V Česku se ročně prodá zhruba 1,3 milionu vánočních stromků. Zdroj: ČTK
Vánoce bezpochyby nejsou svátky, které by byly příliš šetrné k životnímu prostředí. Jedním z hlavních problémů je tradice vánočních stromků. Odborníci upozorňují, že živý stromeček může být v mnoha ohledech udržitelnějším řešením než ten umělý. Sílícím ekologickým vánočním trendem je také pronájem stromků, které se po svátcích zasadí zpět do země.
Podle deníku The Guardian by bylo nutné užívat umělohmotný stromek alespoň 10 let v řadě, aby bylo toto řešení ekologicky schůdnější než každoroční nákup řezaného jehličnanu. U živých stromků paradoxně není největším problémem to, že se uříznou, čímž se do atmosféry uvolní v nich uložený oxid uhličitý, cituje list The Converstion vyučujícího environmentální geografie Iana Rotherhama.
Podle něj se tento fakt kompenzuje tím, že v okolí mohou lépe růst stromky nové, neboť mají k dispozici více slunečního svitu i živin. Navíc podle něj v půdě zůstává mrtvý kořenový materiál a spadané jehličí. Zvláště, pokud se stromek po svátcích místo k popelnici odloží na kompost, vrátí se do půdy další materiál a celková uhlíková stopa je nižší.
Jak o Vánocích šetřit přírodu
- Kupte stromeček v květináči a pěstujte ho, pokud možno, několik let. Nakonec, až bude příliš velký, jej vysaďte do přírody
- Použitý živý stromek nevyhazujte ani nepalte. Dejte jej na kompost
- Kupujte tuzemské stromečky
- Vyhledávejte stromky vypěstované bez pesticidů
U živých stromečků je větším problémem, jak se pěstují a zda jsou dovezeny z daleka. Hrozbou je hlavně užívání pesticidů, které ohrožují ostatní živočichy a rostliny. Do Česka se velká část vánočních stromků dováží z Číny, Polska nebo Dánska, které podle Sdružení pěstitelů vánočních stromků nejsou příliš kvalitní. Krom toho dělají starost českým pěstitelům, kteří jim nedovedou cenově konkurovat.
„Celková průměrná roční spotřeba přírodních vánočních stromků v ČR se dlouhodobě odhaduje na cca 1,3 milionu kusů,“ uvádí Sdružení pěstitelů. Tento počet má přitom stoupající tendenci na úkor stromů umělohmotných. Podle pěstitelů ovšem téměř vymizel nešvar krádeží stromků z lesa.
Aby se ekologicky vyplatil umělý stromek, musel by se použít alespoň desetkrát, problematický bývá zejména materiál, z něhož se vyrábí. Nejčastěji se produkují z plastů a kovů. Okamžitý dopad na životní prostředí je proto značný. Podle serveru Green Matters umělé stromy zpravidla nejsou recyklovatelné či rozložitelné, proto v každém případě skončí na skládce, i když až po deseti letech.
Pronajatý stromek se vrátí do přírody
Jsou ale i jiné možnosti než jen živý řezaný nebo plastový stromeček. Sílícím trendem jsou stromky k pronájmu, které si člověk převezme v květináči a po svátcích ho zase zasadí zpět do přírody. Čím dál oblíbenější je tato tendence například ve Velké Británii. V Londýně funguje firma Christmas on the Hill, která pronajímá stromky na tři až čtyři týdny.
Vánoční stromky si můžete pronajmout i v Česku. Nabízí je například služba Pronájem vánočních stromků. Stromek si vyberete z katalogu a firma vám ho doveze v květináči až domů. Zákazník se o jehličnan v květináči musí přes Vánoce postarat, po Novém roce si ho služba vezme zpět a stromeček zazimuje. Na jaře se pak některé z nich opět vysadí.
Ne všechny stromky však Vánoce přežijí, většinou kvůli špatné péči nájemníka. „Aby se stromek vrátil do země, musí přežít Vánoce. A takových je relativně málo,“ řekl pro CNN Prima NEWS vedoucí služby Jan Šikola. Podle něj svátky v podnájmu vydrží asi jen jedna třetina všech stromečků.
„Doporučujeme, aby byly co nejdéle venku, my je máme venku celou dobu. Je tam více faktorů, třeba že nejsou od semínka v květináči, ale záleží hlavně, jak se k nim chovají zákazníci,“ dodal. Stromečků se podle něj prodají stovky ročně. Šanci na přežití má asi jen 30 procent z nich. Nedostatkem služby je také to, že je dostupná jen v Praze a jehličnany se musí dovážet z Vysočiny. Přesto je to podstatně menší vzdálenost než při dovozu levných stromů z Dánska.
