Ministerstvo financí má růžové brýle, myslí si experti. Dopady koronaviru na českou ekonomiku budou mnohem horší

Když bývalý prezident Václav Klaus se svým kolektivem vyslovil v jednom z komentářů ke koronavirové krizi domněnku, že by se výkon české ekonomiky mohl letos propadnout o patnáct až dvacet procent, mohl tím na tvářích některých lidí vyvolat lehký úsměv, u jiných zase zděšení. „Byli jsme první, kdo řekl, že ekonomika může klesnout o 15 až 20 procent a máme jenom strach, abychom nebyli příliš optimističtí,“ zní závěrečná věta Klausova textu.

Nejenom odborná veřejnost v současné situaci lační po jakémkoli odhadu, na jehož základě by mohla přijímat alespoň přibližně správná rozhodnutí, jež ovlivní naši nejbližší budoucnost. Ministerstvo financí nyní vydalo svou pravidelnou makroekonomickou predikci, do níž již vliv koronavirové pandemie zahrnulo. „Pracujeme se scénářem, že se v Evropě podaří ve 2. čtvrtletí 2020 situaci s šířením koronaviru zvládnout a následně bude ekonomická aktivita pozvolna oživovat,“ píše Schillerové úřad v tiskové zprávě.

Letos prudký propad, příští rok oživení

Hrubý domácí produkt České republiky by měl letos klesnout o 5,6 procenta. Na jeho propadu se podle ministerských analytiků nejvíce podepíší firemní investice (-13,6 procenta) a spotřeba domácností (-1,5 procenta). Negativní dopad na HDP bude mít také bilance zahraničního obchodu (-1,2 procenta), pouze vládní výdaje by se měly o 2,6 procenta zvýšit. Ministerstvo je přesvědčeno, že šok agregátní poptávky i nabídky bude pouze dočasný a jednorázový, přesto se ale Česko hluboké recesi nevyhne. Pro rok 2021 ale počítá s růstem HDP o více než tři procenta.

Před mimořádným hospodářským propadem varují také odborníci, které redakce CNN Prima News oslovila. „Podle našich aktuálních odhadů se letošní ztráta pro českou ekonomiku bude v meziročním srovnání pohybovat mezi sedmi a deseti procenty hrubého domácího produktu,“ uvedl pro CNN Prima News Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny.

Ještě pesimističtější je hlavní ekonom společnosti CZECH FUND Lukáš Kovanda. „Ministerstvo financí si nasadilo růžové brýle. Pokud je sundáme, musíme se připravit na pokles ekonomiky až ve výši dvanácti procent,“ řekl CNN Prima News. Naopak Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, nebo prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý odhadují pokles HDP podobně jako ministerstvo financí, tedy mezi pěti a šesti procenty.

Trh práce využije naducaný polštář

Největší pozornost však na sebe zřejmě strhává současné i očekávané dění na trhu práce. Česká republika se dosud mohla chlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropské unii, která podle Českého statistického úřadu činila ještě na konci února rovná dvě procenta. Ministerstvo financí počítá s jejím růstem a průměr míry nezaměstnanosti za celý rok by měl činit 3,3 procenta. To by znamenalo, že do konce roku o práci přijde přibližně šedesát tisíc lidí.

Oslovení experti se vesměs shodli na tom, že předpovídat v této chvíli vývoj na pracovním trhu věrohodně nelze. Záležet podle nich bude na reakci tuzemské podnikatelské sféry, která ale bude záviset na době trvání současných omezení, ale i na vývoji v zahraničí. „Zásadní bude, zda se (podnikatelé) přikloní k masivnímu propouštění jako po roce 2008, či nikoli. To také rozhodne o síle domácí poptávky a vlastně o rychlosti návratu k dřívějšímu normálu,“ řekl CNN Prima News Petr Dufek, analytik ČSOB. Na druhé straně Lukáš Kovanda varuje před prudkým zvyšováním nezaměstnanosti. „Je třeba počítat s jejím růstem na úroveň kolem deseti procent nebo i výše,“ upřesnil.

Analytici se rovněž pustili do odhadu, jak dlouho potrvá zotavení českého hospodářství. Nejoptimističtější scénáře počítají s návratem na předkrizovou úroveň na konci příštího roku, většina se ale přiklání k období dvou až čtyř let. Všichni však i v tomto ohledu zdůrazňují, že jakékoli odhady jsou zatížené vysokou mírou rizika a mnoha proměnnými, které Česká republika nemůže ovlivnit. Toto upozornění konec konců ke své dubnové makroekonomické predikci připojilo také ministerstvo financí.

Odpovědi respondentů na následující otázky:

1. Do jaké míry se shodujete s ministerstvem financí v předpovědi propadu HDP a růstu nezaměstnanosti?
2. Kdy se podle vás česká ekonomika vrátí na předkrizovou úroveň?

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

1. Je třeba si uvědomit, že hloubku propadu české ekonomiky má v rukou právě vláda. V případě, že dojde ke konci všech mimořádných opatření, jak zatím lze podle aktuálního rozhodnutí poslanců předpokládat, pokud podpora podnikatelů ze strany vlády bude skutečně efektivní a pokud oživení u nás a v celé EU začne do prázdnin, pak je menší než šestiprocentní propad reálný. Ministerstvo financí si je u předpovědi nezaměstnanosti zřejmě vědomo, že u nás byla roky nejnižší v EU, a zároveň věří, že podpůrná opatření zaměstnavatelům budou efektivní.
2. Na úroveň předkrizového HDP se zřejmě vrátíme v horizontu několika málo let, nicméně budeme na zcela jiné růstové trajektorii než dříve. S tím se pojí samozřejmě řada výzev, bezpochyby se například urychlí digitalizace a zavádění nových technologií.

Petr Dufek, analytik ČSOB

1. V této době snad ani nemůže být nějaká predikce extra spolehlivá. Všichni, kdo se zabýváme výhledy české ekonomiky, se nyní pohybujeme na tenkém ledě mnoha předpokladů o průběhu a konci koronavirové nákazy nejenom u nás, ale především v zahraničí.
2. I když ekonomika může „naskočit“ velmi rychle, což není po úvodním propadu nijak výjimečné, návrat na dřívější úroveň – třeba roku 2019 – bude trvat spíše několik let. Prozatím počítáme se zhruba třemi lety, avšak je to jen velmi hrubý odhad.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

1. Vzhledem ke značné nejistotě je velmi těžké posuzovat jakékoliv odhady. Většina analytiků včetně našeho týmu počítá s poklesem ekonomiky o 5 až 6 procent a s o něco vyšší nezaměstnaností.
2. Na úroveň, kam jsme se vyšplhali na konci roku 2019, se i za podmínek následného rychlého oživení dostaneme až ke konci roku 2021.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom CZECH FUND

1. Ministerstvo financí si nasadilo hodně růžové brýle. Ale je to částečně pochopitelné. Je institucí hospodářské politiky. Tu ovlivňuje i to, v jakém emocionálním rozpoložení jsou spotřebitelé a manažeři firem. Pokud si růžové brýle sundáme, je třeba počítat s poklesem ekonomiky až ve výši dvanácti procent a s mírou nezaměstnanosti, která se postupně vyšplhá na úroveň kolem deseti procent, ba dokonce nad ní.
2. Na předkrizovou úroveň se můžeme vrátit poměrně rychle, pokud pandemie rychle a v podstatě již nevratně ustoupí. Pokud nastane nějaká její další vlna, k plnému zotavení ekonomiky nedojde dříve než v roce 2022.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities

1. V současné době dochází k výrazným změnám u většiny makroekonomických indikátorů. V takových chvílích je velmi obtížné odhadovat budoucnost. Lze očekávat, že ministerstvo financí bude muset své prvotní odhady přepracovat, jakmile bude k dispozici více dat. Obávám se, že odhady budou posunuty nepříznivým směrem. Podle aktuálního odhadu BH Securities se česká ekonomika letos propadne o 7,5 procenta. Oproti ministerstvu financí kalkulujeme s vyšší nezaměstnaností.
2. Na předkrizovou úroveň bychom se měli vrátit již v průběhu roku 2021. Na rozdíl od války či živelné pohromy nebylo při pandemii rozbito strojní vybavení. To by mělo přispět k rychlé obnově ekonomiky.

Hana Lipovská, ekonomka, Masarykova univerzita

1. V případě ekonomického růstu je především nerealistický odhad s přesností na jedno desetinné místo. V tuto chvíli víme tak málo, že můžeme hovořit maximálně o směru změny nebo o tom, zda bude propad jednociferný či dvouciferný. Predikci celoroční míry nezaměstnanosti na 3,3 procenta vidím jako velmi optimistickou.
2. Pokud nebude stát intervenovat hlubší regulací a pokusy o dirigismus, obnoví se zdravá část ekonomiky takřka okamžitě. Některé firmy však měly problémy už v předvečer koronavirové krize, která je zakryla. Z tohoto pohledu nemusí dojít k plnému obnovení předkrizové úrovně po několik kvartálů.

Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny

1. Predikce ministerstva se v některých základních ohledech jeví v tuto chvíli spíš jako mírně optimistická. Samotné ministerstvo však přiznává rizika této prognózy. Ztrátu HDP aktuálně odhadujeme na sedm až deset procent. Trh práce má velký polštář v podobě dosavadního převisu volných míst a velkého počtu agenturních pracovníků, z nichž valná většina je ze zahraničí.
2. Na předkrizovou úroveň reálných příjmů a zisků bychom se mohli dostat zhruba za tři nebo čtyři roky.