Jak vycvičit páníčka: Bez přivolání se psy ven nelez. Jak správně na to?

Nejdřív vás ale ještě trochu vyděsíme. Jakmile nemáte psa pod kontrolou, může se stát cokoliv. Když se popere s jiným psem, je to velký průšvih. Ale pokud jste mimo město, ohrožujete i další zástupce zvířecí říše. Připomeňme si případ, kdy volně pobíhající pes v Krkonoších uštval jelena, který pak spadl z opěrné zdi přímo na silnici. O tom jsme vám psali v jednom z našich starších článků.

Říkáte si, že takhle kousek za Prahou (za Brnem, za Jihlavou…) se to stát nemůže? Nemusí jít o jelena. Může jít i o lišku, mládě srnky nebo daňka. Opravdu si vezmete na svědomí život mizejících druhů české přírody ve jménu své neschopnosti naučit svého psa přivolání?

Věříme, že odpověď zní ne, protože milujete zvířata stejně jako my. Pojďme si tedy vysvětlit, jak přivolání funguje a jaká jsou jeho úskalí.

Respektujte reflexní oblouk

Reflexní oblouk je doba, kterou trvá psovi si uvědomit, co má dělat potom, co mu dáte povel. Věřte, nebo ne, je to proces. A kynologové ho dělí rovnou na čtyři části. Nejdřív je nějaký podnět, v tomto případě povel, který psovi dáte. Následuje to, že vás pes “zavnímá” - ať už sluchem nebo zrakem, což je takzvaný receptor. Pak přichází reakce psovy centrální nervové soustavy. Když to zjednodušíme, můžeme říct, že se pes rozmýšlí, jestli na náš povel zareaguje ignorací nebo uzná za vhodné nás poslechnout. A konečně efektor - mozek pošle informaci svalům a ty udělají, co pes chce.

A teď proč to potřebujete vědět - v tomto časovém úseku trvajícím cca 0,5 až 3 sekundy máte prostor psa pochválit, nebo ho přimět, aby dělal co chcete, tedy ho přerušit v tom, co dělá špatně. Pokud to uděláte později, pes si vaše počínání s povelem nespojí.

Ideální je samozřejmě učit psa přivolání od štěněte. Ale nikdy není pozdě a každopádně byste měli zařadit “ke mně” mezi prioritní povely. Ať už jde o štěně nebo pejska z útulku, připněte ho za tlustší obojek na delší vodítko (kšíry ani stahováky nebrat!), úplně stačí přepínací. Vyberte si na začátek klidné místo, kde vás nikdo nebude rušit. Klidně začněte doma. Psa připněte a zůstaňte stát na místě, klidně si přidřepněte. Pokud jde o štěně, ze začátku budete mít jeho pozornost a bude vás otravovat. Nevšímejte si ho a počkejte, až ho zaujme zase něco jiného.

Pak vyslovte povel "ke mně" a hned na to lehce dvakrát cukněte vodítkem k sobě. Pozor, nesmí to být tah, ale vážně dvě cuknutí. Je jasné, že na tříměsíční štěně vynaložíte jinou sílu cuknutí, než na tříletého ovčáka z útulku. Pes vám začne věnovat pozornost, proto mu ukažte pamlsek nebo hračku. Motivační pomůcky jsou ze začátku nezbytné. Ale pochvala stejně tak, abyste se bez pamlsku v ruce neocitli v budoucnu v úzkých.

Závěr je taky důležitý!

Nakročil si k vám nebo k vám rovnou jde? Začněte ho výš položeným hlasem chválit a opakujte u toho povel. To znamená: “Výborně! Tak je ke mně, to je pašák! To je ke mně, šikovný jsi!” Pokud pes zůstal stát na místě, cukněte znovu a začněte couvat. Nic jiného, než se k vám přibližovat, mu nezbyde, takže ho začněte přehnaně chválit, dokud k vám nedojde. A pamatujte, že pes by měl mít z cvičení především radost!

Důležité je povel i ukončit. Protože je sice hezké, když psa naučíte, aby k vám přiběhl, ale je vám to k ničemu, když se před vámi otočí na patě a poběží zase pryč. Zkuste pak proto psovi dávat i povel sedni. Pokud chcete být "jó kynologové", učte psa předsedat, ale jestli nemáte v plánu získat papír na to, že zvládnete základní povely, nemusíte na to spěchat. Pokud jde o malé štěňátko nebo psa, který není vůbec zvyklý věnovat člověku pozornost, nechte ho sedět opravdu jen chviličku, hned pak ho odměňte a řekněte VOLNO. To je podstatné.

Každý povel by měl být totiž ukončený, jinak pes nebude mít jasno v tom, kdy může zase odejít nebo kdy potřebujete, aby počkal, až mu budete moct připnout vodítko. Spousta páníčků má pocit, že jim pes čte myšlenky a pak na něj křičí, když nedělá, co chtějí. Nebuďte stejní.

Ještě nemáte ani zdaleka vyhráno

Když tohle psa naučíte, ještě nemáte vyhráno. Přesuňte se do většího prostoru a psa připněte na stopovačku. Pak postupně zvětšujte vzdálenost, ze které ho přivoláváte. To je taky velmi důležité - existuje totiž hranice, kdy jste od psa už moc daleko, a on na vaše přivolání nezareaguje. Vy se musíte naučit, jak daleko to je, abyste nenechali psa do této vzdálenosti odejít. Ideálně to nacvičujte někde v přírodě, kde se může v keři mihnout třeba kočka. Naučte se vypozorovat, jak to vypadá, když váš pes začne větřit a ztrácíte jeho pozornost. Pokud totiž začne větřit a ještě k tomu bude příliš daleko, máte problém. Psa proto musíte na procházce neustále pozorovat, abyste věděli, kdy je za hranicí schopnosti reagovat na vaše přivolání.

Jakmile potrénujete přivolání z větší dálky, přijde maturita - naučit psa přivolání mezi jinými lidmi, psy a dalšími vzruchy. Tady budete mít pocit, že váš pes zapomněl všechno, co jste s ním dělali. Ale nezapomněl. Jen jste pro něj teď na vedlejší koleji, protože je především zvědavá šelma. Dokonce mohou přestat fungovat i pamlsky a vy budete muset najít lepší motivaci, například v podobě hračky. Ale věřte, že každý pes je tvárný a všichni jsme začínali s nevycválaným teletem na konci vodítka. A říkali si, že není možné, aby nás poslechl. Ale opravdu je.

Netrapte psa přivoláváním hodinu. Dejte tomu 10-20 minut ráno a odpoledne. U štěňátek trénujte spíš průběžně. A ještě zásadní rada: Buďte kreativní a snažte se porozumět osobnosti vašeho psa - přeci jen ho znáte nejlépe ze všech.

Garantujeme absolutní pocit blaha, až se vám poprvé podaří odvolat psa, který se chystal odběhnout za jiným psem nebo členem rodiny. Nezapomeňte, že trénováním jakéhokoliv povelu budujete především pouto mezi vámi a psem. A takto investovaný čas se vám vrátí stokrát