Jak vycvičit páníčka: 4 znamení, podle kterých poznáte kvalitního cvičitele

Když nastanou problémy se psem a člověk není fundovaný kynolog, zažívá hroznou bezmoc. Většina zodpovědných majitelů se ale rozhodne zamakat a neodkládat psa do útulku. Logicky tak začne hledat pomoc u lidí, kteří mají větší zkušenosti se psy a vloží do jejich práce svou důvěru. Ale stejně jako v každém oboru se i tady objevují lidé, kteří mají od odborníků daleko… Jak poznat, že jste zvolili správně?

1. Působí vyrovnaně

Ať už jste ezotericky založení, nebo ne, můžete počítat s tímto –⁠ žádný znalec psů neodkýve, že psi nevnímají naše rozpoložení. Naši miláčkové možná neumějí uplést svetr nebo mluvit, ale rozhodně jsou skvělými radary na lidské emoce. Vezměte si z nich příklad a na chvíli vnímejte cvičitele bez zaslepení tím, že je to vaše životní záchrana. Máte z něj dobrý pocit? Opravdu se líbí i vašemu psovi? Cítíte z něj klid a vyrovnanost? Pokud ne, je to první varovná vlaštovka.

2. Mluví za něj jeho práce

Napovídat někomu lži je ten nejmenší problém a načteno může mít díky internetu kdokoliv gramotný cokoliv. Zajímejte se proto i o to, jak jsou na tom jeho psi –⁠ a ne jen po psychické stránce. Pokud je pes sice perfektně vycvičený, ale chlupy na zadku má slepené výkaly, je pohublý a/nebo má kožní problémy, berte nohy na ramena. Pokud má sám nevyrovnaného vycukaného psa, taky to není v pořádku, pokud samozřejmě nejde o zvíře zachráněné z nevhodných podmínek, na kterém stále pracuje a podobně.

Buďte obezřetní i k tomu, jak má uspořádaný život. Cítíte z něj alkohol? Vidíte, že nemá dlouhodobě vyřešené bydlení? Obklopuje se podezřelými lidmi? To všechno mohou být náznaky problémů. Ale samozřejmě taky netvrdíme, že výjimka nepotvrzuje pravidlo… Pokud vám se psem jako jediný dokázal pomoct bezdomovec alkoholik z komunity narkomanů, všechna čest.

Na druhou stranu zkuste taky respektovat, že lidé, kteří žijí zvířaty, žijí opravdu zvířaty, takže ven se psy nechodí na módní přehlídku a je pro ně primární, aby bylo postaráno o psy. Sebe často staví až na druhé místo.

3. Komunikuje

Ten, kdo se věnuje kynologii, vezme vašeho nevycválaného agresora a do dvou minut ho zpacifikuje. Všechno najednou šlape. Páníčkové to považují za zázrak a svitne jim naděje, že to s tím jejich pakem opravdu nakonec půjde. Jenomže jakmile vám trenér předá vodítko, všechno bude při starém. Podstatné taky proto je, jak s vámi cvičitel zvládne komunikovat a vysvětlit vám, co máte dělat a co je potřeba změnit.

Většinou totiž, co si budeme, za všechno mohou lidé. Nechají si psa přerůst přes hlavu nebo nemají dostatečnou autoritu a najednou je život se zvířetem jedno velké utrpení. Proto se koneckonců jmenuje tento seriál Jak vycvičit páníčka. Trenér musí vychovávat v první řadě vás. Se psy to tak složité nebývá...

4. Nevzdává se

Někteří „odborníci na slovo vzatí“ si vezmou psa na převýchovu a pak jsou schopní ho vrátit s tvrzením, že bude nejlepší ho utratit. Ale tudy cesta nevede. V první řadě, s většinou zvířat je možné pracovat, jen se potřebují dostat do dobrých rukou. A vzhledem k tomu, že je zkažený pes v drtivé většině chyba lidí, měl by i po velkém průšvihu dostat další šanci. Připravit zvíře o život není řešení.

Tagy: