Nejčastější škůdci a choroby rostlin v zahradě

A rovnou v rámci škůdců začněme mšicemi, které se vyskytují prakticky na každé zahradě. Patří k savým škůdcům, kteří vysávají rostlinné šťávy. Většinou se tomu tak děje na mladých výhonech, které vykazují často silné napadení. Prvotním poznávacím znakem jsou zkroucené listy a přítomnost mravenců, kteří se živí medovicí, kterou mšice produkují.

Jak správně pečovat o plodovou zeleninu na záhonech i v nádobách

Hobby

Už se těšíte na letošní úrodu? Jaro je teprve v rozpuku a mnozí z nás už netrpělivě čekají, až budou moci vysadit koupené nebo vlastnoručně předpěstované plodiny na zahradu či do skleníku. Ti, kteří zahradu nemají, mohou pro pěstování využít balkon nebo terasu a umístit rostliny do nádob vhodných pro pěstování zeleniny. Poradíme vám, jaké nádoby zvolit a jak o rostliny pečovat po jejich přesazení.

Najdete je na paprikách ve skleníku, venku pak často na třešních, višních, jabloních nebo třapatkách. Mšice se velmi rychle množí, a proto je nutné zasáhnout při sebemenším napadení. Zabírá na ně odvar z tabáku nebo směs rostlinného oleje, kypřicího prášku, vody a tekutého mýdla. Mravence potlačíte nejrychleji tak, že místo, kde se vyskytují, začnete zalévat a oni se odstěhují pryč. Podobným způsobem lze zatočit i se sviluškami, které vypadají jako malí pavoučci a řádí hlavně ve skleníku, kde napadají především okurky hadovky. Těm pak začnou žloutnout listy a mezi nimi se nacházejí velmi drobné pavučinky. Při silném napadení pak napadené rostliny hynou. Sviluška napadá také pokojové rostliny především v zimním období, kdy panelákové byty trápí suchý vzduch a tak vzniká pro tohoto škůdce ideální prostředí.

Mezi největší škůdce v zahradě patří rozhodně slimáci. Jejich noční nájezdy na zeleninovou i okrasnou zahrádku končí často zklamáním ze zničené sadby nebo klíčících rostlin, které ještě minulý den vypadaly čile k světu.

Máte na zahradě škůdce? Pak jste si je tam pozvali sami, říká entomolog

Prima Mazlíček

Pařez po nemocném stromu, kout zahrady s křovinami a kopřivami, kompost, jezírko s pozvolnými břehy a vzrostlá tráva s květinovými záhony – nějak takto by se dal popsat ráj pro hmyz, který může na své zahradě vytvořit každý. Ale proč bychom ho tam vlastně měli chtít?

Proti slimákům pomáhá série účinných opatření, které spočívají především v pravidelném sečení kolem zahrádky, pokládání překážek z kávové sedliny a pilin a také použití pastí v podobě sklenice piva, zanořené do země. Bezpečné jsou také ekologické peletky s fosforečnanem železitým, který je neškodný vůči ostatním organismům v zahradě. Jeho výhodou je také to, že jej nerozpouští déšť. Klasické limacidní přípravky na chemické bázi nepoužívejte, protože mohou otrávit například ježky, kteří se v zahradách běžně vyskytují a slimáci patří k jejich potravě. K nejvážnějším chorobám patří moniliová spála, která napadá ovocné stromy, hlavně třešně a višně, kdy mladé výhony začnou zasychat. Důležité je odstranit napadené výhony a hlavně před začátkem kvetení stromy postříkat, a to nejlépe za soumraku, kdy nelétají včely a jiný hmyz.

Na zahradě často bojujete s plísní bramborovou. Ta napadá hlavně vegetaci brambor a rajčat, které nikdy nepěstujte vedle sebe. U rajčat ve skleníku je nutné taktéž pravidelné větrání. Podobně se chovejte i u okurek, které plísně také napadají. Nabízí se mnoho osvědčených přípravků, které se aplikují ještě před nasazením plodů, důležité je ale opravdu dbát na prevenci, protože problémy takového rázu potom není nutné řešit. Napadené výhony rostlin nikdy neukládejte do kompostu, je zapotřebí je co nejdříve spálit, aby nedocházelo k šíření spor.