Známe jedenáct bodů důchodové reformy. Penze se sníží všem zřejmě už za tři roky
Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
Důchodová reforma je hotová a vláda Petra Fialy ji plánuje ve čtvrtek 11. května představit veřejnosti. Podle informací CNN Prima NEWS má mít nejméně 11 bodů, které v principu vedou k tomu, aby se všem od roku 2026 plošně snížil důchod, odchody do penzí se maximálně posunuly a zvýšila se motivace lidí mít vlastní spoření. Pojďte si s námi projít konkrétní plány. Jednotlivé detaily budou teprve zveřejněny, výsledný návrh se proto může mírně lišit.
„Filozofie reformy je hotová a dokreslená do uchopitelných textů, které cílí na jednotlivé skupiny obyvatel, třeba i třicátníky. Máme připravenou strategii komunikace, hotové kreativní vizuály a televizní spot, rozpočet na kampaň a vysvětlovací kampaň,“ řekla pro CNN Prima NEWS tisková mluvčí resortu práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Konkrétní opatření komentovat nechtěla, ale CNN Prima NEWS se podařilo zjistit, že se skládá z 11 bodů. O některých z nich už dříve mluvil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, o jiných se dosud pouze spekulovalo.
1. Zkrácení pojistné doby na 25 let v případě odchodu do řádného důchodu
Toto opatření míří například na cizince, kteří v Česku začnou pracovat třeba až ve 40 letech. Ve chvíli, kdy budou mít odpracováno 25 let, a tedy 25 let budou platit sociální pojištění a zároveň dosáhnou důchodového věku, budou mít nárok na důchod. Stále ale bude platit, že čím méně odpracovaných let, tím nižší důchod bude.
2. Snížení růstu valorizace
Důchody se dnes valorizují v prvním kroku o inflaci a ve druhém o polovinu růstu reálných mezd. Pokud by inflace dosahovala, dejme tomu, deseti procent a reálné mzdy by přitom rostly o pět procent, musí se důchody zvýšit o 12,5 procenta. A právě valorizaci o polovinu růstu reálných mezd chce vláda zbrzdit. Nově se tak důchody zvýší pouze o třetinu jejich růstu.
S tím souvisí i takzvaný příspěvek na náklady, který by měl kompenzovat mimořádnou valorizaci, a situace, která nastala například letos, by už se tak neměla opakovat.
3. Omezení předčasných důchodů
Dnes pro předčasný důchod platí dvě základní podmínky:
- Musíte platit sociální pojištění nejméně 35 let.
- Odejít do něj můžete maximálně o pět let dříve, než dosáhnete svého důchodového věku, ne ale dříve než v 60 letech.
Platba sociálního pojištění se nově prodlouží na 40 let a odchod do předčasného důchodu bude možný pouze o tři roky dříve, nikoliv o pět.
4. Fiktivní vyměřovací základ
Podle informací CNN Prima NEWS dojde k jeho zavedení. Fiktivní vyměřovací základ ve zkratce znamená, že v době, kdy je rodič na mateřské nebo rodičovské – tedy v tzv. vyloučené době a nepracuje – bude se mu započítávat vyšší odvedená hodnota na sociálním pojištění. Započítává se totiž nikoliv individuální průměrná mzda, ale průměrná mzda za ekonomiku, je-li vyšší. Takže je to vlastně bonus.
V souvislosti s tím ale část vládních stran navrhuje zrušit tzv. výchovné, které platí od letošního roku a znamená 500 korun navíc pro jednoho z rodičů za každé vychované dítě. V minulém volebním období to prosadili lidovci a nyní jsou to právě oni, kdo zrušení nechtějí. Podle části koalice jde o dvě opatření zvýhodňující totéž.
5. Společný vyměřovací základ manželů
Ke sdílení vyměřovacích základů by se manželé rozhodli dobrovolně s tím, že to mohou kdykoliv zrušit. Jednoduše to bude znamenat, že se jim sečtou vyměřovací základy a důchod pak budou mít stejně vysoký.
Vyměřovací základ je částka používaná na výpočet záloh pro zdravotní a sociální pojištění. U zaměstnanců se jedná o úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Vyměřovací základ zaměstnance bývá zpravidla stejný jako jeho hrubá mzda.
V případě rozvodu by se dělení muselo řešit v rozvodovém řízení. Zároveň by mělo být možné sdílení kdykoliv zrušit, pokud o to jeden z nich požádá. Jde o čistě dobrovolnou změnu se snahou podpořit rodinnou solidaritu.
6. Posun věku odchodu do důchodu
V kolika letech přesně půjdou do důchodu současní třicátníci nebo čtyřicátníci, se zřejmě nedozvíme. Jasné je, že ministerstvo změní přepočet a každý rok se bude vyhodnocovat, jak se věk odchodu do důchodu posune.
„Každý by se ve věku 50 let měl dozvědět, kdy půjde do důchodu a jak to pro jeho ročník vychází. Nebude se to vyhodnocovat jednou za pět let, ale každý rok,“ sdělil CNN Prima NEWS zdroj z jednání důchodové komise.
Délka průměrného důchodu bude stanovena na 21,5 roku a odchod do něj se posune každý rok podle průměrné délky dožití. S ohledem na demografický vývoj je ale zřejmé, že se pro současné třicátníky vyšplhá ke zmiňovaným 67 nebo 68 letům.
7. Snížení nově přiznaných důchodů
Jde zřejmě o nejzásadnější, ale také nejsložitější změnu, kterou bude muset ministerstvo veřejnosti pečlivě vysvětlit.
Podle informací CNN Prima NEWS totiž dojde ke změně propočtu u jednotlivých pásem mezi tzv. redukčními hranicemi, což ve výsledku nebude znamenat nic jiného než o stovky až tisíce korun nižší důchod.
„Reálně jde o to, že se seniorům s postupným náběhem sníží penze o stokoruny. Základní procentní výměra důchodů, která se počítá od průměrné mzdy, se nezmění a zůstane na 10 procentech. Změna nastane u zásluhové složky, která vychází z toho, že se nyní do 44 procent průměrné mzdy osobní vyměřovací základ započítává plně. Nově by se asi nezapočítával plně, a tím by došlo i ke snížení koeficientu pro další redukční hranice,“ uvedl zdroj z jednání.
Ke změně by podle CNN Prima NEWS mělo dojít už od roku 2026. Jak přesně bude výpočet vypadat, zveřejní až ministerstvo. Už nyní je ale jasné, že se sice reálné důchody seniorů včetně těch nově přiznaných budou zvyšovat, ale sníží se startovací částka a růst penzí zpomalí.
8. Snížení náhradového poměru
Tím, že dojde k úpravám mezi redukčními hranicemi, sníží se tzv. náhradový poměr neboli poměr mezi průměrnou hrubou mzdou a výší důchodu, který se dnes šplhá až k 50 procentům.
„Padesátníkům a mladším se trochu sníží, ale není to nic drastického. Klesne na zhruba 35 procent a průměrný důchod se sníží třeba o dva tisíce korun. Záměr je takový, že zbytek by si lidé měli ideálně vykompenzovat třetím pilířem,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj z jednání.
První pilíř důchodového systému
V rámci důchodového systému dnes existují dva pilíře – první a třetí. Do prvního přispíváme všichni povinně na základě odvodu sociálních pojištění. Zaměstnanci na něm odvádějí 6,5 procenta ze svého měsíčního platu, tato suma se odečítá z hrubé mzdy. Sociální (a zdravotní) pojištění za ně pak společně s daní z příjmů odvádí i jejich zaměstnavatel, a to ve výši 25 procent.
U OSVČ se výše sociálního pojištění určuje na základě jejich příjmů a výdajů, k platbě pojistného u nich dochází formou měsíčních záloh. Jejich minimální výše v roce 2023 činí 2 944 korun, v případě vedlejší činnosti 1 178 korun.
Vláda potřebuje docílit toho, aby v roce 2050, kdy se očekává nejhorší poměr počtu seniorů a pracujících, už byly penze snížené i pro ty, kteří v důchodu budou. Cílem je, aby se k roku 2050 uspořily tři procenta HDP, což je v přepočtu na současný stav ekonomiky zhruba 210 miliard korun. Maximální deficit důchodového účtu chce vláda držet maximálně na 140 miliardách korun.
9. Odpuštění odvodů u pracujících seniorů
Pracující senioři nebudou muset platit sociální pojištění. Zároveň si o tuto částku ale nebudou moct zvyšovat důchod.
10. Zvýšení odvodů u OSVČ
Poslední bod v rámci prvního pilíře se týká zvýšení záloh pro podnikatele. Vláda je dlouhodobě připravena k tomuto kroku sáhnout, zatím ale nikdo neřekl, o kolik přesně by vzrostly. V původním návrhu MPSV je navýšení o 600 korun měsíčně. Je ale možné, že to bude ještě více.
11. Změny u příspěvku na penzijní spoření
Změna u příspěvku na penzijní spoření je jediná, která se týká takzvaného třetího pilíře, tedy toho, do kterého si lidé sami dobrovolně přispívají a stát jim finančně vypomáhá. Ministr financí Zbyněk Stanjura již dříve avizoval, že se u měsíčního spoření ve výši 300 korun zruší státní podpora. Aby na ni lidé dosáhli, budou muset ukládat minimálně 500 korun. Naopak se ale zvýší maximální částka, na kterou stát bude přispívat. Dnes je maximální výše státní podpory 230 korun za měsíc, spořit si musíte ale nejméně 1000 korun.
Ke změně dojde i u seniorů, kteří si dnes paradoxně zakládají penzijní spoření a čerpají státní příspěvky. To by se nově mělo zrušit. Spořit si budou moct, státní příspěvek už ale nedostanou.
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
