Tradiční turistické destinace v jižní Evropě praskají ve švech a výjimkou není ani Řecko. Pro ty, kteří by si rádi užili klidnou dovolenou a viděli místa netradiční, se nabízí cesta na sever Helénské republiky – ideálně vlastním automobilem. V případě rodinné výpravy na vlastní pěst může znamenat také nemalou finanční úsporu.
Z České republiky přímo k severu Egejského moře není více než 1600 km. Nejvíce se vyplatí jet přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Severní Makedonii. Vzhledem k tomu, že kvůli odporu Rakouska ještě nejsou pozemní hranice členských států EU Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru, je zbytečné si přes ně zajíždět, pokud výletnická posádka vyloženě nejede za krásami daných zemí, případně někým tam žijícím. Trasa je nejen delší, ale nevyhnete se ani hranicím při výstupu a vstupu do schengenského prostoru Evropské unie.
ČTĚTE VÍCE: I Češi mají svá Santiaga. Poutníci v místech zázraků plakali, zpívali a v extázi omdlévali
Od hranic Česka se Slovenskem je celou dobu krásná dálnice, stačí tedy zabalit, nastartovat a jet. Dálniční poplatky jsou následující: Pokud neplánujete zůstávat na Slovensku, je dostatečná nově zavedená jednodenní dálniční známka. V Maďarsku se – vzhledem k jeho rozloze, pro strýčka příhodu zdržení, či možnému přespání – vyplatí známka týdenní (případně měsíční i pro cestu zpátky). Srbsko a Severní Makedonie mají mýtné brány, vešli jsme se do 1 000 Kč. Vhodné je platit bankovní kartou spíše než hotově eury kvůli výhodnějšímu přepočtu měny. Z hlediska ceny pohonných hmot je ve všech zemích přibližně stejná cenová úroveň, vyplatí se co nejméně tankovat až do Severní Makedonie. Jestli po cestě doplníte palivo v Maďarsku nebo Srbsku, vyjde víceméně nastejno. Těsně za hranicí se Srbskem jsou v Severní Makedonii benzinky s cenovým snem českého motoristy – kvalitním palivem do třiceti korun za litr. Pozor, od Srbska dále tankuje řidiči obsluha, umyje mu okna, apod.
Pro mnohé je noční můra přejezd hranic. Pokud totiž existuje skutečně hmatatelná výhoda EU při cestě na dovolenou, je to schengen. Při vstupu a výstupu do něj se vyplatí sledovat mobilní aplikace, např. BorderWatcher nebo ATC. V prvním případě je výhoda, že cestovatelé sami píší dobu čekání, v druhém záběry z kamer na hraničních přechodech v aktuálním čase. Pořád je ale nutné brát v úvahu časovou prodlevu mezi chvílí ověření a dojezdem na hranici. Většina cestujících jede v případě Maďarska přes Röszke/Chorgoš, což je pochopitelné, neboť menší přechody znamenají zajížďku od dálnice. Je dobré zvážit nejdříve návštěvu tzv. „malého“ Chorgoše (mimo dálnici), zhodnotit frontu, a pokud se nehýbe, vrátit se na dálnici a jet na „velký“ Chorgoš. Alternativa jsou menší přechody jako Kelebija/Tompa či Bački Vinogradi/Ásotthalom.
Zdatní řidiči, kteří se střídají, mohou cestu zvládnout naráz, dá se i za patnáct hodin pohodlné jízdy. Mnozí zváží ale přespání po cestě. Rodiny s malými dětmi např. Budapešť, Srbsko (Bělehrad, či u hranic Niš nebo Vranje). Pak už je do Řecka kousek. Kdo nechce jet naráz, stačí, když např. přespí v Bělehradě. Vše je možné spojit s prohlídkou místních pamětihodností. Hranice Srbsko/Severní Makedonie/Řecko alternativu neskýtají, dobré je volit správně hodinu. Kdo spí u hranic, může zvážit jízdu buď brzy ráno, nebo kolem jedenácté, aby ti, kteří vyjeli brzy u hranic, případně jeli z větší dálky už odjeli nebo ještě na hraniční přechod nedojeli. Záleží ale na aktuální situaci. Celkově by cesta tam a zpět neměla včetně jednoho přespání a jídla přesáhnout 30 tisíc korun, dá se jet i levněji, ubytování najít po cestě (dají se najít i apartmány za padesát eur, apod.).
Severní Řecko? Moře, památky, zeleň a hory
Před přejezdem hranic ze Severní Makedonie je dobré se vybavit plnou nádrží a dalším zbožím, které je výrazně levnější než u nás a vlastně i kdekoliv jinde po cestě (pozor, potraviny v Maďarsku a Srbsku, včetně tradičního ajvaru či klobás, vychází finančně také dobře). Následně může cestovatel zvážit návštěvu Soluně – věrozvěsti Cyril a Metoděj tam mají krásný památník. Případně rovnou sjet k moři a začít si užívat letních radovánek.
Aktuálně většina tradičních míst, ostrovy počínaje, pevninou konče, kam jezdí hojně české cestovní kanceláře, praská ve švech. Na začátku letošního srpna bylo přijatelné co do počtu lidí a obsazenosti pláží ve střediscích Vourvourou a Stavros. Odtud je také vhodné začít další cestu po severním Řecku, pokud se nerozhodnou cestovatelé zůstat. Ubytování bylo dostupné, včetně např. malého domečku či hotelu s bazénem v rozsahu 50 až 100 eur za noc i pouze den dopředu.
Směrem k Thrákii následují letoviska Vrasna a Asprovalta, která jsou tradičně plná, je dobré tedy zvážit pokračování. Vyplatí se jet přes obě letoviska a pokračovat směr město Kavala mimo dálnici. Odměnou je kvalitní silnice s výhledy jako vystřiženými z populárních filmů zahraniční provenience – moře, pláže, ostrovy. Pozor, dálnice v Řecku jsou na naše poměry drahé, mýtné brány se nevyplatí objíždět, na druhou stranu, na severu se dobře jede i mimo dálnici těm, kteří nechtějí platit a užívat si výhledů zpravidla lepších než z dálnice.
Město Kavala stojí za návštěvu také pro historický význam. Zde poprvé vstoupil sv. Pavel na půdu Evropy šířit křesťanství, nedaleko je křtitelnice první konvertitky sv. Lydie. Kavale se také přezdívá řecké Monte Carlo. Po cestě je možnost třikrát se nalodit a přeplout na ostrovy Thassos (nádherné pláže, památky, starověká mystéria a kult boha Dionýsa) nebo Samothraki (pěší turistika, hory, dodnes existující alternativní komunity včetně hippies). Oba jsou však aktuálně velmi turisticky vytížené. Stojí za zvážení je vynechat, nebo jen na den dva zajet a jinak využít možností, které nabízejí desítky kilometrů pláží severní pevniny, kde se klid a místo vždy najde.
Milovníci historie ocení starověké město Amfipoli s dobře zachovanými památkami ranně křesťanskými i antickými a Filipi, což je nyní vesnice, dříve významné starověké městské centrum. Kdo se rozhodne jet dál, za Kavalou najde město Komotini, které je zhruba 30 km od moře, ale stojí za návštěvu kupříkladu kvůli nákupům na místním bazaru. Celou cestu jsou pláže, nabízí se k pobytu např. Fanari, Krioneri, Maroneia, dále se pokračuje k městu Alexandrupoli s dalšími a dalšími krásnými plážemi. Po celou dobu z jedné strany moře, z druhé památky (doslova téměř na každém kroku), scénerii lemují hory dělící Řecko a Bulharsko – žijí v nich i vzácní draví ptáci.
Cenová hladina v supermarketech je podobná České republice (něco dražší, něco levnější), potraviny chuťově jsou ale výraznější a jeví se pocitově kvalitnější. O cenách ubytování se dá smlouvat, nebo si najít místa předem přes internet. Výhoda je možnost pronajmout celý dům, byt nebo apartmán pro ty, kteří nechtějí spát ve studiích v jednom pokoji s de facto botami skoro pod hlavou a hrozbou ponorkové nemoci. Na místní trhy je možné jít i s platebními kartami coby připomínkou 21. století, dálnice vede po trase starověké Via Egnatia, jejíž pozůstatky naleznete také, a to nejen v Kavale. Výhoda je řada velkých měst, takže pokud dojde k nechtěnému, lékařská péče je všude dobře dostupná. Ochutnávku severní pevniny naleznete v naší galerii s aktuálními fotografiemi.
