CNN Prima News ■ Lifestyle Historie

Jak se obec Vepříkov proměnila v ohnivé jezero aneb Z historie shořelých vesnic

Téma: Historie
Ivan Motýl
28. července 2022 07:29

Požár v Kralovicích v roce 1868

Rakousko-uherští hasiči zdolávají oheň v roce 1911. Požár ve Vyškově v květnu 1917 hasilo 33 hasičských sborů po tři dny.

Požár ve Vyškově v květnu 1917 hasilo 33 hasičských sborů po tři dny

9 Zobrazit galerii

Rakousko-uherští hasiči zdolávají oheň v roce 1911. Požár ve Vyškově v květnu 1917 hasilo 33 hasičských sborů po tři dny.

Požár ve Vyškově v květnu 1917 hasilo 33 hasičských sborů po tři dny

9 Zobrazit galerii

Požár polykající celou vesnici, jak se to aktuálně stalo v Mezné u Hřenska, je v českých dějinách 20. a 21. století spíše výjimkou. V roce 1911 oheň zcela zničil Vepříkov na Vysočině, shořelo tam 63 usedlostí, živel nezastavilo ani 25 hasičských sborů. „Ministerstvo vojenství propůjčilo nešťastníkům stany k ubytování,“ informoval tehdy tisk. V roce 1917 oheň zpustošil 67 domů v moravském Vyškově, v dalších letech ale spíše hořely jen jednotlivé domy či objekty.

Průmyslový palác na pražském Výstavišti v roce 2008, hrad Pernštejn v roce 2005 či hotel Olympik v Praze v roce 1995. To je výběr z největších požárů v Česku od sametové revoluce. Hořely jednotlivé objekty, nikoliv celé obce či města, jak tomu bývalo v historii. Až nyní v Mezné v Českém Švýcarsku si plameny vzaly hned několik domů, hasiči však větší část vesnice zachránili.

Naposledy zřejmě vyhořela celá vesnice 31. července 1911 na Vysočině, tedy před 111 lety. Osud si tehdy vybral obec Vepříkov na Vysočině nedaleko Chotěboře. „Celá vesnice lehla popelem. Hrozným neštěstím byla postižena chudá horská obec Vepříkov v okresu chotěbořském, která v pondělí odpoledne lehla popelem. Oheň vznikl v usedlosti pana Doležala a v krátké chvíli stála celá ves v plamenech,“ uvedla bezprostředně po velkém ohni pražská Národní politika.

Sucha připravila žeň živlu

Šíření požáru tehdy pomohla velká sucha, podobně jako nyní v Mezné u Hřenska. „Dlouho trvající sucho připravilo dobrou žeň dravému živlu, jemuž v necelých dvou hodinách padlo 63 usedlostí za oběť. Námaha sborů hasičských, jichž dostavilo se k ohni na 25, zůstala marnou,“ pokračoval v líčení katastrofy oblíbený český deník.

Následkem požáru se z rolníků stali zbídačelí chudáci: „Obyvatelé dleli povětšině na polích, a tak podařilo se jim jen nepatrnou část majetku zachrániti, poněvadž oheň se šířil s ohromnou rychlostí. Mnoho dobytka a drůbeže uhořelo. Tak velkého neštěstí, jakým byla postižena zmíněná obec, není v celém kraji pamětníka. Rolníci upadli do nejkrutější tísně, neboť suchá píce všecka shořela a na novou za letošního sucha není naděje. Pojištění proti ohni taktéž je nepatrné.“

Příčiny požáru v Českém Švýcarsku jsou zatím nejasné, v obci Vepříkov v létě roku 1911 zřejmě oheň způsobily děti, které si hrály se zápalkami.

Vesnice také záhy dostala humanitární pomoc, český místodržitel například okamžitě věnoval sumu, která by se dnes rovnala zhruba stotisícové částce: „Vznik ohně přičítá se dětem se sirkami si pohrávajícím. Místodržitel království Českého kníže František Thun věnoval ihned, jakmile o neštěstí zaslechl, 1 000 korun pohořelým, jichž stav je přímo zoufalým, a přislíbil postarati se, aby říšské ministerstvo vojenství propůjčilo nešťastníkům stany ku prozatímnímu ubytování. Všem lidumilným srdcím naskytuje se přispěti nešťastníkům.“

Hasiči už několik dní bojují s požárem v Českém Švýcarsku.

Satelitní snímky ukazují rozsah požáru v Hřensku.

Hasiči zveřejnili záběry svých bojů s požárem v NP České Švýcarsko.

S ohnivým živlem bojují hasiči ve dne i v noci.

30 Zobrazit galerii

V pondělí se kvůli silnému požáru museli hasiči z Mezné stáhnout. Nyní se do obce vrátili.

V Hřensku nemá podle meteorologů pršet do pátku, první srážky budou snad v noci na sobotu. Podle hasičů likvidace ohně závisí i na počasí.

30 Zobrazit galerii

Každý z Vepříkova je hasič

První zprávy z Vepříkova neuváděly, že by v obci při požáru někdo zahynul. V některých pozdějších vzpomínkách na tragédii se ovšem píše o dvou obětech. Na webových stránkách Vepříkova je celá událost vykreslena následovně: „31. červenec 1911 zůstane trvale zapsán ve vzpomínkách obyvatelů Vepříkova. Ve vsi propukl ničivý požár a z vesnice se během jedné hodiny stalo ohnivé jezero. Oheň si vyžádal dva lidské životy, zahynulo mnoho drůbeže, prasat, koz a psů, i několik kusů hovězího dobytka. Byly zničeny téměř všechny domy, celkem 67 stavení.“

Kronikáři zdůrazňují, že kdyby tehdy v kraji nevládla tropická vedra, požár by neměl tak strašlivé následky. Vepříkov se ještě do vypuknutí první světové války dočkal kompletní obnovy a na tragický požár se tam nezapomnělo dodnes. Snad každý muž z Vepříkova je členem tamního sboru dobrovolných hasičů.

Oběti na uhel

Počasí značně přispělo i k velkému požáru moravského Vyškova 21. května 1917, tentokrát ohni pomohl silný vichr. „Město Vyškov bylo postiženo zhoubným požárem. Oheň, který vznikl vadností komínu na starém domě na náměstí, šířil se, podporován orkánovitou bouří, s velikou rychlostí tak, že v nejkratší době padlo mu za oběť asi 55 domů,“ informoval o požáru týdeník Čech. Nakonec bylo zničeno 67 baráků. A byly ztraceny i lidské životy.

Do oblasti zasažené požárem nesmí mimo záchranářské jednotky nikdo.

Hasiči už toho mají plné zuby. Vítr je časovaná bomba, bojí se místostarosta Hřenska

Požáry

„Z trosek byly vytaženy matka a dvě sestry profesora hudby Hrudníka, jichž mrtvoly jsou nadobro spáleny. Z trosek vytaženy i další oběti: paní Konečná a žebračka Skácelová. Obě jsou na uhel spáleny,“ uvedl týdeník Čech.

O tragédii ve Vyškově psaly prý všechny deníky v Rakousku-Uhersku. V zázemí to byla mimořádná událost, ačkoliv na frontách tehdy probíhající světové války běžně hořely celé vesnice i města.

Ve Vyškově požár nepřežila ani radnice: „Radnice vyhořela do základů. Ohnivzdorná její pokladna propadla se s I. patra do sklepa i s důležitými listinami a penězi.“ Oheň nejprve zdolával místní sbor, už po dvou hodinách od jeho vzniku ale byli na místě i brněnští profesionální hasiči. Celkem se živlem bojovalo 33 hasičských sborů, a to až do 23. května. O střechu nad hlavou přišlo 590 osob.

Dvakrát zničené Horní Paseky

Zajímavé je, že ve stejný den (21. května 1917) vyhořela i vesnice Horní Paseky u západočeské Aše, tehdy se jmenovala Oberreuth. „Vesnice Oberreuth u Aše lehla popelem. Vyhořelo více než 30 selských statků. Pouze čtyři dvory zůstaly ušetřeny. Oberreuth měl 340 obyvatel,“ uvedl týdeník Čech.

Horní Paseky sice byly po velkém ohni znova obnoveny, jenže po roce 1945 se dočkaly dalšího zničení. Podruhé v jediném století! Po odsunu Němců se vesnice ocitla v zakázaném hraničním pásmu, většina domů byla zbořena a jedinými obyvateli obce se stala rota armádních pohraničníků. V panelových domech po vojácích dnes žije asi padesátka civilistů.

Tři osoby strašlivě spáleny

Čím hlouběji do minulosti, tím více požárů měst a obcí. Závěrem jeden příklad z 19. století, který jsme našli v Plzeňských novinách z 20. června 1868.

Tehdejší zpravodaj novin líčí zkázu obce Dřevec u Kralovic: „Z Kralovic dne 16. června. Minulou neděli po 2. hod. s poledne vypukl oheň ve Dřevci, jenž podporován jsa větrem a vedrem rychlostí blesku se rozšířil a dříve, než se dostavily stříkačky vůkolní, 12 selských usedlostí uchvátil. Škoda tímto požárem způsobená je náramná; mnohé rodiny nezachránily nic než jen život. Tři osoby jsou v obličeji strašlivě popáleny. Kromě zásob obilních a slámy shořelo sem tam i něco peněz a dobytka. Jen dva z pohořelých jsou, a to velmi nízko, pojištěni, že za tuto pomoc ani střechu nezřídí. Bylo by k přání, aby těmto nešťastníkům se rychlá a vydatná pomoc dostala.“

Tagy:

historie požár hasiči jezero oheň dům Rakousko-Uhersko dobytek Vyškov Česko Sametová revoluce Hřensko Národní park České Švýcarsko Palais de l'Industrie Vepříkov Ministerstvo vojenství