zajistí, že velká města jako Praha, Brno a Ostrava budou moci stavět a rozvíjet se podle vlastních stavebních předpisů, jak bylo původně plánováno.
Podnikatelská perspektiva a boj o přežití v energetice
Miloš Doležal, majitel hotelu Racek v Úštěku a malých solárních farem, se na situaci dívá z pohledu podnikatele: „Já bych jednání nejradši nesledoval, dělal bych raději hezčí věci, ale bohužel musím to sledovat, protože je to boj o přežití nebo o další žití. Mě se to dotýká, a proto se o to zajímám.“ Doležal, který podniká v obnovitelných zdrojích již 15 let, připomíná, že již v roce 2005, kdy podpora obnovitelných zdrojů byla poprvé předložena, postavil jako druhý v republice solární elektrárnu. „Ze zemědělce se stal v jeden okamžik i hoteliér a myslel jsem si, že bych tento byznys mohl podporovat i na venkově. Prostě propojit modernizaci energetiky s rozvojem regionu,“ dodává Doležal.
Kritické výhrady a výzva k revizi
Aktuální pozměňovací návrhy ministerstva financí vyvolávají obavy z narušení stability. „Ty návrhy nebyly s nikým konzultovány, byly předloženy bez připomínek a to je jeden z hlavních důvodů, proč jsou problematické,“ kritizuje Ondřej Boháč. Podle něj by schválení těchto návrhů mohlo znamenat omezení práv velkých měst v oblasti stavebních předpisů, což by destabilizovalo celé městské prostředí.
Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, vysvětluje, že klíčovým problémem je například nemožnost stanovit pravidla pro výsadbu stromů ve městech. „Máme jasně definovaná pravidla, podle kterých musí být městská infrastruktura a podzemí navrženy tak, aby bylo zajištěno, že se vytvoří výsadbový pás pro stromy. Když tento pás chybí, prostor pod zemí se ztrácí a nelze do města dávat stromy – jeden strom totiž může představovat ekvivalent nákladů na deset klimatizačních jednotek,“ uvedl Boháč a dodal, že tato pravidla jsou běžná v evropských městech.
Čtěte také
Miloš Doležal, majitel hotelu Racek v Úštěku a provozovatel malých solárních farem, v rozhovoru také komentuje pozměňovací návrhy ministerstva financí, které zavádějí individuální kontroly a omezení dotací. „Jsem v tomto oboru od roku 2007 a od té doby jsem prošel řadou kontrol a restrikcí – před třemi lety nás postihla přísná kontrola s daňovým zatížením 10 až 20 %. A nyní nám ministr opět oznámil, že bude další kontrola, což mi vadí z principu. Je nepřijatelné, abychom opakovaně museli dokazovat naši ziskovost, přičemž ty peníze pocházejí z veřejných zdrojů,“ řekl Doležal.
Na otázku, zda by měl být výsledek těchto kontrol schválen, Doležal dodal: „Detail těch kontrol mi není úplně znám, ale zkušenosti z předchozích kontrol, kdy jsme museli tabulkovat a vyplňovat čísla, mi naznačují, že to není až tak komplikované. V podstatě shrnutí těch kontrol je, že nám mohou odebrat dotace – což považuji za nespravedlivé, protože jsme si ty peníze vybojovali my, solárníci, kteří jsou nuceni naplňovat dotace státem určenými prostředky.“
Nakonec se rozhovor dotkl i dopadů na velká města, zejména na Prahu. Ondřej Boháč upozornil: „Projekty, které se týkají veřejné infrastruktury, jsou v ohrožení, protože tyto předpisy se vztahují na všechny stavby, domy, školy a další zařízení ve městech. V Praze, kde je tlak na prostor obzvláště vysoký, by změna těchto pravidel mohla znamenat destabilizaci městského prostředí. To by mělo dalekosáhlé dopady, neboť by bylo nutné přepracovávat základní vyhlášky, což by ovlivnilo nejen bytovou výstavbu, ale i projekty veřejné infrastruktury a zelených ploch.“
Modernizace a stabilizace sektoru energetiky je zásadní
Novela Lex OZE 3 představuje zásadní krok v modernizaci české energetiky a stabilizaci městského prostředí. Otázkou zůstává, zda se v Poslanecké sněmovně podaří prosadit senátní verzi bez sporných přílepků. Jak uvedli Ondřej Boháč a Miloš Doležal, tento zákon je klíčový nejen pro energetický sektor, ale i pro investiční prostředí a městský rozvoj v celé zemi.
Na celý rozhovor s hosty pořadu Interview PLUS, kde se mluvilo i o tom, jak zásadní je dodržení stávajících pravidel pro udržení stability městského prostředí a jak negativní signály, jež nyní vycházejí z návrhů ministerstva financí, mohou ovlivnit investiční klima v energetice i dalších odvětvích, se podívejte ve videu.
