ministerstvo financí

Ministerstvo financí podle ekonomky Ilony Švihlíkové nemá reálný přehled o stavu ekonomiky státu a při přípravě rozpočtu jedná chaoticky. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS Švihlíková zároveň upozornila, že například vládní snahy o vyšší zdanění firem zabývajících se solární energetikou se nemusí setkat s kýženým úspěchem. Solární byznys má podle ní v tuzemsku „dlouhé pacičky“.

Ženy s obnaženým poprsím překvapily německého mistra financí Christiana Lindnera (FDP) na nedělní diskuzi s občany. „Ženy umírají, protože vy neděláte svou práci,“ křičely na něj. Když je požádal o konkrétní argumenty, které by to dokazovaly, jedna z nich mu odpověděla: „Nedostatek finančních prostředků na ochranu žen.“ O průběhu akce informoval německý deník Bild.

Od července se mění nastavení státní podpory u penzijního spoření. Například střadatelům, kteří by chtěli spoření ukončit předčasně, hrozí ztráta již získaných příspěvků. Ve výjimečných případech mohou dokonce přijít o veškeré nastřádané peníze v penzijním spoření. Plánované změny s odůvodněními přiblížilo Ministerstvo financí na svém webu.

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada. Podle ministerstva financí je ale na podobná varování brzy a plánované úspory, které zajistí dosažení schodku, jsou podle něj realistické. Rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Rada tvrdí, že je to ve střednědobém horizontu neudržitelné, a žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

Vymahači by už brzy mohli být pod dohledem státu. Jenže ne všichni. Ministerstvo financí chystá zákon, který by některé způsoby vymáhání dluhů postavil mimo něj. Pokud ale projde návrh resortu financí, Asociace inkasních agentur varuje, že velká část byznysu okolo mimosoudního vymáhání stále zůstane mimo kontrolu. Navíc by došlo k diskriminaci těch poctivých.

Statisícové částky požaduje ministerstvo financí po nájemnících bytových domů v Harrachově s tím, že je to dlužné nájemné. Lidé ale tvrdí, že platí přesně tolik, kolik mají ve smlouvách. Stát získal dva domy po vleklém soudním sporu s městem a netají se tím, že je chce prodat. Radnice proto podala další žalobu a jejím prostřednictvím se domáhá zbourání obou domů.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) se snaží uklidnit veřejnost před debatou o změnách u daně z přidané hodnoty. Podle premiéra se zatím jedná o neschválený návrh, který není oficiální. Finální změny chce Fiala představit do jednoho měsíce a má se jednat primárně o úspory státu. Až poté by se vláda podívala do peněženek běžných občanů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce motivovat lidi k lepší péči o zdraví a jako jednu z možností zmínil odměnu v podobě lázeňských pobytů. Uvedl to v pořadu Partie na CNN Prima NEWS, kde zároveň popřel úvahy o vzniku několikastupňového systému pojistného, o němž mluvili experti ministerstva financí. Podle nich by platili víc ti, kteří se nestarají o své zdraví.

Konec státní podpory ke stavebnímu spoření a výchovného k penzím. To je nový plán ministerstva financí. Na půdě koalice ale naráží. Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) taková omezení odmítá. Jeho výtky směřují hlavně k výchovnému, příspěvku pro ženy v důchodu za každé vychované dítě – jednomu z hlavních lidoveckých bodů. To má navíc teprve začít platit.

Vlhké a plesnivé byty za 20 tisíc měsíčně čistého nájmu, takové podmínky nastavilo ministerstvo financí lidem ze dvou bytových domů v Harrachově. Ti se teď bojí, že skončí pod mostem. Dosud platili nájem čtyři až pět tisíc, v nových smlouvách je ale pětinásobek. Lidé tak mají jasno, že je chtějí vystěhovat. Ministerstvo ale tvrdí, že se nájemníků zbavovat nechce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i nadále odmítá, že by vláda při snaze o konsolidaci veřejných rozpočtů chtěla jít cestou zvyšování daní. A to ani u práce fyzických osob, ani u zdanění majetku. Jedinou výjimkou má být takzvaná windfall tax, kterou šéf státní kasy považuje za legitimní dočasný nástroj k financování mimořádných výdajů souvisejících s růstem cen energií. „Kdybychom měli inflaci obvyklou jako v posledních 15 letech, o windfall tax bychom určitě nedebatovali,“ řekl CNN Prima NEWS.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá, že by udržováním účtenkové loterie v chodu, přestože už losování cen neprobíhalo, plýtvala penězi daňových poplatníků. Nesouhlasí tak se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který upozornil, že na účtenkovou loterii stát zbytečně vynaložil 14 milionů korun. „Rozhodla jsem o zrušení loterie, když nastoupil covid. Tím jsme ušetřili 65 milionů korun,” řekla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.