Letadla Boeing 737 MAX můžou ve Spojených státech opět do vzduchu
Dvacetiměsíční zákaz létání Boeingu 737 MAX kvůli dvěma haváriím se stovkami obětí může podle amerických regulátorů skončit a letouny mohou opět do vzduchu. Náklady společnosti na nucené úpravy tohoto modelu podle CNN dosahují desítek miliard dolarů. Aféra společnosti Boeing se zapíše do historie jako jedno z nejdražších pochybení v historii soukromých podniků.
Americký Federální úřad pro letectví (FAA) povolil obnovit provoz letadel Boeing 737 MAX, který byl loni v březnu zastaven po tragických nehodách. Informovala o tom agentura Bloomberg a vzápětí to potvrdil sám úřad. Obnovení provozu je ale podmíněno úpravami letadel a novým školením pilotů.
Při haváriích letadel 737 MAX z 29. října 2018 a 10. března 2019 zemřelo celkem 346 lidí. Po druhé katastrofě nesměly tyto stroje létat.
Společnost Boeing vyčíslila přímé náklady v souvislosti s nuceným uzemněním strojů 737 MAX zatím na 20 miliard dolarů (asi 445,5 miliardy korun). Z toho asi 8,6 miliardy (191,6 miliardy korun) mělo připadnout na kompenzace zákazníkům za uzemnění letadel, 5 miliard (111,4 miliardy korun) na neobvyklé produkční náklady a 6,3 miliardy (140,3 miliardy korun) na navýšení nákladů na program 737 MAX.
Odstávka letadel, odškodnění obětí, úroky z úvěrů
Boeing rovněž vynaložil dalších téměř 600 milionů dolarů (13,4 miliardy korun) za odstávku letadel, pilotní tréninky a softwarové aktualizace, které nejsou ve výše zmíněných přímých nákladech zohledněny. Dalších 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun) pak mířilo do fondu založeného pro odškodnění obětí. Celkem tak odhad Boeingu dosahuje 20,7 miliardy dolarů (zhruba 461 miliard korun).
K dalšímu navýšení ovšem podle expertů a publikovaných zpráv přispějí ještě právní odpovědnost vůči obětem a pozůstalým a úroky z úvěrů. Prvních 11 pozůstalých, s nimiž Boeing provedl vypořádání, obdrželo shodně 1,2 milionu dolarů (26,7 milionu korun). Celková částka za odškodnění tak může atakovat až půl miliardy dolarů.
Aby Boeing udržel v chodu montáž modelů 737 MAX Boeing, měl si navíc zařídit úvěry v hodnotě miliard dolarů při zhruba pětiprocentním úroku. Letouny však nemohl zájemcům dodat. Během téměř dvouletého uzemnění podnik vyrobil 450 těchto letounů. Z nich by zhruba polovina měla být dodána leteckým společnostem teprve v příštím roce. Většinu peněz přitom Boeing obdrží až po samotném doručení stroje. Nahromaděné úroky za nesplacené půjčky, tak podle leteckého úvěrového analytika Chrise Denicola mohou narůst na 3 až 4 miliardy dolarů.
Chyby Volkswagenu a British Petroleum byly dražší
Celkově by se tak finanční škody na chyby Boeingu vyšplhaly až na 25 miliard dolarů (556,9 miliardy korun). Pokud se náklady budou pohybovat kolem této hranice, pak Boeing nepřekoná smutný rekord v „nejdražším“ pochybení soukromé firmy. Ten drží automobilka Volkswagen s náklady ve výši 38 miliard dolarů (846,5 miliardy korun) za skandál s podváděním s emisemi.
Vůbec nejnákladnější chybou v historii byla havárie ropné plošiny Deep Horizon v Mexickém zálivu, kterou britská energetická společnost BP (British Petroleum) odnesla náklady ve výši 68 miliard dolarů (1,5 bilionu korun).
Na rozdíl od možného dopadu na Boeing, však podle CNN šlo u dvou výše zmíněných podniků o ne tak zásadní ztráty se spíše krátkodobým dopadem. Boeing již letos evidoval 448 zrušených objednávek u modelu 737 MAX, zatímco u jiných letounů registroval pouze devět případů.
Boeing může navíc přijít ještě o dalších až 67 miliard na výnosech z dalšího důvodu, totiž že modely 737 MAX často prodává za poloviční cenu 55 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy korun) oproti oficiální ceně.
Pochybil Boeing i úřad pro letectví
Po druhé nehodě letadla 737 MAX tyto letouny na celém světě dostaly zákaz létání. Za hlavní příčinu havárií byly označeny chyby v řídícím programu letadel.
Podle závěrečné zprávy výboru amerického Kongresu, zveřejněné v polovině září, za havárie Boeing 737 MAX mohlo utajování a nedostatečný dohled. Výtky v ní obsažené se týkaly nejen amerického výrobce letadel, ale také Federálního úřadu pro letectví (FAA).
„Havárie Maxů nebyly výsledkem jediné poruchy, technické chyby nebo špatně uchopené události,“ psalo se v dokumentu o 245 stranách. „Byly strašlivým vyvrcholením řady chybných technických předpokladů inženýrů Boeingu, nedostatečné transparentnosti ze strany vedení a hrubě nedostatečného dohledu FAA.“
Šéf amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) Steve Dickson již absolvoval jako pilot s Boeingem 737 MAX let po jeho úpravách. A byl s ním podle svých slov spokojen. „Líbilo se mi, co jsem během letu viděl. Cítil jsem se při letu velmi pohodlně, díky předchozímu výcviku na simulátoru jsem byl dobře připraven,“ uvedl Dickson podle webu zdopravy.cz koncem září na tiskové konferenci po letu trvajícím necelé dvě hodiny. Dickson dlouho působil jako pilot u Delta Air Lines, kromě Boeingu 737 také s modely 757, 727, 767 a Airbusem A320.
