Města a obce v České republice vykazují rekordní přebytky v městských rozpočtech, což je v kontrastu s rostoucím státním deficitem. V polovině roku 2023 přesáhly přebytky samospráv 8,2 miliardy korun, což vyvolalo diskusi o tom, jak tyto prostředky zhodnotit pro budoucí rozvoj. Město Brno se rozhodlo investovat do velkých strategických projektů, které změní nejen tvář města, ale také jeho infrastrukturu, kulturní nabídku a energetickou soběstačnost. V rozhovoru pro Interview PLUS primátorka města Markéta Vaňková popsala plány, včetně výstavby Janáčkova kulturního centra a multifunkční haly Arena Brno.
Podle primátorky Vaňkové je pro Brno zásadní, aby městský rozpočet vždy zahrnoval významný podíl investic. „Nechceme, aby peníze, které máme, šly jen na běžné výdaje. Soustředíme se na projekty, které město posunou dopředu,“ uvedla Vaňková. Ačkoli město splácí starší úvěry, plánuje zvýšení úvěrového rámce, aby mohlo pokračovat v plánovaných investicích, včetně čerpání prostředků z externích zdrojů.
Jedním z hlavních projektů, na kterém Brno pracuje, je Janáčkovo kulturní centrum, jehož výstavba by měla začít v nejbližších dnech. „Brno potřebuje moderní koncertní sál pro Filharmonii Brno, která nyní působí v nedostatečných prostorách Besedního domu,“ vysvětluje Vaňková v pořadu Interview PLUS. Filharmonie nemá v současných podmínkách možnost plnohodnotně uvádět velká symfonická díla, což se změní po dokončení nového centra.
Projekt Janáčkova kulturního centra, který bude stát 2,3 miliardy korun, je financován z několika zdrojů. Stát přispěje částkou 600 milionů korun, Jihomoravský kraj přidá 100 milionů a městská společnost Brněnské komunikace investuje 300 milionů. Zbytek financí, více než miliardu korun, zajistí město Brno. „Podařilo se nám získat financování odpovídající našim předpokladům, což pro mě bylo velkým úspěchem,“ dodává primátorka.
Plánovaná multifunkční hala Arena Brno
Dalším velkým projektem, do kterého Brno investuje, je výstavba multifunkční haly Arena Brno. Tento projekt je ještě větší než Janáčkovo centrum a bude sloužit jak pro sportovní, tak kulturní události. „Bude zde možné provozovat až 30 druhů aktivit z oblasti jak sportů na mezinárodní úrovni, tak i velké koncerty, na které v Brně zatím nemáme odpovídající prostory,“ uvádí Vaňková. Město si od tohoto projektu slibuje větší atraktivitu pro významné sportovní a kulturní události, které přitáhnou pozornost domácích i zahraničních návštěvníků.
Na výstavbu haly, která začala v září 2023, má Brno ve svém rozpočtu na letošní rok připravený úvěr ve výši 1,1 miliardy korun. I přes tyto náročné investice Brno ujišťuje, že ostatní rozvojové projekty nebudou touto výstavbou negativně ovlivněny. „Pokračujeme v modernizaci dopravní infrastruktury, zejména na velkém městském okruhu, kde doplácíme stovky milionů na doprovodné projekty, jako jsou chodníky, cyklostezky a výsadba zeleně,“ zdůrazňuje Vaňková.
Energetická soběstačnost díky horkovodu z Dukovan
Jedním z nejdůležitějších projektů, který Brno připravuje, je výstavba horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Tento projekt má pro město zásadní význam, protože zajistí energetickou nezávislost Brna na plynu. „V současnosti jsme závislí z 80 % na plynu pro vytápění, což nás činí zranitelnými vůči cenovým výkyvům a geopolitickým rizikům. Přivedení tepla z Dukovan nám tuto závislost zcela eliminuje,“ vysvětluje Vaňková.
Celkové náklady na projekt jsou odhadovány na 18–19 miliard korun, ale primátorka zdůrazňuje, že tato investice nebude financována přímo z rozpočtu města Brna. Projekt bude pokryt prostřednictvím městské společnosti Teplárny Brno a dalších externích zdrojů, včetně dotací z evropských fondů. Horkovod bude zásobovat teplem až 110 000 domácností, což výrazně přispěje k energetické stabilitě a ekologičnosti města.
Ekologické aspekty projektu
Přivedení tepla z Dukovan má i významný ekologický rozměr. „Jedná se o bezemisní teplo, které je podporováno nejen českou vládou, ale i Evropskou unií. Zlepšení ekologických podmínek v Brně je pro nás klíčové,“ uvedla Vaňková. Zároveň se rozšíří počet domácností, které budou moci využívat ekologické teplo, díky rozšíření vnitřního brněnského rozvodu tepla o dalších 20 kilometrů.