Říká se tomu černé zlato, je to nejlepší prostředek pro zúrodnění půdy na zahrádce

Kompost je nazýván černým zlatem právě pro svoje vynikající vlastnosti, kterými se může pyšnit. Obsahuje totiž velké množství živin, mikroorganismů a hrubších složek, které zásadně vylepšují vlastnosti půdy na zahradě. Je základem pro pěstování náročných zelenin ve skleníku i na zahradě, kde pomůže zvýšit úrodu i u dalších druhů. Prosítovaný kompost se pak používá například pro zakládání trávníků jako svrchní vrstva, do které trávník bude zakořeňovat, nebo pro truhlíky s balkonovými rostlinami, kterým půda bohatá na živiny velice svědčí.

Před zakládáním kompostu vždy důkladně zvažte místo, kde bude stát. Mnohem lepší je lokalizovat jej někam do rohu zahrady, například pod strom, kde na tlející materiál nebude svítit slunce, což by výrazně zpomalilo probíhající proces přeměny materiálu. Kromě sofistikovaného řešení v podobě průmyslově vyrobených kompostérů lze kompost vytvořit volně na zemi bez bočních opor, ale počítejte s tím, že na takové řešení bude potřeba mnohem více místa. Kompostér vyrobený například z palet a uvnitř pobitý netkanou textilií je řešení vhodné, protože taková varianta, zvláště v případě palet natřených lazurou, vypadá poměrně stylově. Je však zapotřebí nátěry nechat řádně zaschnout, aby nedocházelo k uvolňování stopových množství nátěrů do půdy. Zespoda se musí kompost přímo dotýkat země, aby se nastartovaly pochody v něm. Důležité je to z hlediska drobných organismů jako žížal či jiných tvorečků přeměňujících rostlinný odpad ve výživnou složku, která je použitelná v celé zahradě.

S budováním kompostu začněte nejlépe od konce léta, kdy se začne hromadit v zahradě větší množství organického materiálu, který pro kompost slouží jako jeho základní kámen. Zelený materiál většího objemu je nejlepší důkladně nadrtit, a to buď výkonnou sekačkou, nebo mulčovačem. Výsledkem je to, že například šlahouny od okurek jsou dokonale najemno nadrcené a v kompostu se rychle rozloží.

Také sem patří nadrobno posekaná tráva, listí ze zdravých stromů, škrabky ze silnic, zbytky z truhlíků po letní sezoně, chlévský hnůj a další organický odpad. Použít lze i naštěpované větve, ty působí jako provzdušňující prvek. Kompost dokonce rozloží i novinový papír. Na kompost nepatří plevele, protože se velmi rychle šíří, ale je možné jej kompostovat odděleně a takto vzniklý kompost používeat například při hrubších terénních úpravách na zahradě. Kompost je nutné alespoň dvakrát do roka přehazovat, proto je nutné mít vedle sebe alespoň dva prostory. Do jednoho sila vkládejte materiál a prohazujte hlínou, v druhém mějte již částečně rozložený kompost a ve třetí sekci, tam je vhodné mít prostor pro odebírání hotové hmoty. Hotový kompost máte k dispozici přibližně jeden rok od jeho založení.

Využitelnost kompostu je celoroční. Na jaře jej lehce zapravíte do půdy, čímž ji obohatíte o živiny a rostliny budou po vysazení a výsevech rychleji růst a dobře prospívat, během léta s ním je možno pak přihnojovat například rostoucí celer nebo ve skleníku, kde je zapotřebí jej velmi zlehka zapravit, ale dejte pozor na poškození kořenů. Během podzimu se běžně ve větším množství, spolu s organickým hnojením, zarývá do půdy. Využití nalezne také jako předzimní, poslední přihnojení trávníku nebo jako protiúrazová ochrana kořenového balu některých rostlin.