Když tělo reaguje, jako by šlo o život. Odborníci radí, co dělat při panické atace
Objevuje se zčistajasna – doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost. Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který se objevuje bez jasné příčiny.
„Panická ataka je forma úzkostné poruchy, při které tělo reaguje tak, jako by čelilo akutnímu ohrožení, přestože žádné skutečné nebezpečí nehrozí. Spouští se stresová reakce, která připravuje tělo na přežití. Jenže místo reálného ohrožení člověk třeba sedí v tramvaji, na pracovní poradě nebo leží v posteli,“ líčila doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.
Naprostá ztráta kontroly
Příznaky panické ataky jsou různorodé: srdce buší, dýchání se zrychluje, dlaně se potí, svaly se napínají a tělo se může začít třást. Někdo může cítit brnění v rukou, tlak na hrudi nebo závratě.
ČTĚTE TAKÉ: Když se z letního tábora vrátí „jiné dítě“. Jak potomkům pomoci zpracovat nepříjemné zážitky?
Mimo jiné se může dostavit také pocit na omdlení, dušení nebo ztráty kontaktu s realitou. Následně mozek zaplavují katastrofické myšlenky: „mám infarkt“, „zešílím“ či „umřu“.
Přestože jde o intenzivní a děsivý stav, panická ataka není smrtelná a obvykle trvá jen několik minut. Člověk ji však prožívá jako naprostou ztrátu kontroly nad svým tělem i myslí. Po odeznění může cítit silné vyčerpání, ostych a často i strach, že se bude situace znovu opakovat.
Čtěte také
Někteří panickou ataku zažijí pouze jednou v životě, jiní se s ní potýkají opakovaně. Jedním z největších úskalí panických atak je jejich nepředvídatelnost. Mnozí začnou žít ve strachu z další ataky, proto se vyhýbají situacím, kde se u nich objevila poprvé, a omezují svůj běžný život.
Panická ataka může postihnout kohokoli a často přichází bez varování. Někdy je spojena s dlouhodobým stresem nebo náročným životním obdobím, jindy se objeví ve chvílích klidu. Mezi rizikové faktory patří výskyt úzkostných poruch v rodině, chronický stres, traumata, poruchy spánku, nadměrná konzumace kofeinu nebo alkoholu a změny v mozkových chemických procesech.
Co dělat při panické atace?
Ať už panický záchvat postihne vás nebo někoho ve vašem okolí, je vhodné dodržet pár základních pravidel:
- Posaďte se. Nejlépe na zem, abyste předešli pádu.
- Všímejte si, co se děje s vaším tělem, a pojmenujte to. „Buší mi srdce“, „motá se mi hlava“, „mám pocit, že nemůžu dýchat“.
- Připomeňte si, že to, co prožíváte, za chvíli odezní. Nejste v ohrožení života.
- Zaměřte se na svůj dech. Dýchejte zhluboka, můžete zkusit na pár vteřin dech zadržet.
- Převeďte svou pozornost, například pojmenováváním věcí kolem sebe. Pojmenujte pět věcí, které vidíte, čtyři, které cítíte, tři, které slyšíte, dvě, které čicháte, a jednu, kterou vnímáte chutí.
- Nebojte se říct si o pomoc. Zavolejte blízkému, využijte krizové linky nebo aplikaci Nepanikař.
Co při atace rozhodně nedělat?
Pokud panickou ataku zažívá někdo ve vašem okolí, vyvarujte se následujícího chování:
Čtěte také
- Nesnižujte závažnost situace. Nepoužívejte věty jako „to nic není“, „vždyť se není čeho bát“.
- Nenuťte člověka se „uklidnit“ nebo „nepanikařit“. Nesuďte.
- Nenechávejte ho o samotě. Buďte nablízku, podpořte ho klidným hlasem a jednoduchými větami typu „jsem tady s tebou“, „to přejde, dejme tomu čas“, „neboj, společně to zvládneme“.
Není ostuda říci si o pomoc
Panické ataky mohou potkat každého, a to bez ohledu na věk, povolání nebo socioekonomický status. Mnoho lidí se za ně však stydí nebo je tají. Když o nich ale začnou mluvit, často zjistí, že v tom nejsou sami.
Čtěte také
„Pokud panické ataky narušují vaše každodenní fungování, opakují se nebo vás výrazně omezují, neváhejte a obraťte se na odborníka, psychologa nebo psychiatra. Pomoc existuje a funguje. Panická ataka není projevem slabosti a selhání. Mluvit o duševních problémech by nemělo být tabu,“ dodala Šédová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladá generace je unavenější než čtyřicátníci, na vině je stres. Experti popsali, kde se bere
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
